Technologie chovu a výživy prasat v roce 2001

V současné době je chov prasat velmi rentabilní. Obvykle však v době, kdy lze za prasata získat dostatek finančních prostředků, chovatelé zapomínají na budoucnost. Podle našeho názoru je nyní nejvhodnější doba investovat do rozvoje chovu prasat prostředky, které se zhodnotí až v době, kdy rentabilita v chovu prasat bude nízká. V této době je také třeba pamatovat na to, že v blízké době se změní předpisy pro chov zvířata a tedy investice do technologií ve stájích musí odpovídat předpisům Evropské unie.

Aplikace předpisů Evropské unie do České republiky
Co čeká naši živočišnou výrobu na začátku tohoto tisíciletí je aplikace vyhlášek a předpisů Evropské unie do našich podmínek. Největší změnu asi zaznamenáme při implementaci vyhlášky 91/630 EEC do zemědělské praxe. V principu jde o předpis, který chce přizpůsobit chov všech zvířat novým poznatkům v oblasti welfare. Předpis nevyžadoval od chovatelů okamžité změny, avšak uváděl data, od kdy se jednotlivé požadavky musí naplňovat. Z hlediska časového měl každý chovatel přibližně 10 let na změnu technologie i svého chování. Jistě si každý náš chovatel klade otázku, zda se ho nové předpisy dotknou a v jaké míře. Pokud Česká republika bude přijata do Evropské unie, bude pravděpodobně spotřebitel (kupující vepřového masa) pohlížet na chov prasat očima, které ovlivní výše zmíněný předpis. Může se tedy stát, že bude vykupováno do obchodní sítě velkých obchodních řetězců jen maso zvířat chovaných podle předpisů v EU. Je velmi nepravděpodobné, že by pracovníci těchto velkých odběratelů vepřového masa psali na letácích něco jiného v České republice a něco jiného například v Německu či ve Velké Británii.
Prase je zvíře, pro které je chov v malých skupinách (například okolo 10 kusů) přirozeným principem. To v podstatě znamená, že individuální ustájení je možné aplikovat pouze u kojících prasnic a kanců. Ostatní kategorie musí být chovány (tedy i březí a jalové prasnice) ve skupinách. Nejkratší možná délka laktace v provozních podmínkách by neměla být pod 21 dnů. Pro zabránění stresu by měl být chov prováděn v trvalých skupinách. Například pokud odstavíme selata do kotců (skupin) po 12 kusech, neměla by se velikost skupiny měnit až do konce výkrmu. Ve stáji musí být vyčleněno nejméně 1 % stájové kapacity jako místa pro zvýšenou péči (tzv. sanitární kotce) pro zvířata.
Prasata budou muset být do budoucna chována v podmínkách přirozených a nebo velmi blízkých přirozeným. Tato idea se například bude muset zohledňovat při osvětlení stáje. Aplikace této myšlenky do praxe vlastně znamená, že prasata musí mít stáje s okny a pokud máme bezokenní provoz, musí být prasatům zajištěno světlo na dobu nejméně 8 hodin denně s minimální intenzitou světla 12 luxů.
Dalším problémem bude aplikace veterinárních předpisů do praktického života na našich farmách. Například rozpracování směrnice 91/630 EEC přináší v Nizozemí (směrnice vydaná jejich ministerstvem zemědělství) následující problémy:
Štípání zubů – je (bude) povoleno provádět nejpozději do 6. dne věku
Kastrace kanečků – je (bude) povolena pouze do 10 dnů věku bez anestezie a po této době může být prováděna pouze jako chirurgický zákrok (při zabezpečení sterilizace, hygieny, atd.)
Jinou oblastí, kde se podstatně mění pohled na chov prasat je velikost kotců pro prasata. Uvádíme příklad, jak se musela v Nizozemí zvětšit plocha kotce a především jak velká plocha v kotci musí být pevná (nezaroštovaná). V souvislosti s velikostí kotce se změní také délka krmítka a každé prase bude muset mít přístup ke krmivu. Tuto oblast musí podrobněji rozpracovat projektanti nových farem či rekonstrukcí.

Výživa a technika krmení prasat
Při velkovýrobní technologii chovu prasat představují náklady na krmiva přibližně dvě třetiny z celkových nákladů. Značnou část (přes 25 %) z těchto nákladů musí chovatel vynaložit na krmení prasat určených k reprodukci. Tyto náklady vlastně zvyšují celkové náklady na finální produkt, tj. maso. Proto rentabilita chovu prasnic závisí na tom, jak snížit jejich spotřebu na optimální úroveň. Pro dosažení optimální spotřeby krmiva není rozhodující maximální počet odstavených selat, ale počet zdravých a dobře vyvinutých selat.
Přívod živin do organismu musí zabezpečovat potřebný průběh reprodukčního cyklu, což je podmíněno úhradou jak záchovné potřeby, tak produkčních potřeb. Záchovná potřeba slouží k zachování existence jedince, tzn. slouží k pokrytí bazálního buněčného metabolizmu, základních životních potřeb organismu, jeho pohybové aktivity a také termoregulace.
Podstatou energetického metabolizmu je uvolnění (přeměna) chemicky vázané energie strávených živin krmiva (pocházející ze sluneční energie) a pokrytí existenčních a produkčních energetických potřeb zvířat. Přes zdánlivou dokonalost živočišných organismů, účinnost utilizace (využití) energie na jednotlivé činnosti je v těle prasnic rozdílná (60 až 80 %), někdy (při tvorbě plodu) až překvapivě nízká (10 až 20 %).
Z uvedených faktorů je zřejmé, proč ekonomicky úspěšný chovatel ve snaze ušetřit (snížit náklady) omezuje možnost pohybu chovaných zvířat, preferuje skupinové ustájení i podestýlku, optimalizuje stájové klima a dbá na dobrý zdravotní stav zvířat.

Hlavní cíle a záměry ve výživě prasat
1. Nehrozit zdravotní stav konzumentů produkce – lidí.
2. Neohrozit zdravotní stav prasat.
3. Zabezpečit ekonomickou efektivnost výroby při splnění obou výše zmíněných požadavků.
Těchto cílů lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se budou krmné směsi pro prasata vyrábět na specializovaných výrobních linkách podle zásad dobré výrobní praxe a při aplikaci všech kritérii vyplývajících ze systému kritických bodů (zkratka HAACP).
Podezření na výskyt nemoci BSE v České republice ukázalo, že v této oblasti bude nutné udělat celou řadu změn. Jako jednoduché opatření se jeví možnost povolit výrobu krmných směsí pro skot pouze na specializovaných linkách. V praxi to znamená, že výroba krmných směsí pro skot se přesune pouze do technologii – krmných vozů přímo na zemědělských podnicích a velké výrobny se budou soustřeďovat pouze na výrobu směsí pro prasata a drůbež. Vstup do EU a zvýšená konkurence v této oblasti povede ke změnám chování velkých výrobců. Ti budou muset aktivním přístupem oddělit při výkupu obilí podle kvality (pro prasata, pro drůbež a pro ostatní druhy zvířat), každý takový zásobník speciálně ošetřovat posklizňovou technologií, analyzovat obsah živin v uskladněném obilí a pro odběratele vyrábět optimální směs.
Likvidace kejdy – při aplikaci směrnice EU do této oblasti dojde ke zpřísnění množství ročně aplikovaného množství (sušiny ) na 1 ha celkem. Současně se bude muset analyzovat kejda na obsah dusíku a fosforu a následně bude při překročení doporučených limitů navrženo nápravné opatření (od prostého snížení dávky kejdy na 1 ha až po příslušnou pokutu za znečišťování životního prostředí)
Možná, že pozorný čtenář si teď klade otázku, proč píšeme o kejdě v souvislosti s výživou. Je to samozřejmé a snadno to doložíme na příkladu. Pokud budou prasata dostávat směs jejíž stravitelnost sušiny bude 80 % a nebo 90 %, pak produkce kejdy od 1000 prasat (1000 x 100 kg přírůstku x 3,20 kg směsi x stravitelnost) bude 32,0 t sušiny nebo 64,0 tun sušiny. Mezi těmito dvěma čísly je podstatný rozdíl a proto se budeme muset v budoucnu více věnovat nejen zlepšení celkové stravitelnost krmných směsí, ale i jednotlivých živi, jak naznačuje i následující text.

Strategie v koloběhu minerálních látek – v této oblasti se dají čekat nejpřísnější opatření při znečisťování přírodního prostředí dusičnany (dusíkem) a fosforečnany (fosforem). Podle direktivy EU (Nitrate directive objectives) je základním předpokladem dosáhnout kvality vody na úrovni standardu 50 mg dusičnanů/litr. Pokud by se někomu zdálo toto množství příliš vysoké, pak musíme konstatovat, že v některých oblastech jižní Moravy se v pitné vodě používané pro prasata nachází více než 300 mg dusičnanů na litr.
Naprosto nutné bude aplikovat enzymy ovlivňující stravitelnost dusíkaté složky krmné dávky a nebo stravitelnost fosforu. Co zatím brání masivnímu nasazení enzymů do krmení prasat je cena za jednotku účinné látky, malá informovanost uživatelů o účinnosti enzymových preparátů a o složení krmiv (xylany, arabinoxylany, betaglukany, lignin, aj.), špatná možnost odlišení přirozených enzymů a uměle doplněných a případné změny v legislativě směřující k zamezení znečisťování životního prostředí.

V době, kdy ekonomika výroby vepřového masa je historicky na nejlepších cenách, je třeba chovatelům připomenout, že peníze získané z této produkce je třeba použít do perspektivních systémů chovu a připravit se na období, kdy bude nutné měnit celkovou technologii chovu a výživy prasat. Tomuto záměru měl napomoci i náš krátký článek.

Při zpracování textu bylo použito poznatků získaných při řešení Výzkumného záměru MZLU v Brně MSM 432100001
Ladislav Zeman, Petr Doležal , Jana Kulhánková,
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno
Pavel Novák, Veterinární a farmaceutická univerzita, Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *