Technická opatření pro omezení účinků tepelného stresu u dojnic

Příčina vzniku tepelného stresu spočívá v tom, že zvířata produkují velké množství tepla, které se nestačí odvést do okolního prostředí, a to vede ke zvýšení tělesné teploty. Zvířata se primárně ochlazují tím, že povrch těla je ochlazován okolním vzduchem. Jestliže stoupne teplota vzduchu, sníží se rozdíl mezi teplotou povrchu těla zvířat a okolím, a tím klesá i množství tepla, které zvířata předají do okolního vzduchu. Tím, že vysoké teploty prostředí výdej tepla znesnadňují, je organismus nucen zapojovat jiné, termoregulační mechanismy.

Prvním mechanismem je rozšíření cév, a tím zvýšení průtoku krve k povrchu těla. Následkem toho se zvýší teplota povrchu těla a opět stoupne teplotní rozdíl mezi povrchem těla a okolím. Tento způsob výdeje tepla je však výrazně omezován srstí zvířat, která působí jako izolační vrstva. Nestačí-li tento mechanismus dostatečně odvést nadbytečné množství tepla z organismu, nastupuje výdej tepla dýcháním, které se zrychlí a zpovrchní. Nepostačuje-li ani zvýšená dechová frekvence k odvodu tepla, začínají se zvířata potit. Pot se odpařuje a na přeměnu kapalné fáze na plynnou se spotřebovává značné množství tepelné energie a snižuje se tak teplota povrchu těla. Vlivem tepelného stresu se sníží množství i frekvence příjmu krmiv, naopak se zvýší příjem vody. Zvířata sníží produkci mléka a zhorší se i reprodukční ukazatele.

Zvýšení rychlosti proudění vzduchu uvnitř stáje se zabezpečuje ventilátory, evaporační ochlazování vzduchu se provádí rozstřikováním drobných kapiček vody o průměru do 0,015 mm do proudu vzduchu. Nejčastěji se trysky montují přímo na ventilátory. Postřik zvířat vodou je nejúčinnějším způsobem ochlazování. Postřik se musí provádět kapkami o průměru větším než 0,1 mm, aby kapky pronikly srstí až na kůži zvířete. Tento způsob chlazení v sobě spojuje několik účinků ochlazování. Voda, která pronikne na kůži zvířete, chladí tím, že ji zvíře musí ohřát na tělesnou teplotu. Tato voda se následně odpařuje a odebírá zvířeti tepelnou energii potřebnou na změnu skupenství. Intenzita tohoto ochlazování může být zvýšena použitím ventilátorů pro zrychlení proudění vzduchu uvnitř stáje. V neposlední řadě zvlhčení srsti zvířat má za následek snížení izolačních vlastností srsti, a tím opět přispívá k intenzivnějšímu ochlazování. Trysky pro přímý postřik se mohou montovat například na žlabové zábrany. Lze předpokládat, že s tepelným stresem u dojnic se budeme potýkat ve stále větší míře a protože působí nemalé ekonomické ztráty, musí chovatelé dojnic věnovat tomuto problému náležitou pozornost.*

Doc. Ing. Jiří Fryč, CSc., Ing. Josef Los, Ph.D., Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská univerzita v Brně

Podrobněji v časopisu Náš chov 4/2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *