Správná cesta od telete k dojnici

Pro mnoho chovatelů je odchov jalovic spíše okrajovou záležitostí. O tom jak velkou chybu tím činní se snažil objasnit účastníků semináře firmy Schaumann, konaného v areálu ZD Hnojice, dr. Leonhard Raab, specialista na výživu skotu v Pinnebergu. Náplní práce dr. Raaba je výzkum, vývoj a aplikace nových poznatků ve výživě skotu do praxe. Má také na starosti výživu skotu na pokusném statku v Hülsenbergu. V Hnojicích hovořil o optimalizaci managementu odchovu jalovic.

Chov skotu v ZD Hnojice
ZD Hnojice se svou výměrou (870 ha) řadí k průměrně velkým prvovýrobcům. V živočišné výrobě se družstvo soustředilo na chov dojnic a zlepšování jejich úrovně užitkovosti. Není náhodou, že si firma Schaumann vybrala jako místo konání semináře hnojické družstvo. Od roku 1997 kdy producent mléka změnil ustájovací technologii a začal spolupracovat s zástupci krmivářské firmy na zlepšení výživy učinila užitkovost obrovský posun. Z průměrného denního nádoje 10 kg mléka v roce 1997 vrostla díky lepší výživě a následně zlepšenému zdravotnímu stavu užitkovost na 7000 kg mléka přičemž první uzávěrky čistých holštýnek dosahují dnes i hodně přes 8000 kg.
Z 220 dojnic je dnes polovina červenostrakatých a polovina černostrakatých. Původní červenostrakaté populace se podle slov zootechnika Jana Ambrozka nechtějí zbytečně zbavovat. Stádo bude „přebarveno“ na černo postupně a nenásilně.
Na úspěchu zdejšího výrobce mléka se výrazně podepsala schopnost výroby kvalitních objemných krmiv, které zde věnují velkou pozornost. Relativně příznivé podnebí Hané umožňuje pěstování výkonných hybridů a výrobu kvalitních kukuřičných krmiv včetně LKS siláže. Dále družstvo vyrábí i vojtěškotravní a vojtěškovou senáž. Všechny siláže i senáže jsou při navážení ošetřeny konzervantem, který dále zvyšuje kvalitu fermentačního procesu a šetří živiny spotřebované ke konzervaci bakteriemi.
Požadavky na optimalizaci managementu
Kromě dobré genetiky a výživy je třetím základním předpokladem dobrý odchov zvířat. Chyby a zanedbání v době odchovu jalovic se nepříjemně projeví na celkovém vývoji jedince, který je již nedokáže v pozdější době kompenzovat. Přitom mladý skot bývá jednou z nejopomíjenějších kategorií, připoměl dr. Raab. O užitkovosti budoucí krávy se výraznou měrou rozhoduje již v „telecím“ věku.
Z ekonomického hlediska je žádoucí co nejkratší odchov a zároveň co nejvyšší následná užitkovost. Poslední výzkumy naznačují, že potřebnou délku odchovu lze nahradit vysokou růstovou rychlostí, protože nejvíce záleží nikoli na stáří, ale na hmotnosti. Některé prameny dokonce hovoří o zlepšené užitkovosti u brzy otelených zvířat.
Nejpozději v 15 měsících stáří by měla být u jalovic dosažena pohlavní dospělosti, která nastupuje zhruba při hmotnosti asi 40 % z váhy dospělé krávy po otelení. Při denním přírůstku 600 g to představuje 14 měsíců, při přírůstku 900 g již jen 8 měsíců. První zapuštění černostrakatých jalovic je vhodné provést při hmotnosti 400 kg, což odpovídá 60 % živé hmotnosti dospělé dojnice. S celoživotním přírůstkem 900 g se této hmotnosti dosáhne již po 13 měsících, se 600 g až v 21 měsících života. Za povšimnutí stojí že v druhém případě chovateli „uteče“ 7 měsíců a v nich 10 nevyužitých cyklů. Zdálo by se že je tedy lépe zvířata zapouštět dříve, ale pozor, pamatujme že největší růst probíhá před zapuštěním a dohnat malý rámec ve druhém roce života nelze, spíše by zvířata ztučněla, připomněl Raab.
Pro optimální věk porodu 25 měsíců je nutné zapuštění v 15. měsíci věku, což odpovídá přírůstku 800 g a pro otelení ve věku 22 měsíců je třeba průměrný denní přírůstek 900 g.
Praktické provedení
Teoretické požadavky pro posunutí doby otelení na dřívější termín jsou chovateli většinou akceptovány. Horší je to s uvedením těchto zásad do praxe.
Prvním předpokladem pro vysokoužitkové dojnice jsou zdravá a rychle rostoucí telata odchovaná v dobrých podmínkách. Každá poruch – průjem nebo onemocnění dýchacích cest nevede jen ke zpomalení vývoje ale i k zhoršení užitkových vlastností v pozdějším věku. Pro dobrý start je obzvláště důležitou podmínkou dostatečné napojení kolostrem. Kromě tekuté stravy je vhodné učit telata co nejrychleji na příjem pevné potravy. Rozvoj bachoru a bachorových klků lze stimulovat zkrmováním obilnin nebo celého zrna kukuřice a to podstatněji než zkrmováním objemného krmiva. Do věku 12 týdnů je kvalita starteru rozhodující pro celkový vývoj předžaludků.
Na konci mléčné výživy by telata měla přijímat cca 2 kg jadrné směsi denně. V této fázi je bezpodmínečně nutné zabránit přerušení růstu. V dalším období narůstá význam objemného krmiva, přesto Raab doporučuje ponechat 2 kg jadrné směsy až do doby, kdy je mladý dobytek dobře vyvinutý. Teprve pak je možné dávku jádra snižovat. Ve věku nad jeden rok a nejpozději po zapuštění doporučuje německý odborník snížit koncentraci energie v krmné dávce.
Pokud je v této době hlavním komponentem krmné dávky koncentrovaná, například travní nebo kukuřičná siláž, je vhodné ji rozředit slámou.
„Nejdůležitější ze všeho je harmonický vývoj zvířat, kterého dosáhneme paralelní kontrolou krmné dávky a vývoje zvířat,“ uzavřel přednášku dr. Raab.

Text a foto
František Meixner

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *