Telata jsou budoucností chovu

Odchov telat je jednou z nejdůležitějších kapitol chovu skotu. Podle doc. Ing. Oldřicha Doležala, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Praze – Uhříněvsi si tele zasluhuje trvalou pozornost chovatele už od narození. Další informace k tématu zazněly v polovině října na setkání v Uhříněvsi při příležitosti vydání metodiky Zemědělský poradce ve stáji II. Telata.

Úspěšný odchov telat je spojen s kvalitním managementem. „V případech nedostatků v řízení stáda se vyskytuje větší výskyt onemocnění telat, což souvisí následně s nedozírnými ekonomickými ztrátami. Proto je nutné tele po narození pravidelně kontrolovat a pozorovat, například pomocí kamerového systému umístěného v porodně,“ konstatoval doc. Doležal.
„Tato kategorie skotu je bohužel u našich chovatelů stále podceňována, i když je pro každé stádo zcela rozhodující. To, že novorozené tele, nepřipravené na krutý okolní svět, je ohrožováno tím, že je chovatel nedostatečně informován o jeho potřebách, respektive že je přeceňována životaschopnost organismu, způsobuje, že v České republice se v průměru nedožije tří měsíců více než deset procent telat. Po důkladnějším auditu veškerého zázemí farmy, technologie odchovu, včetně ustájení, krmení a výživy, větrání, poporodního ošetření se odhalí většina zdrojů obtíží a rezerv jak v produkci, tak i reprodukci a zdraví,“ uvedl doc. Doležal.
Za hlavní problémy v odchovu telat se podle něj dají označit:
• stoupající tendence mrtvě narozených telat,
• chhřipky, průjmy, záněty pupků aj.,
• nevyhovující technologie ustájení a stájová hygiena,
• nedostatečná obranyschopnost telat,
• neadekvátní chování telat, jalovic a následně i krav – matek v období telení,
• neadekvátní krmná dávka a z toho vyplývající problémy v pozdějším věku,
• výskyt poruch reprodukce (např. cyst) u jalovic,
• pozdní otelení – ekonomické ztráty.

Správný odchov

Celkové ztráty telat v České republice se v průměru v roce 2007 pohybovaly kolem 8,7 % bez mrtvě narozených (těch je evidováno až 6,5 procenta). „Přitom u matek s mrtvě narozenými plody se prokazatelně snižuje užitkovost o 15 až 20 % a výrazně se horší i ukazatele reprodukce,“ konstatoval řečník. Prvopočátek úspěšného odchovu telete se dá podle doc. Doležala shrnout do tří následujících bodů: matka, telení a porodna. Doporučuje dodržovat tranzitní období, samostatný porodní box, kondici matky před porodem na úrovni 3,5 bodu.
Ještě dnes se dvacet procent telat v naší republice narodí ve vazné porodně. Přitom volná má pro matku i tele řadu výhod.
Za optimální ustájení rodících krav považuje doc. Doležal individuální porodní kotce. „Kráva si vybírá místo k telení, které jí vyhovuje a nikoli to, ke kterému je donucena ostatními krávami, může si zvolit optimální polohu při otvírací fázi, má dostatek klidu a času na přípravu k telení i prvotní ošetření telete. Nezbytné je také vysušení novorozeného telete a zároveň jeho dokonalé prokrvení intenzivním olizováním matkou. Tato stimulace spojená s olizováním působí pozitivně zpětně na kontrakci dělohy krávy, a tím i na celou její poporodní fázi,“ uvedl přednášející několik příkladů.

Podmínky welfare

Jestliže se telata v prostředí dobře cítí, mohou využívat živiny krmné dávky pro růst a nikoliv na překonávání různých stresů z prostředí. Naopak telata v nevyhovujícím prostředí využívají větší část živin na vypořádání se s různými doplňkovými stresory (např. se snaží pohybovat a odpočívat pouze v teplejších a sušších místech). Kromě toho mohou škodlivé plyny a aerogenní částice prachu přímo ovlivňovat imunitní systém zvířete a zvyšovat náchylnost k nemocím.
„Zcela určitě ke zvýšení chovného komfortu odchovávaných telat nepřispívá jejich přemísťování z venkovního ustájení ve venkovních individuálních boxech do prostoru přístřešků. Bohužel, jsme nyní svědky toho, že prostorné venkovní individuální boxy (VIB) s plochou větší než 2,9 m2 se ruší a telata jsou bezprostředně po narození umisťována do individuálních boxů v přístřešcích z bývalých odchoven prasat či kravínů K-96 s minimální měrnou plochou, kubaturou, bez vizuálního kontaktu, s minimálním osvětlením, bez výměny vzduchu, do prostředí plného much a zápachu s tím, že jim bude tepleji a že nebude především pršet na ošetřovatele. Tak pochopený chovný komfort je hřebíkem do rakve celého odchovu,“ podotkl doc. Doležal.
Jakákoliv investice do tak řešených teletníků je podle něj investicí zcela neúčelnou a neměla by být podporována. Systém se totiž vzdaluje od welfare podmínek chovu. „Obdobně, pokud se chápe chovný komfort tak, že telata budou bezprostředně po narození ustájena ve skupinových kotcích (protože je to prý přirozené), pak lze konstatovat jediné: vše, co může negativně ovlivnit zdravotní stav telat či jejich projevy chování, se vzdaluje od ideálu chovného komfortu. To ale nevylučuje ustájení této kategorie pod přístřeškem. Přístřešek plní účel ochrany proti dešti, nadměrnému oslunění nebo nárazovému mrazovému proudění vzduchu. Interiér přístřešku a navazující exteriér jsou totiž v teplotách, vlhkosti, obsahu plynů vždy totožné,“ dodal přednášející.

Izolace v prostoru

Izolací se rozumí fyzické oddělení telat od sebe navzájem. „Telata by neměla přijít do přímého styku s jinými zvířaty. Nemají při narození vyvinutý imunitní systém a jsou ohrožena zvláště tehdy, když nepřijmou dostatečné množství mleziva. Četná onemocnění telat jsou vyvolána patogeny, kterými se tele infikuje při kontaktu s výkaly nebo, a to častěji, při kontaktu zvířat mezi sebou,“ konstatoval doc. Doležal.
Jestliže telata mají možnost přímého kontaktu s jinými telaty (nebo dospělými zvířaty), je nebezpečí přenosu infekce přirozeně mnohem vyšší. Jak zdůraznil doc. Doležal, v tomto případě je nutné striktní dodržování osobní čistoty ošetřovatelů při zacházení s telaty. Izolací telat v období mléčné výživy se může značně snížit nebezpečí přenosu nemocí. S tímto přístupem jsou spojeny úspěchy při snižování výskytu chorob a úhynů. Na druhou stranu by vizuální a akustická izolace byla proti všem zásadám welfare a ochrany zvířat.
„Snaha některých chovatelů a technologů soustřeďovat telata v tomto kritickém období mléčné výživy do skupin je snahou o zvýšení produktivity práce za každou cenu. To se však po určitém období záběhu přestane dařit. Potvrzují to zkušenosti z předních amerických a izraelských farem. Na otázku, proč tito chovatelé s vysokými koncentracemi zvířat nedávají přednost odchovu mléčných telat ve skupinových kotcích, je odpověď zcela jednoznačná: je to vysoké zdravotní riziko a je to drahé. Navíc si nemohou dovolit takzvaná cucavá telata. Vzájemné olizování srsti bývá totiž prvopočátkem neadekvátního chování v dospělosti,“ dodal doc. Doležal.

Výměna vzduchu

Ventilace je nezbytná pro snížení přenosu především kapénkové infekce mezi telaty. Účinná výměna vzduchu také eliminuje koncentrace škodlivých a zápašných plynů. Ty mohou tele buď poškodit přímo nebo zvýšit stres a snížit rezistenci zvířete k nemocím. Ventilace se dá řešit buď pouhým zabezpečením dostatečného počtu oken, dveří a větracích otvorů (jako ve venkovních individuálních boxech) nebo uměle nucenou ventilací při využití ventilátorů, výměníků tepla apod. Při správně fungující ventilaci by měla být kvalita vzduchu uvnitř odchovného zařízení pro telata podobná kvalitě vzduchu venkovního. Konkrétní aktuální potřeby pro individuální systém ustájení závisí na ročním období, teplotě, vlhkosti, počtu telat, stájové kubatuře atd. „Pro posouzení kvality ovzduší je možné využívat test tzv. citlivého nosu. Jestliže po opuštění teletníku lze cítit na ošacení pach amoniaku, je více než pravděpodobné, že ventilace ve stáji není adekvátní,“ vysvětluje doc. Doležal. Při venkovním odchovu tyto chovatelské starosti do značné míry odpadají. Tele žije v prostředí relativně nezatíženém patogenními mikroorganismy v podmínkách s minimálním obsahem CO2, s rychlostí vzduchu nepřesahující průvanové hodnoty apod. Přesto je vhodné, aby chovatel zaměřil svou pozornost na zdravotní stav především novorozených telat. „Vybaven digitálním nebo rtuťovým teploměrem a hodinkami by měl stanovit, zda se u telat nevyskytuje nějaký zdravotní problém,“ doporučuje přednášející. Podle jeho slov se tele se rodí s velmi dobře vyvinutou termoregulací. Telata narozená v zimním období mají obecně vyšší tvorbu tepla, zvýšenou úroveň metabolismu, a to bez omezení užitkovosti. Telata narozená v letních či tropických dnech jsou na tom hůře. Vyšší teploty způsobují pokles činnosti štítné žlázy a snížení úrovně výměny látkové. Z toho vyplývá menší příjem krmiva, a tím i snížení hmotnostních přírůstků.
Na zdravý růst a vývoj telete má vliv nejen optimální teplota, ale i vlhkost vzduchu. Ta může ovlivnit úroveň infekčních onemocnění. Při prádelnovém klima, tedy při kombinaci vysoké relativní vlhkosti (> 95 %) a nízké teploty (≤5 oC), může docházet k podchlazení organismu a tím k jeho oslabení, zvýšenému výskytu chřipek, zánětů plic, průjmů atd. „Pokud se k takovým podmínkám přiřadí neadekvátně nízký příjem mleziva, zvláště v prvních dvanácti hodinách života telete, potom je vysoká mortalita telat nasnadě. Je nutné počítat s tím, že i vyléčená telata nejsou schopná takového růstu a vývoje jako telata těmito chorobami nezasažená,“ dodal doc. Oldřich Doležal.

Zásady pro ustájení telat v období mléčné výživy

• Přesun novorozeného telete do dvanácti hodin do čistého, řádně dezinfikovaného a podestlaného venkovního individuálního boxu.
• Dostatečná podlahová plocha (> 2,8 m2) s oddělením lehárny a výběhu.
• Eliminace fyzického kontaktu telat.
• Zachování vizuálního a akustického kontaktu mezi telaty.
• Snadná čistitelnost a dezinfekce VIB.
• Jednoduchá manipulace s VIB, snadnost přemísťování, jiného situování, jejich stabilita a kompaktnost.
• Bezproblémové krmení, nastýlání, včetně učení telat příjmu mléčné krmné směsi a starteru.
• Účinné provětrání kryté části v období veder.
• Odolnost proti nízkých teplotám (lámání PVC či PE materiálu apod.).
• Volba vhodné barvy VIB eliminující přehřátí (možný skleníkový efekt) a omezující nadměrný výskyt much (doporučuje se blankytně modrá).
• Trvalé zabránění průvanu.
• Přijatelná pořizovací cena vyjádřená v ročních odpisech (únosná je 500 až 600 Kč na VIB).
• Co nejdelší individuální ustájení do skončení mléčné výživy (podle předpisů maximálně 56 dnů).
• Situování VIB na zpevněné, spádované a odkanalizované ploše.
• Trvalý boj proti obtížnému hmyzu, hlodavcům a ptactvu znečišťujících krmivo.
• Možnost umístění individuálních boxů do bloků pod vysokým vzdušným přístřeškem, a to pouze při vysokých koncentracích telat.
• Materiály konstrukcí by neměly způsobovat zranění.
• Krmiště by mělo být v období dešťů zastřešeno.
• V letním období se nedoporučuje používat černou barvu věder na napájecí vodu kvůli jejich nadměrnému zahřívání.

Klíčové informace:

• Úspěšný odchov telat je spojen s kvalitním managementem.
• Větší výskyt onemocnění telat souvisí s vyššími ekonomickými ztrátami.
• Doporučuje se tele po narození pravidelně kontrolovat a pozorovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *