Tekuté krmení snižuje produkci kejdy

Společnost Vypra a.s. Vlčkovice v Podkrkonoší vznikla ze společného zemědělského podniku v roce 1992. Jejím majoritním akcionářem, stejně jako 20 km vzdáleného chovu prasat Lipra a.s. je ZZN a.s. Česká Skalice, patřící do skupiny Agrofert holding a.s. Vypra ve svých sedmi halách vykrmuje 4500 prasat. V letech 1991 až 1996 byly z provozních prostředků opraveny podlahy, hrazení a částečně i krmné technologie. Hliníkové krmné talíře byly nahrazeny samokrmítky. Bohužel i tato technologie přestala brzy vyhovovat.

Krmné náklady jsou díky svému lvímu podílu na celkových nákladech často rozhodující o výsledné ekonomice chovu prasat. Proto vedení Vypry v roce 1998 rozhodlo o změně strategie výkrmu s jednoznačným cílem. Radikální změnou managementu a marketingu a celého výrobního procesu dostat Lypru mezi společnosti, které mají předpoklady pro výrobu vepřového masa i ve ztížených ekonomických podmínkách a stát se chovatelem na trhu konkurenceschopným.
Prvním kamenem úrazu byl nedobrý zdravotní stav vykrmovaných zvířat, z kterého plynula nízká užitkovost. Jednou z příčin byl i vysoký počet dodavatelů selat. Ten byl z 12 snížen na pouhé dva. Díky tomuto a také díky výměně nefunkčních klobouků větracích šachet za hlavice nového typu se výrazně zlepšil zdravotní stav zvířat. K tomu jistě přispěl i vakcinační program prasnic proti hemophylové pneumonii, který byl rozvinut u nejdůležitějšího dodavatele selat. Kromě toho došlo i k sjednocení hybridizačního programu. Nyní chovají bílé ušlechtilé x landrase a v otcovské pozici je large white. Celkově jsou to zvířata tvrdší a odolnější, do velkochovu vhodná a podařilo se omezit respiratorní problémy. Přitom osvalení této kombinace je velmi uspokojivé. Jediný hybridizační program zabezpečuje uniformitu dodávaných hybridů a stabilitu zdravotního stavu. Díky všem výše uvedeným opatřením klesl úhyn z 6,7 na 4,5 %.
Nový krmný systém
Vedení společnosti se také rozhodlo o přebudování celého krmného systému ve všech stájích. Investor zvolil osvědčeného rakouského výrobce Schauer, kterého zastupuje firma Agriko Třeboň. Srdcem systému na tekuté krmení je míchací zařízení, které je napojeno na čtyři zásobníky: s pšeničným šrotem, sječným šrotem a dvěma koncentráty s různou výživnou hodnotou. Počítačem řízená kombinace těchto čtyř komponentů umožňuje výživáři maximálně se přizpůsobit růstové křivce prasat tak, aby nepřekrmoval a zároveň aby poskytl zvířatům dostatečný živinový komfort. A jaké změny přinesla nová linka? Denní přírůstky vzrostly z původních 645 g na 720 denně. Spotřeba krmiva na kilogram přírůstku se snížila z 3,45 kg pod hranici tří kilogramů. Při zvýšené rychlosti růstu prasata dříve dosahují porážkové hmotnosti (zpracovatel žádá 110 kg). Doba výkrmu se zkrátila ze 130 dní na 114 až 117 dní a výroba masa se tak zvýšila z 1200 tun na 1400 tun.
Při rekonstrukcích investor také nahradil starou dřevěnou nádrž na kejdu za smaltovanou věž s vyšší kapacitou, která bude vyhovovat požadavkům Evropské unie. Velké překvapení čekalo chovatele při prvním vyvážení kejdy. Díky krmnému systému který nenutí prasata nadměrně pít (a produkovat kejdu) a hlavně díky přísné technologické kázni zaměstnanců se produkce kejdy snížila na polovinu! Likvidace tohoto „odpadu“ tak stojí chovatele při stejném hnojivém účinku jen polovinu nákladů.
Investice do budoucnosti
Celkové investice do krmných systémů, hrazení a někde i nových podlah dosáhla cca 10 milionů korun. Zhruba polovinu zajistil úvěr od banky, druhou část rozložil dodavatel technologie na měsíční splátky do 36 měsíců. Po dobu rekonstrukce také majoritní akcionář ZZN Česká Skalice prodloužily splatnost za dodávky krmných komponentů.
Svoji produkci Vypra dělí mezi tři odběratele téměř rovným dílem. Toto opatření umožňuje rozložit podnikatelské riziko. V případě, že se nějaká jatka dostanou do problémů může svou produkci přesunout jinam, jinak řečeno chovatel není závislý na úspěšnosti jediného subjektu.
Dřina už je pryč
Zaměstnanci mají po rekonstrukcích krmného systému spíše kontrolní funkce, tzn. sledují stav koryt po krmení. Zda mají prasata vyžráno, nebo zda mají nezkonzumované zbytky. Pokud mají prasata krmivo sežrané příliš brzy, krmič jim pro další krmení může dávku zkorigovat. Pokud je zbytek po nakrmení příliš velký, tak jim naopak ubere. Dále obsluha kontroluje zdravotní stav zvířat a funkčnost technického vybavení.
Po naskladnění je velmi důležité naučit prasata vyprazdňování v zaroštované polovině kotců. Proto po naskladnění běhounů zaměstnanci tato místa zvlhčují vodou. Toto opatření má velmi příznivý vliv na stájové mikroklima a zvýšené pracovní náklady ze začátku výkrmu se mnohonásobně vrátí na sušším a méně znečištěném vzduchu po zbytek výkrmu.

Text a foto František Meixner

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *