Stále více komfortu pro nosnice

Podmínky chovu nosnic ve světě se značně liší. Až osmdesát procent světové produkce vajec pochází z konvenčních klecových chovů. Ty sice přinášejí nízké výrobní náklady a splňují i náročné hygienické požadavky, z hlediska welfare zvířat však nevyhovují. V zemích Evropské unie se už za pár let mají začít naplno využívat klece obohacené, které splňují přísnější požadavky jak na pohodu zvířat, tak i na kvalitu vajec.

„Podmínky chovu nosnic ve světě jsou různé. Ve většině zemí se využívají konvenční klecové systémy, kde se velikost plochy klecí pohybuje od 350 cm² v USA až po 700 cm² například ve Finsku. Kromě nich stále existují také další možnosti, například ekologický způsob chovu, odchov na podestýlce, či voliérové systémy,“ řekl profesor Ragnar Tauson ze Švédské královské zemědělské a lesnické akademie, který se už více než třicet let zabývá vývojem klecových systémů pro chov nosnic. O svých zkušenostech získaných na základě výzkumů prováděných v konvenčních a alternativních systémech chovu hovořil na semináři, který jako doprovodný program Techagra uspořádala společnost AGE, s. r. o.

Třicet let vývoje
Ve Švédsku, stejně tak i ve Švýcarsku, je povinnost vyvíjet a testovat nové technologie pro chov nosnic. Ty se testují především z hlediska pohody zvířat, ale musí být zároveň jisté, že systém bude fungovat, a přinese požadovaný ekonomický výsledek. „Pokud chceme dosáhnout vysoké úrovně welfare, a zároveň i produkce, musíme vytvořit předpoklady pro velmi dobrou konverzi krmiva, kvalitu vajec, a malé procento úhynu,“ řekl profesor a doplnil, že zároveň se zvířatům musí zajistit možnost přirozeného projevu.
Při svých vědeckých výzkumech spolupracuje Švédská královská zemědělská a lesnická akademie ze společností Victorsson –na našem trhu ji zastupuje společnost AGE, s. r. o. – která vyrábí a prodává klece pro produkci vajec od svého založení v roce 1977. Společně obě organizace vyvinuly obohacené klecové systémy, jež od roku 1996 firma dodala pro téměř dva milióny nosnic. Společnost rovněž provozuje vlastní farmy s produkcí 600 tisíc vajec za rok, které slouží právě k výzkumným a vývojovým účelům, jelikož požadavky na obohacené klece se neustále mění podle EU a požadavků na ochranu zvířat. Stejně tak se podle pokračujícího vývoje mění a vylepšují se i klecové systémy.

Pohodlné klece
Zatím co ve Švédsku se konvenční neobohacené klecové systémy nevyužívají už několik desítek let, a vejce pocházejí buď z ekologických chovů, nebo z obohacených klecových systémů, u nás se smějí konvenční klece, kde je minimální podlahová plocha na jednu nosnici stanovena na 550 cm², používat až do konce roku 2011. Na řadu pak i u nás mají přijít klece obohacené, kde na každé zvíře připadá plocha minimálně 750 cm². Klec je navíc vybavena řadou prvků, které zvířatům zajišťují větší komfort. Jedním z nejdůležitějších komponentů je snáškové hnízdo s plochou 150 cm² na nosnici. Před každým z hnízd visí zástěna přinášející nosnicím nerušené prostředí pro snášku. Další významnou součástí je popeliště, kde se mohou slepice čistit, a nechybí ani hřady a systém pro zkracování drápů, který je umístěný na boku klece. Odstraňování trusu zajišťuje trusný pás a vejce se po snesení vykulují na sběrací pás.
Jak tvrdí Ragnar Tauson, obohacené klece jsou nejefektivnější. Ve Švédsku je v současnosti 40% chovů produkujících vejce v takto obohacených klecích. Využívají se také v dalších zemích jako je Británie, Dánsko nebo Norsko.

Výhody obohacených klecí
Pozitiva obohacených klecových systémů vyplývají především ze skutečnosti, že nosnice mají v klecích více prostoru, a také prvky, které jim umožňují daleko větší projevy přirozeného chování. „Nosnice mohou hřadovat, snášet vejce do hnízda, nebo roztahovat křídla, když potřebují ochladit organizmus,“ vysvětlil Ragnar Tauson.
Obohacené klecové systémy podle něho zajišťují v porovnání s ostatními možnostmi chovu nosnic nejnižší náklady na krmení i zdravotní ošetření, a zaznamenávají nejnižší mortalitu. Dosahovaná produkce, kvalita a čistota vajec je mnohem vyšší.než při ostatních způsobech chovu. Díky nízké koncentraci prachu a amoniaku s sebou nesou i lepší pracovní podmínky pro zaměstnance.
„Přestože tento systém poskytuje nosnicím více komfortu než nabízely klece předchozí, nevyloučíme fakt, že je to stále jen klec, která zvířata prostorově omezuje,“ dodal profesor. Nevýhodou jsou podle něho také o něco vyšší náklady na produkci.

Alternativní způsoby chovu nosnic
Jednou z využívaných možností chovu nosnic k produkci vajec je ustájení na podestýlce. Tento způsob podle Randalfa Tonsona sebou ale nese řadu zdravotních rizik a také projevy kanibalismu. Problémy spočívají i v horší konverzi krmiva, vysokém úhynu, velkých nákladech na produkci a v nestabilních výsledcích.
Voliérové systémy, které jsou vybaveny buď zaroštovanými rampami umístěnými v různé výšce nebo hřady, plochou s podestýlkou a snáškovými hnízdy, taky podle jeho zkušeností nejsou ideálním řešením. To především kvůli komplikovanému vyskladňování a čištění. Zanedbatelné nejsou ani časté zdravotní problémy a vysoký úhyn.
Ekologická produkce vajec se vyznačuje především tím, že i komponenty obsažené v krmivu pro nosnice se musí produkovat ekologicky. Tím se podstatně zvyšují celkové produkční náklady na jedno vejce. Na druhou stranu tento způsob plně vyhovuje welfare zvířat, jelikož se nosnice chovají ve svém přirozeném prostředí. Horší to je s hygienickými parametry. „Největším problémem ekologických chovů nosnic je hygiena. Z hlediska pohody zvířat je to ovšem nejlepší způsob,“ dodal. „Všechny systémy mají své výhody a nevýhody. Obohacené klece jsou technologií nejmladší, a určitě zde existuje velký potenciál. Neustále je co vylepšovat, ať už jde o velikost prostoru, materiál snáškového hnízda, nebo pozici hřadel. Jejich zdokonalování zvýší pravděpodobnost dosahování standardních výsledků,“ uzavřel.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *