Stání nasucho, kritické období života dojnic

Toto období zásadně ovlivňuje následnou laktaci. Prvním dnem laktace by měl být myšlen nikoli první den po otelení, ale již první den stání na sucho. Proto by se zasušovat měli jen zdravé dojnice. Většinou chovatelé spoléhají, že dojnice se zregenerují v tomto období. Pokud ale chtějí od dojnice vyšší užitkovost musí ji zbavit problémů s mléčnou žlázou, parazity a paznehty již před zasušením. Tyto a podobné myšlenky přednesl našim chovatelům Dr. Peter Gerstädt, německý odborník na chov dojnic působící též v USA. Následující článek je výtahem z jeho několikahodinové přednášky na Sano – symposiu konaném 20. února v aule pražské zemědělské university.

Příprava na následující laktaci začíná již v průběhu předcházející laktace. Zhruba měsíc před zasušením by měl chovatel provést důkladnou kontrolu zdravotního stavu budoucí matky. Její bedlivé sledování pokračuje až do 60 dne laktace, kdy již nehrozí tolik problémů. Stěžejním bodem prohlídky je kontrola vemene. Znát pouze počet somatických buněk je nedostatečné, tvrdí dr. Gerstädt. Je vhodné znát přítomnost původců a pak cíleně použít antibiotikum. Dobré je také dělat rozbor krve, protože tak lze zjistit množství kyselina β-hydroxy máselné, acetonu, cholesterolu, glukózy, jaterních enzymů a těkavých mastných kyselin.
Výsledný efekt „revitalizace“ závisí na příjmu sušiny dojnicí a ten lze silně ovlivnit výší stresu, kterému je dojnice vystavena. V období stání na sucho se nesmí výrazně snížit příjem sušiny, proto se krmná dávka dojnicím ředí slámou, aby mohly přežvykovat. Také je vhodné připravit velký počet mikroorganizmů v bachoru a stimulovat růst klků před následující laktací. Proto pozor na nízké pH krmných dávek! Z tohoto důvodu také nelze doporučit bikarbonát sodný k neutralizaci. Hrozila by mléčná horečka.

Optimální délka stání nasucho?
Musí vůbec dojnice stát na sucho? Podívejme se do tabulky která vznikla při pokusech na amerických farmách. Vyplývá z ní, že optimum je 7 až 8 týdnů.
Mléčná horečka
K léčbě této poruchy lze podle dr. Gerstädta přistupovat třemi způsoby. Prvním je použití 10 milionů m.j. vitaminu D3 subkutánně. Tuto metodu lze použít jen pokud byla dojnice dobře živena v předešlém období a její účinek je asi 8 dní. Bylo-li v KD hodně draslíku, pak musíme vyrovnat ještě hladiny P a Mg. Při tomto způsobu léčby nemusím mít více skupin „suchařek“, protože všechny dostávají stejné krmení.
Druhou možností je tzv. tréninkový proces, což je omezení vápníku v KD. Tak lze aktivovat mechanizmy (parathormon) mobilizující tělesné rezervy vápníku. Předpokladem je dobré zásobení organizmu P, Mg a vitaminem D3. Metodu lze aplikovat maximálně 3 týdny. Vyžaduje rozdělení zvířat do dvou skupin. První musí dostat k KD mnoho Ca, a naopak, tři týdny před porodem je třeba jej co nejvíce omezit.
Třetím metodou je pohled chovatele nikoli na vápník ale na draslík v KD. Do krmiva jsou přidávány kyselé soli a to v množství dle zastoupení draslíku.
Dojení před otelením
Další zajímavou novinkou je dojení před otelením. Před otelením je ve vemeni velký tlak mléka a vzniká fyziologický edematózní otok vemene. Dojnice na vemeni často leží a mléko odtéká a tím vzniká zvýšené nebezpečí vzniku mastitid. Proto mnoho chovatelů v USA doporučuje dojit již před porodem. Sníží se tak tlak ve vemeni. Takovéto předdojování má řadu výhod. Při pokusu na Schomaker Dairy Farm (USA) s 1750 dojnicemi vyšli následující výsledky:
Mléčná užitkovost stoupla o 13 kg mléka na pokusnou dojnici a den. Předdojované krávy sežraly denně o 3,8 kg sušiny více. Servis perioda se u pokusných krav snížila o 13 dní, inseminační index klesl z 1,8 na 1,4. Těžké porody klesly z 7 na 2 %, ztráta hmotnosti po porodu byla místo 11 % jen 8 %. Mastitidy, ketózy, mléčná horečka, zadržení lůžka, u všech těchto problémů došlo k snížení na méně než polovinu.
A jak dlouho před porodem začít dojit? Podle sledování z 23 farem v USA a 12 v Německu zhruba 45 % chovatelů, kteří předdojují, začínají 5 dní před otelením. A jaké z toho plynou výhody pro dojnici? Vždy má lehčí porod, rozdojuje se v jiný okamžik, než má stres po porodu telete. Co ale s mlezivem? Doktor Gerstädt radí dávat telatům mlezivo od nejstarších krav ve stáji. Skladováno je v zmraženém stavu.

Zkušenosti dr. Petera Gerstädta z USA
 Jak se léčí mastitida v USA? Nemocné krávě se aplikuje oxytocin a po tři dny se 3 až 5 denně zcela vydojí. Je-li nemocná i po této kůře, tak jde na jatka. V USA je totiž nechuť k používání antibiotik a i vyléčené krávy mají více SB a navíc zde funguje i paměťový efekt a onemocnění se dojnicím vrací.
 Jak doporučujete zasušovat? V Americe je oblíbena náplast nebo ochranný film na povrchu mléčné žlázy, který jí chrání tím, že zalepí kanálek a jeden týden je pak žláza v bezpečí. „Špunt“ ve strukovém kanálku zamezuje jinak jistému úniku mléka. Tlak ve vemeni sice narůstá, ale až dosáhne kritické hodnoty, tak se mléko začne zpět vstřebávat a dojde k zasušení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *