Startér ve výkrmu selat,

hodnocení výsledků v s. r. o. INTEGRAZ Záhorčí. Ve Středních Čechách nedaleko Litoměřic se rozkládají pozemky akciové společnosti SZP Záhorčí. V šedesátých letech zde byl založen společný zemědělský podnik, kde po sametové revoluci začala hospodařit společnost s ručením omezeným Integraz. Farma v Záhorčí čítá 600 prasnic, 150 prasniček, 2 000 prasat v předvýkrmu a 4 600 prasat ve výkrmu. Plemenná skladba stáda s uzavřeným obratem je dána plemenem BU x L (bílé ušlechtilé x landrasse), 100% inseminace se provádí plemenem Hampshire SL 88 a SL 99. Nevýhodou farmy jsou zastaralé budovy (haly typu BIOS) s nedostatečnou tepelnou izolací a zastaralým způsobem větrání.

Zásluhou řady rekonstrukcí – výměna roštů, změna způsobu krmení z kovových krmných talířů na krmení tekuté, vybudování doupat pro selata na porodnách a investice do zateplení a větrání stájí – se částečně podařilo zlepšit chovatelské úspěchy. Dalším krokem ke zvýšení užitkovosti byla investice do vakcinace proti respiratorním onemocněním a parvoviróze s cílem zlepšit zdravotní stavu prasat. Paralelně s tím byla řešena otázka výživy prasat.
Poprosil jsem vedoucího závodu 01 – velkovýkrmny prasat v Záhorčí pana Luďka Moravu o krátký rozhovor na téma Výsledky použití Sano prestartéru při odchovu selat. „Trvale se nám nedařilo docílit požadované odstavové hmotnosti selat“, sděluje pan Morava. “V posledních třech letech jsme vyzkoušeli celou řadu prestartérů a ČOSek. Ať jsme krmili cokoliv, výsledky byly pořád stejné, nevyhovující. Na doporučení Ing. Petra Končického, odborného poradce Českého Sana jsme vyzkoušeli prestartér dodávaný Sano obchodníkem panem Sehnoutkem. Výsledek byl více než pozitivní. Jak už jsem řekl, dlouho jsme hledali vhodné řešení a podle našich výsledků si myslím, že jsme jej našli.“
Mohl by jste čtenářům popsat v krátkosti jakým způsobem jste prestartér od Sana testovali?
„Jednu buňku, tj. 24 prasnic, jsme rozdělili na dvě skupiny. Jednu skupinu selat jsme krmili tradičně s ČOS a druhou jsme krmili Sano prestarterem. Obě skupiny 7. den po oprasení. Výsledky při odstavu ve 28. dni života selat jsou uvedeny v tabulce Srovnání výsledků při zkrmování dvou krmných směsí pro selata.
Selata rozdělená do stejných skupin jsme převedli na dochov, kde jsme první skupinu (krmenou výhradně ČOS) krmili nadále ČOS až do 5. týdne po odstavu. Druhou skupinu selat (krmenou Sano prestartérem) jsem krmili první týden po odstavu čistě prestartérem, 2. týden jsme pozvolna přecházeli na ČOS a od 3. do 5. týdne jsem krmili selata už pouze ČOS.
Literatura říká: „O ½ kg těžší sele při odstavu znamená o 5 až 6 kg těžší prase na konci výkrmu.“ Jaké jsou vaše zkušenosti při použití výše popsané metody.
„Hodnoty průměrných hmotností selat při přechodu na KKS A1 jsou patrné z následující tabulky:
Přechod na A1 ČOS Sano startér Rozdíl hmotnosti
 hmotnost [kg] 11,64 15,00 + 3,36 pro Sano

„Urychlení kolotoče“ ve formě vyšších přírůstků na porodnách a předvýkrmu se logicky promítá i na konci výkrmu.“
Mohl by jste ve stručnosti pro čtenáře zhodnotit výhody a nevýhody použitého Sano startéru?
Na selatech je vidět chuť uvedený startér přijímat. Velikost a konzistence granulí je ideální, dobře se selatům přijímají, nedřou patro a selata jsou čilá a vyrovnaná. Nedoporučuji stratér míchat s ČOS, selata vybírají granule a ČOS vyhazují ven. Zkrátka Sano startér jim chutná! Důležitou otázkou je i ekonomika nasazení Sano startéru. Pro vlastní potřebu jsem si shrnul náklady na používanou ČOS a startér. Z přiloženého grafu (Srovnání nákladů na odchov selat při použití dvou krmných směsí pro selata) vyplývá i výhodnější ekonomika při použití Sano startéru, úspora v průměru 1,2 koruny na jedno sele v průběhu odchovu.
Na jednoduchém modelovém příkladu mohu ukázat další ekonomické výhody použití Sano startéru: Pokud budeme uvažovat současné ceny selat 80 Kč/kg, pak dochází k další úspoře při použití Sano startéru v průměru 85,6 Kč na seleti (průměrná odstavová hmotnost selete při krmení ČOS je 6,28 kg a při krmení Sano startérem je 7,35 kg).
Použití Sano startéru je pro chovatele dle mého názoru jednoznačně pozitivním krokem.
Poslední otázka patří oblastnímu vedoucímu Sano, Ing. Petru Končickému: Prozraďte nám, z čeho je složen Sano prestertér používaný na zdejší farmě v Záhorčí.
„Základem startéru je doplňkové krmivo Sano Suggi 20 s minerálním krmivem Sano Ferkel Goldmineral Flavo a samozřejmě ve vhodné kombinaci obilného šrotu a dalších látek. Výsledkem jsou granule o velikosti 2,5 mm. Živinové složení v 1 kg startéru je uvedeno v následující tabulce:

Důležitou výhodou prestartéru je jeho nízká vazebná kapacita kyselin (VKK). Vysoká VKK krmiva má za následek průjmová onemocnění způsobená výživou a následně další ztráty. Sano Suggi je koncipováno zásluhou minerálních látek (monofosfát, kalciumformiát), fytázy a aminokyselin (lysin, methionin, cystin a threonin) tak, aby byla VKK výsledného krmiva co možná nejnižší. Zásluhou toho jsou průjmová onemocnění způsobená výživou silně redukována a zhodnocení krmiva je značně vylepšeno. Další důležitou výhodou prestartéru je návaznost v celém systému výživy prasat.“
Děkuji vám za rozhovor
Ing. Martin Kaas, České Sano

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *