Tradiční chov i plemenný materiál

Také Agrodružstvo Blížkovice patří mezi podniky s tradiční živočišnou výrobou, prezentovanou chovem skotu a prasat. Vedle hlavních komodit, mléka a zástavových selat, se chovatelé z Moravskobudějovicka zaměřují také na plemenný materiál – vysokobřezí jalovice a prasničky F1 generace BU x L.

Agrodružstvo Blížkovice se sídlem nedaleko Moravských Budějovic obhospodařuje celkem 4600 ha zemědělské půdy, z toho 4200 hektarů je orné. Strukturu pěstovaných plodin mají postavenou na zajištění krmivové základny pro skot a prasata. Krmné směsi si míchají sami, z vyprodukovaných 450 tun za měsíc zkrmí polovinu směsí skotu.
Jak již bylo řečeno, chov prasat je zaměřen na produkci plemenných zvířat. Celkem 500 prasnic je rozptýleno na všech rozmnožovacích úrovních – z toho 80 plemene bílé ušlechtilé evidují ve šlechtitelském (nukleovém) chovu, dalších 160 prasnic téhož plemene spadá do kategorie rozmnožovacího chovu a zbývající podíl prasnic BU x L je součástí užitkového chovu. Z uvedené chovatelské vertikály podnik každoročně produkuje plemenná zvířata na obnovu stáda i za účelem prodeje. Loni bylo osm set prasniček F1 generace. Pokud jde o výkrm, roční kapacita zmiňovaného podniku je na úrovni 700 tun jatečných prasat.
Chov skotu pak představuje asi 1250 kusů holštýnského plemene. S budováním vysokoprodukčního stáda převodným křížením blížkovičtí chovatelé začali již před šestnácti lety. Současná úroveň stáda o šest set kusech je na solidní užitkovosti. V kontrolním roce za loňský rok přesahovala 8400 kg mléka při složkách 3,86 % tuku a 3,26 % bílkovin.
Mimo produkci mléka se podnik již několik let věnuje také obchodování s vysokobřezími jalovicemi. Bezproblémovému odbytu jistě pomáhá i skutečnost, že chov je již třetí rok prostý od IBR i BVD.

Embryotransferem ke zlepšení genetiky
„Je to přibližně deset let, co jsme nákupem zahraniční genetiky z předních domácích chovů a nákupem zahraničních embryí vytvořili nukleové stádo. Podařilo se nám získat nadprůměrné plemenice, které dále využíváme k produkci embryí a jejich přenosu příjemkyním. Z naší produkce je i současně naše nejúspěšnější kráva narozená v roce 2001. Je reálný předpoklad, že za čtyři reprodukční roky dá momentálně březí plemenice celkem jedenáct potomků. Vedle svých tří telat a stejného počtu telat z embryotransferu od ní získáme další čtyři telata z přenosu příjemkyním,“uvedl hlavní zootechnik Ing. Roman Kuchta.
„Naší chovatelskou snahou je produkce jalovic, které zlepšují genetický a produkční potenciál stáda. Při solidních ukazatelích reprodukce jsme si mohli dovolit v loňském roce prodat 31 vysokobřezích jalovic. Býčky s nejlepšími původy pocházející z embryotranferu prodáváme do přirozené plemenitby,“ doplnil.
Pokud jde o konkrétní číselné vyjádření, pak procento březích jalovic zabřezlých po embryotransferu se v Agrodružstvu Blížkovice daří v posledních třech letech držet na úrovni přes 56 %. Za stejné období se chovatelé z Moravskobudějovicka mohou pochlubit téměř 200 zabřezlými příjemkyněmi po přenosu embryí.

Rekonstrukce kejdového hospodářství
Podnikem využívané produkční kapacity s roštovým ustájením byly vybudované ještě za bývalého režimu jako modelové. Jejich rekonstrukce před deseti lety zahrnovala obnovení kejdového hospodářství, od kterého podnik na čas ustoupil.
„Stejně jako u prasat jsme chtěli také v produkčních stájích pro skot uplatnit stelivový systém ustájení. To ale neznamenalo jen položit rošty. Abychom byli schopni zajistit skladování kejdy skotu po dobu šesti měsíců, museli jsme ke stávajícím jímkám ještě vybudovat dvě kapacity po 1400 m3. Záměrně jsme volili ocelové jímky, protože je lze v případě potřeby rozebrat,“ zavzpomínal zootechnik.
Celkem čtyři zrekonstruované pavilony mají ustájovací kapacitu asi pro 580 kusů. Na každý pavilon navazuje výběh se stojatou vanou, která je nezbytnou součástí preventivního programu péče o paznehty. Vzhledem k technologii roštového ustájení je prevence nezbytná a v podniku ji pravidelnými kontrolami zajišťuje k tomu účelu vyškolená skupina zaměstnanců.
Se záměrem technologické návaznosti ustájení na produkční stáj (boxy) a současně i zvýšení ustájovací kapacity se podnik před čtyřmi lety pustil také do rekonstrukce porodny. Vysokobřezí jalovice a krávy na sucho jsou ustájené v boxech s hnojnou chodbou, vyhrnovanou šípovou lopatou. Plemenice těsně před porodem ale mají k dispozici původní slamnaté lože. Otelené krávy se převádějí do produkční stáje asi po měsíci. Součástí porodny je i malá dojírna, která najednou pojme tři dojnice.
Telata se odchovávají v individuálních venkovních boudách a jejich ztráty, včetně mrtvě narozených, nepřevyšují pět procent.
Podle vyjádření Ing. Kuchty se o navyšování stavů dojnic neuvažuje. Při denní dodávce kolem 22 litrů mléka od dojnice představovala dodávka do mlékárny Hlinsko, s. r. o., za loňský rok 4 800 000 litrů mléka. Zefektivnění produkce mléka podniku skýtá investice do nové rybinové dojírny Alfa Laval s dvakrát dvanácti dojicími stáními s rychlým odchodem. Od března chystané trojí dojení za den by chovatelům Agrodružstva Blížkovice mělo přinést vyšší užitkovost a rozmělnění nákladů na výrobu mléka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *