Téma mastitida chovatele zajímá

Hlavní faktory podmiňující vznik mastitid jsou kromě tělesné kondice krávy především parametry spojené s dojením jako je užitkovost, stavba vemene včetně délky, průměru a rozestavení struků a způsob výdeje mléka neboli dojitelnost. Neméně důležitá je také dojicí technika a práci obsluhy, stupeň vydojení a hygiena jak ve stáji, tak při dojení. Špatná hygiena zvyšuje infekční tlak na krávu a může vést ke zvýšení obsahu somatických buněk v mléce a k zánětu vemene.

Na semináři s názvem Netušený vliv dojící techniky na zdraví mléčné žlázy a výši nádojů pořádaném společností Eurofarm systems se koncem března ve Skalském Dvoře sešlo množství zájemců o to, aby v jejich stádech počet somatických buněk nepřesáhl 150 000/ml a mastitidou jim onemocnělo maximálně jedno procento krav za měsíc. Přednášení se ujal německý odborník Dr. Dirk Hőmberg , který studoval mlékárenství na univerzitě v Mnichově, pracoval ve výzkumném ústavu dojící techniky, v institutu pro rentabilní produkci mléka a nyní působí jako nezávislý poradce v této oblasti.

Mléčná žláza

Podle Dr. Dirka Hőmberga nesmí chovatel zapomínat na fyziologii vemene. Uvolnění mléka je možné pouze pomocí kontrakcí košíčkových svalových buněk působením oxytocinu. Po otevření svěračů pak mléko vytéká samovolně. Proto púřednášející varuje před vyvíjením nadměrného tlaku na struky. „Mechanické přetížení je nebezpečné v tom, že poškozuje jak samotné struky, tak jejich protiinfekční bariéry. Poškození svěrače strukového kanálku je pak otevřením vstupní brány pro infekci,“ sdělil řečník. Může vést až k tvorbě hyperkeratóz, které začínají poškozením strukového kanálku, trhlinami v dlaždicovém epitelu. Hrozí také zúžení strukového kanálku, což se odrazí v delší době dojení a zvýšeném zatížení tkání. Na vyústění struku postiženém hyperkeratózou se objeví hladké kroužky nebo třásně, hroty struků bývají tvrdé, plochy stlačené. Mění se i zabarvení struků, plemenice je neklidná, klesá dojitelnost a snižuje se také úspěšnost léčby takto zasaženého vemene.

Kontroverzní téma

Téma dodojků považuje přednášející za lehce kontroverzní. „Staří praktici vědí, že pokud chtějí získat maximum mléka a krávu udržet zdravou, lehce zatlačí ke konci dojení na stroj, čímž dojde k uvolnění zbytku mléka – tzv. dodojku. Někteří chovatelé ale tvrdí, že může u krávy dojít k negativnímu jevu – návyku na dodojení. Bez masáže ale k tomuto návyku nedochází,“ vysvětlil Dirk Hőmberg.
Výhody dodojků jsou zřejmé: kromě krátkodobého i dlouhodobý nárůst užitkovosti (zhruba o 10 procent) a také signifikantně nižší výskyt zánětlivých procesů ve vemeni o 10 až 15 %. Výše dodojků se pohybuje od 100 ml mléka u prvotelek do i více než litru mléka u starších krav. Jako průměrná hodnota se udává 300 ml na jedno dojení.

Před dojením

Dr. Dirk Hőmberg ve své prezentaci také shrnul základní zásady stimulace vemene před dojením. Pro vyplavení oxytocinu se uvádí obecná potřeba 30 vteřin. Ovšem podle přednášejícího se tento čas potřebný ke stimulaci může lišit podle naplněnosti vemene. U málo naplněného vemene doporučuje stimulaci delší než jednu minutu, jinak hrozí dojení nasucho a narušení výdeje mléka. U silně naplněného vemene by měl naopak čas stimulace být kratší, maximálně 40 vteřin. V opačném případě může dojít ke zvýšenému vzestupu nitrovemenného tlaku. Doporučuje se také během fáze stimulace zajistit malé oddojení.

Při dojení

Při vlastním dojení je na vemeno během fáze sání vyvíjen podtlak. Má za následek otevření svěrače a odsátí mléka, ale také natažení struku do délky o 50 až 70 procent a nasátí tělních tekutin ve stěnách struků směrem dolů, což vede až k natékání struku. Při trvalém podtlaku pak natažení struků do délky zůstává zachováno a je znesnadněn zpětný odtok krve a lymfy. Zatěžuje se tak tkáň struků a podporuje se vznik hyperkeratóz.
Naproti tomu periodický pokles podtlaku napomáhá šetrnému zacházení se struky, které se vrací na svoji velikost a dovolují bezproblémový odtok tělních tekutin. Jsou tak méně choulostivé a zdravější.
Technické řešení dojících strojů AktivPuls od společnosti Happel efektivně a přirozeně snižuje podtlak, působící na struk ve fázi stisku a tím významně přispívá ke zlepšení zdravotního stavu mléčné žlázy a celkového vydojení vemene. Snížení mechanického zatížení působícího na tkáň struků (tkáňový stres) působí pozitivně na množství nadojeného mléka a zdraví vemene. U doposud známých řešení pro snížení podtlaku však bylo zapotřebí technicky značně složitých speciálních sběračů a speciální pulzace, aby bylo možné takový systém uvést do praxe. Pro zemědělce to pak bylo spojeno s vyššími náklady na pořízení a údržbu. Dojící stroje AktivPuls jsou naproti tomu použitelné bez dalších mimořádných nákladů v kterékoliv dojírně. Rovněž není zapotřebí žádná zvláštní pulzace.

Klíčové informace:

 AktivPuls zajistí přirozený pokles podtlaku působícího na struky ve fázi stisku (masáž) pro lepší zdravotní stav mléčné žlázy a dobré vydojení,
 pomůže optimálnímu transport mléka od strukového pouzdra do sběrače díky ventilačnímu kanálku strukové návlečky ve směru toku mléka,
 vzduchová tryska zamezuje vzniku nepřetržitě působícího podtlaku v oblasti hlavice strukové návlečky,
 zajišťuje v maximální míře suché struky,
 průběh podtlaku při použití AktivPulsu nejvíce odpovídá přirozenému dojení a značně redukuje zatížení struků vysokým podtlakem,
 struky jsou měkčí a plně funkční strukový kanálek působí jako přirozená zábrana proti vniknutí bakterií.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *