Stlaní kejdovým separátem ano či ne?

Využití separátu z kejdy skotu k nastýlání boxových loží se z hlediska zootechnického až dosud nedá téměř nic vytknout. Podstatný je však vliv na rostlinou výrobu, kdy je nutné počítat s managementem dvou produktů, ztrátou živin a ekologickým aspektem. V neposlední řadě je zde také ekonomika a hygienické dopady takového provozu.

Řada zemědělských podniků se v poslední době zabývá řešením nových stájí a s tím souvisejícím způsobem nastýlání a odklizu hnoje či kejdy. Jednou z variant je separace kejdy na pevnou a tekutou složku, kdy se pevná složka využívá ke stlaní boxů. Tento trend se k nám dostal ze severní Itálie, kde se separát hojně využívá jako stelivo. V České republice je zatím osm takových provozů.
Na podnět společnosti Farmtec uspořádal Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. na půdě VÚŽV v Uhříněvsi kulatý stůl, který se týkal právě separace kejdy a dalšího využití separátu a tekuté složky – fugátu. Kulatý stůl otevřel diskusi o tomto systému, který ovlivňuje investiční a provozní náklady chovu skotu zemědělského podniku, ale také rostlinnou výrobu. Management hospodaření s produkty separace má samozřejmě významný vliv i na životního prostředí.
Pozvání docenta Doležala, který se problematikou již delší dobu zabývá, přijal Ing. Jiří Dostál, CSc., z AGROEKO Žamberk, s. r. o., zástupci společnosti Farmtec Ing. Václav Škeřík, Ing. Bohumil Belada a Ing. Martin Křivka.
Jak uvedl na začátku debaty Doc. Oldřich Doležal, na první pohled se zdá záležitost separace kejdy a aplikace separátu do boxových loží jednoduchá a bezproblémová, ale při podrobnějším zkoumání se objeví řada nedořešených otázek. V první řadě jsou to zootechnická a veterinární hlediska.
Je tento tuhý podíl kejdy ve formě podestýlky „přátelský“ pro zvířata, vyhledávají ho, dávají mu přednost před ostatními materiály? Nezpůsobuje újmu na zdraví dojnice s důrazem na mléčnou žlázu a končetiny, nezhoršuje kvalitu mléka či jeho čistotu? Nemá vliv na horší kvalitu stájového prostředí, ať již jde o zápach, prach, mikroorganismy ap?
Při stlaní separátem není možno opomenout také otázky zdravotního stavu zvířat, u nemocných stád se určitě tato podestýlka nesmí použít, neboť by mohlo prostřednictvím kontaminovaného separátu docházet k přenosu patogenních organismů.
Z hlediska managementu je otázek podstatně více. Je to jednodušší systém oproti ostatním klasickým technologiím? Není ekonomicky náročnější – např. skladováním separátu, zajištěním energie separátoru, rozvozem, nastýláním? Nezvyšují se tedy náklady na kilogram mléka?
Jde také o záležitost rostlinné výroby. Nedochází ke ztrátám živin? Jaká je možnost aplikace produktů separace jako hnojiva? Má tento systém skutečně předpokládaný efekt? Není to jen módní záležitost nebo se změní technologie v dalším období?
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.
Z pohledu zootechnika lze zodpovědně konstatovat, že kejdový separát jako podestýlka je stejně rizikový jako ostatní podestýlky z organického materiálu. Skot akceptuje tento materiál velice dobře. Při preferenčních testacích se zjistilo, že krávy vyhledávají tuto podestýlku mnohem častěji, než podlahoviny jiných typů, dokonce jí dávají přednost i před matracemi. Zjistili jsme, oproti technologii stlaní slámou, výrazný rozdíl v počtu prachových částic bezprostředně po nastlání a dvě hodiny poté. U slámy je ale prašnost řádově vyšší než u separátu. Porovnáme-li tuto variantu s matracemi, čistota krav (vemene a zadních končetin) byla u bezstelivového provozu (matrace) s povrchovým vyhrnováním kejdy významně horší než při nastýlání separátem. V kombinaci s roštovým ustájením je čistota zvířat u bezstelivového provozu naopak lepší, než při stlaní separátem.
Vynikající výsledky máme se směsí pevné frakce kejdy s mletým vápencem. Tato kombinace zvyšuje pH a zlepšuje sušinu podestýlky, takže se dostáváme i vysoko nad 40 % sušiny. Přídavkem vápence do kejdy se zlepšuje i schopnost odtoku kejdy v kanálech.
Pokud jde o kvalitu mléka, porovnávali jsme systémy sendvičového nastýlání (hnůj plus sláma) a separátu. V průběhu devítiměsíčního sledování jsme nezjistili žádné statisticky významné rozdíly v celkovém počtu mikroorganismů ani v počtu somatických buněk v bazénových vzorcích mléka. Dokonce ani v četnosti mastitid. Máme ještě v plánu pokus, který by měl sledovat rozdíly mezi sepátem kejdy a matracovým systémem.
Zajímavé je, že se nepotvrdila hypotéza založená na přirozenému odporu zvířete vůči výkalům. Přesto, že se kráva na pastvě výkalu nevšímá, poněvadž zápach čerstvého výkalu je pro ni odpudivý, do boxu stlaného kejdovým separátem však zaléhá daleko raději, než na ostatní druhy podestýlek.
Ing. Jiří Dostál, CSc.
Separace kejdy z hlediska rostlinné výroby znamená, že z managementu jednoho produktu vzniká management dvou produktů. Jestliže podnik investuje nemalým nákladem do nového separátoru, potřebuje tuto investici využít. Znamená to, že veškerá produkce kejdy se bude separovat na dva produkty. Na jedné straně vznikne fugát, který má zpravidla 3 až 3,5 % sušiny, někdy až 4 %. Druhý produkt – separát má pro půdu uplatnění v podobě pevného materiálu s vysokým obsahem organických látek, fosforu a draslíku. V separátu je v přepočtu na sušinu relativně menší obsah dusíku, protože dusík zpravidla odtéká do fugátu, i když část v separátu zůstává. Tento materiál se však skladuje naprosto jinak než kejda. Separát je při skladování vystaven mnohem více atmosférickému vzduchu, dochází k fermentaci, zahřívání, odbourávání organických látek, zejména těch, které jsou nezbytné k „půdnímu životu“. Obecně říkáme, že půda potřebuje mít svou bilanci organických látek, resp. bilanci energie. Tuto organickou energii odbourává fermentace při uskladnění separátu. Energie, pokud ji nevyužijeme k výrobě bioplynu v bioplynových stanicích, tudíž uniká do ovzduší. Je to energie patřící půdě, konkrétně orné, rovněž i sadům, chmelnicím, vinicím – prostě všude tam, kde se na přívodu organických látek do půdy neuplatní trvalý travní porost.
Další otázka zní: Co s tekutou frakcí – fugátem? Tento materiál je zbaven organických látek a uplatní se na zemědělské půdě s velmi nízkým zorněním a nebo dříve na orné půdě, kde se běžně využívaly závlahy. Do platnosti našeho nového zákona o hnojivech jej bylo možné použít jako hnojivou závlahu (současný zákon aplikaci hnojiva závlahou bez zapravení do půdy nepodporuje). Závlahová stavba patří do aridních a semiaridních oblastí, což odpovídá severní Itálii, kde se technologie separace využívá. Ve vyšších humidnějších polohách, kdy přestává být ekonomika závlah atraktivní, se stále začíná vracet ono nerudovské „Kam s ním?“. Uplatnění na orné půdě má tedy tekutá frakce v případě, že to dovolují půdní poměry a klima dané oblasti (např. půdní hydrolimity a Langův dešťový faktor). Důležitou roli hraje i zornění. Pokud má podnik větší podíl travních porostů, lze aplikovat fugát na travní porost a pevnou frakci na ornou půdu. Separát se může stát také předmětem obchodu, ale trh je již poměrně nasycen.
K přívodu organických látek na ornou půdu: Ročně se v zemědělské půdě spotřebovává energie z objemu 3,5 až 4,5 tuny organických látek. Z toho zhruba polovina organické hmoty se dodává z posklizňových organických zbytků a z exudátů kořenů, druhá polovina by se měla dodat ve statkových hnojivech. Předpokládá to taková statková hnojiva, která obsahují dostatek organických látek, zpravidla se zaorává slamnatý hnůj před zimou. Kejdový separát ale není slamnatý hnůj, nemá poměr C : N větší než 10 a podle nitrátové směrnice a u nás přijatého nařízení vlády 103/2003 Sb. není tento separát klasifikován jako hnojivo s pozvolně uvolnitelným dusíkem, ale jako statkové hnojivo s rychle uvolnitelným dusíkem. Tato kategorie dusíkatých hnojivých látek vyžaduje zpřísněný režim v období po 1. červenci a zejména v období vegetačního klidu. V tzv. zranitelných oblastech to znamená, v porovnání s aplikací slamnatého hnoje, po 1. červenci omezené dávkování separátu na hektar, omezené využití na zaorávku slámy, kde se mohu použít pouze tekuté frakce (ne však na slámu řepky, máku a luskovin). Separát lze použít v letním a v podzimním období jen pro hnojení meziplodin. V aplikačních pásmech I a II lze separátem hnojit v podzimním období rovněž ozimé plodiny, které následují po obilninách.
Tím, že separát při skladování fermentuje, vznikají 40% ztráty, zatímco při skladování kejdy nejsou ztráty větší než 10 %. Tato technologie tedy znevýhodňuje bilanci organických látek v půdě, která je v ČR deficitní (0,7 t/ha).
Fugát, který je zbaven velkého podílu uhlíku, je na životní prostředí daleko agresivnější z hlediska převahy dusíku. Z hlediska nitrátové směrnice v povegetačním období se bude fugát chovat takřka jako kapalné minerální hnojivo. Navíc i nadále blokuje kapacity jímek.
Více tekutou frakci je nutné aplikovat během vegetace, zejména na jaře, kdy není takřka žádné omezení z hlediska nitrátové směrnice. Stejně tak i separát. Jestliže zbyde k aplikaci na ornou půdu, bude separát vhodné aplikovat před jarním setím. Separát kejdy se charakterem dusíku více blíží hnoji z drůbeží podestýlky.
Výhodou fugátu je to, že má jiné fyzikální vlastnosti než kejda. Je tekutější, lépe se s ním manipuluje z hlediska nasávání, dopravy a podobně. Jestliže se ale použije zařízení na aplikaci statkového hnojiva během vegetace – hadicový aplikátor, kdy není zákonem požadováno zapravení do půdy, pak i při malých dávkách dochází na svažitých pozemcích k erozním odtokům fugátu.
Největší příkoří separace kejdy z pohledu návaznosti rostlinné a živočišné výroby je v potřebě managementu dvou produktů, které při separaci vznikají a jež je nutné technicky a finančně zajistit. V aridnějších oblastech se separaci daří. Odseparováním tuhého separátu se sníží produkce tekuté složky zhruba o 10 % oproti produkci surové kejdy. Fugát se zde aplikuje jako kejda. V humidnějších oblastech však nutným soustředěním těžiště aplikace kejdového fugátu do jarního období se sklady na tekutá statková hnojiva neušetří, je třeba delší doba na skladování fugátu, než byla doba skladování kejdy. Vytváří se navíc nová potřeba skladů na uložení kejdového separátu před jarní aplikací. Uložení separátu přímo na zemědělské půdě bývá často ekologicky problematické (výluh a únik hnojůvky). Ekonomické zhodnocení managementu dvou produktů zaslouží hlubší analýzu nákladů na provoz.“
Investiční náklady
Ing. Bohumil Belada přispěl do diskuse s konkrétní kalkulací nákladů při porovnání investic pro modelovou stáj pro 400 dojnic v řešení s matracemi a při stlaní separátem. Uvažovaná pořizovací cena jedné matrace je 4000 Kč.

Investiční náklady – model na 400 dojnic
do rámečku – podkreslit
1) Stáj s matracemi
matrace – 400 x 4 tis. = 1 600 000 Kč
technologie míchání = 400 000 Kč
Celkem navíc = 2 000 000 Kč

2) Stlaní separátem
Stavební připravenost na separátor = 500 000 Kč
Vlastní separátor = 600 000 Kč
Přejezdné rošty + přejezdné lopaty – 1200 m2 x 300 Kč = 360 000 Kč
Celkem navíc = 1 460 000 Kč

Rozdíl = 540 000 Kč
Při úvěru na 8 let = 184 Kč/den
Náklady navíc za rok = 67 500 Kč
Náklad na jednu krávu za rok = 168 Kč
konec rámečku

druhý rámeček
3) Stlaní separátem – přechod ze stelivové stáje s lehacími boxy.
Pokud by se použily matrace, musí se box vybetonovat. Při stlaní separátem zůstává původní profil. Další úspora za vybetonování boxů.

1,2 m x 2,4 m (rozměr boxu) x 0,15 m (výška betonu) = 0,43 m3 betonu
0,43 m3 x 2500 Kč (cena betonu i s uložením) = 1075 Kč x 400 = 430 000 Kč

Při úvěru na 8 let = 147 Kč/den
Náklady navíc za rok = 53 750 Kč
Náklad na jednu krávu za rok = 134 Kč
konec rámečku

V kalkulaci se neuvažuje s nutností průjezdu u stlaní separátem – vrata a komunikace a nákupem stroje pro zastýlání.
Při separaci je třeba o 10 % menší jímka na skladování fugátu. Za snížené náklady na jímku je možné zajistit skladování separátu na odizolovaném hnojišti a náklady v této části jsou pro obě varianty stejné.
Závěr
Stlaní separátem bude ekonomicky výhodné, když náklady na provoz separátoru, úpravu separátu, jeho zastýlání, dvojí management hnojení (fugát + separát), ztráty živin budou u farmy pro 400 dojnic:
– u nových boxů do 67 500 Kč za rok
– u rekonstruovaných stelivových boxů do 121 520 Kč za rok

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *