Švýcarsko a skot

Když se řekne Švýcarsko, nejeden z nás si představí úrodné zelené pastviny s typickým místním plemenem skotu – plemenem swiss brown. Ale ve švýcarském zemědělství dnešních dnů najdeme i jiné zajímavosti – třeba bojové plemeno skotu zvané eringer.

Výměra půdy ve Švýcarsku je 1 610 293 hektarů, z níž 538 000 ha tvoří alpské pastviny. Švýcarsko je typicky alpská země s klimatem a podmínkami a povrchem vhodným zejména pro chov skotu. Ostatní sektory živočišné výroby mají menší význam.
Od roku 1977/78 byl zaveden ve Švýcarsku systém mléčných kvót, jehož cílem bylo stabilizování trhu s mlékem. Díky nárůstu průměrné roční dojivosti a existenci mléčných kvót dochází zejména v posledních letech k poklesu stavů dojených plemen a ke zvyšování stavů masných plemen skotu. Ve Švýcarsku existuje možnost leasingu kvóty nebo nákupu a prodeje mléčných kvót. Velkým problémem je ale poměrně malá rozloha farem (průměrná velikost je 18 ha) a pokles cen v agrárním sektoru (roční index farmářských cen je na úrovni 80 % roku 1993 ).

Hlavní principy agrární politiky
Švýcarský agrární trh vykazuje v posledním období značnou nerovnováhu. Velký vliv na agrární politiku má Světová obchodní organizace a částečně i EU. Obchodní závazky podepsané se Světovou obchodní organizací nejspíše povedou k redukci domácích cenových podpor a exportních subvencí a mělo by dojít ke zlepšení tržního prostředí ve Švýcarsku. I přes tyto obchodní závazky jsou podpory pro švýcarské farmáře velice velkorysé.
Klíčovým nástrojem švýcarské agrární politiky jsou přímé platby, které by měly kompenzovat výpadek příjmů farmářů. V letech 1993 až 1998 došlo k poklesu příjmu farmářů z 2,6 miliard švýcarských franků o 25 %, proto nastalo zvýšení přímých plateb. Cílem těchto plateb je zejména podporovat ekologickou produkci. V oblasti chovu skotu jsou důležité zvláště přímé platby pro chovatele v obtížných podmínkách, ekologické kompenzace za zvířata chovaná s respektováním podmínek welfare, pro podniky využívající letní pastvu a pro chovatele, kteří praktikují chov bez siláží a jejichž mléko je určené pro výrobu sýrů.

Kontrola užitkovosti
V kontrole užitkovosti je registrováno přibližně 60 %. Stejnou úroveň počtu zapojených krav do kontroly užitkovosti vykazuje také Kanada (62,7 %), Francie (62,6 %) V kontrole užitkovosti je používána pouze metoda A4.
Průměrný počet krav na stádo v kontrole užitkovosti je 14 (v celé populaci 14,8 krav). Mezi další země s nízkou koncentrací patří dále Rakousko, Řecko, Chorvatsko, Polsko a Slovinsko. Velkou výhodou ve srovnání s praxí v ČR je, že chovatelé hradí pouze 32 % nákladů na kontrolu užitkovosti, protože Švýcarský stát podporuje KU jako základ pro šlechtění a zvelebení stád.

Plemeno Eringer
Raritou ve švýcarském chovu skotu je plemeno Eringer, typicky chované v kantonu Valais. Toto plemeno je charakterizováno silnou konstitucí, barva je tmavě červená a může přecházet až k černohnědé. Strakatá zvířata se vyskytují vzácně. Hlava je krátká, široká s konkávní čelní linií. Zástupci tohoto plemene jsou dobře osvalení.

Tab. 5 Základní charakteristika plemene Eringer
Býci Krávy
Výška v kohoutku (cm) 125 až 134 118 až 128
Hmotnost (kg) 650 až 750 450 až 530

Zástupci tohoto plemene jsou nenároční, velice přizpůsobiví a jejich chov je vhodný zejména v horských oblastech. Pozoruhodnost Eringerů spočívá v ochotě k vzájemným soubojům a zápasům, což je nejčastějším důvodem pro chov tohoto plemene. Krávy a jalovice plemene Eringer jsou členěny do pěti hmotnostních tříd a jsou využívány k zápasům, které se konají většinou v jarních měsících. Býci tohoto plemene se často využívají ke křížení.

Další podrobnosti se můžete dočíst v článku Ing. Pavla Bucka, který vyjde ve Farmáři č. 1/2003

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *