Tradiční přehlídka tentokrát jinak

Akciová společnost Chovservis uspořádala pro chovatele prasat ve druhé polovině října dvě akce. Jejich hlavním bodem byla nabídka plemenných kanců mateřských a otcovských plemen z inseminačních stanic Kout na Šumavě a Brná. První z chovatelských setkání proběhlo v Újezdu u Cerhovic v prostorách hotelu Bouchalka a kromě audiovizuálního předvedení plemeníků z inseminační stanice nedaleko Domažlic přineslo i doporučení pozvaných odborníků na dosažení rentabilní produkce.

Vzhledem k obávanému riziku přenosu nákaz a technickým vymoženostem moderní vědy se předvádění plemenných zvířat může odehrát i bez fyzické přítomnosti hlavních aktérů. Tak to bylo i při prezentaci východočeské akciové společnosti, která v hotelu Bouchalka chovatelům prasat s pomocí audiovizuální techniky představila plemenné kance z jedné ze svých dvou inseminačních stanic kanců (ISK) z Kouta na Šumavě.
Podle evidence Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě u nás působí čtrnáct inseminačních stanic kanců. Jejich posláním je přenést v co největší míře a v co nejkratším čase výsledky šlechtění, tedy kvalitu, do finálního produktu – jatečných prasat. Ustájení a využívaní kanci patří mezi nejlepší – Top zvířata, která se díky inseminaci přímo uplatňují i v produkční sféře. Nezanedbatelnou předností inseminace jako rozhodující metody produkce selat jsou i zdravotní aspekty, respektive minimalizuje rizika přenosu nakažlivých onemocnění.

Nabídka plemeníků
Inseminační stanice kanců Kout na Šumavě, která se nachází poblíž Domažlic na rozhraní Šumavy a Českého lesa, zahájila svou činnost v roce 1976. S kapacitou 109 plemenných kanců patřila od samého počátku mezi větší stanice v republice. S postupným rozvojem inseminace v tehdejším Západočeském kraji se její kapacita ještě rozšířila a ustálila na 153 ustájovacích místech, která v současné nejsou ani zpoloviny využita. Z celkem ustájených čtyřiašedesáti plemeníků jich rovných čtyřicet reprezentují syntetické linie, a to H23 (kombinace česká landrase x duroc), H34 (kombinace duroc x bílé otcovské), H38 (kombinace duroc x pietrain) a H48 (kombinace bílé otcovské x pietrain). Zbývající kanci jsou zástupci plemen české bílé ušlechtilé (ČBU), česká landrase (ČL), pietrain (Pn) a bílé otcovské (BO).
„Jak už vyplývá z polohy stanice, hlavní část jejích zákazníků jsou chovatelé z Plzeňského a Karlovarského kraje. Kvalita inseminačních dávek je dána nejen úrovní nakupovaných plemeníků, ale také standardizací a neustálým zdokonalováním technologických procesů při jejich výrobě. Základním nástrojem pro dosažení tohoto trendu je uplatňování systému managementu jakosti podle norem ISO 9001: 2001. V rámci něho zohledňujeme kromě vysoké plemenné hodnoty ještě další minimální parametry pro nákup kanců do inseminačních stanic. V mateřské populaci se zaměřujeme především na vynikající výsledky v reprodukci, odolnost proti stresu, přírůstky a konstituční pevnost. V otcovské populaci je to pak nejen kvalita jatečných vlastností a konstituční pevnost, ale především ukazatele, které rozhodujícím způsobem ovlivňují ekonomiku chovů. To znamená přírůstek a procento libové svaloviny při vysoké úrovni reprodukce. Minimální hodnoty parametrů pro nákup kanců otcovských plemen do našich inseminačních stanic se tak pohybují na průměrné hodnotě přírůstku od narození okolo 750 g a 1250 g v testu, množství libové svaloviny jsme stabilizovali na 66 – 67 %. Musím ještě dodat, že velmi důležitou součástí práce na stanicích je uplatňování zdravotního programu a zajištění bezpečnosti inseminačních dávek. Kanci jsou v třístupňovém systému pravidelně vyšetřováni na brucelózu, Aujeszkyho chorobu, klasický mor prasat, TBC, sípavku a PRRS. Součástí tohoto zdravotního programu je i bakteriologické a mykologické vyšetření spermatu a vakcinace na červenku a parvovirózu. Od počátku letošního roku mají obě naše inseminační stanice status chovu prostého PRRS, “ doplnil hlavní šlechtitel Ing. Miroslav Kolář.
Druhé setkání se uskutečnilo o týden později ve Smiřicích nad Labem a proběhlo podle stejného scénáře. Jediný rozdíl byl v nabídce plemenných kanců, kteří pocházeli z ISK Brná, jež se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou. V současné době je v ní ustájeno 68 plemeníků reprezentujících jak mateřskou populaci (ČBU, ČL), tak otcovskou (BO, D, Pn), a to včetně syntetických linií H38 (duroc x pietrain), H48 (bílé otcovské x pietrain) a H68 (hampshire x pietrain).

Rentabilita produkce
O tom, že se producenti vepřového masa potýkají již několik let s nízkými výkupními cenami není třeba diskutovat. S návodem, jak dosáhnout rentability produkce, přišel vedoucí katedry speciální zootechniky ČZU Praha doc. Ing. Roman Stupka.
V úvodu sdělil, že chov prasat ovlivňuje snaha o dosažení potravinové bezpečnosti, dále ekologizace výroby, tlak na ekonomiku produkce, nařízení cross compliance, postoj ochránců zvířat, globalizace trhu společně s integrací agrárně-průmyslových podniků a platné směrnice Rady ES.
Z přednášky docenta Stupky dále vyplynulo, že ekonomika produkce se odvíjí od dosahované reprodukční užitkovosti, dále od úrovně parametrů výkrmnosti (průměrný denní přírůstek, konverze krmiva), jatečné hodnoty (zmasilost jatečně upraveného trupu – JUT, porážková hmotnost, uniformita), ceny krmiva a produktivity práce.
„Na katedře jsme se zabývali ekonomikou produkce vepřového masa. V hodnocení jsme vycházeli z následujících dat – reprodukční užitkovost na úrovni 21 odchovaných selat, denní přírůstek 750 gramů, cena krmných směsí 4500 korun za kilogram, cena kilogramu jatečně upraveného těla 39 korun. Za těchto předpokladů je při nákladech 3110 korun na kus a tržbách 3145 korun na kus rentabilita 1,14,%. Při 20,3 odchovaných selat při výše zmiňovaných ukazatelích chovatel dosáhne nulové rentability, ale například při čtyřiadvaceti odstávčatech rentabilita představuje 6,3 %. Ve vztahu k výši denního přírůstku se pak nulové rentability při již zmiňovaných předpokladech dosáhne při 736 gramech, navýšení tohoto ukazatele o dalších čtyřiašedesát gramů, tedy na 800 g vykazuje rentabilitu 5,5 %. Pokud jde o ceny krmných směsí, tak v našem modelovém sledování jsme nulovou rentabilitu vykázali při 4670 korunách za tunu. Podobného výsledku, tedy nulové rentability, jsme dosáhli i při zpeněžení jatečně upraveného trupu při ceně 38,6 korun za kilogram. Ve vztahu porážkové hmotnosti a intenzity růstu na ekonomiku produkce je při nákupních cenách selat 60 korun za kilogram a realizační ceně 38 korun za kilogram jatečně opracovaného trupu nejekonomičtější vykrmovat do 100 kg. Při vyšších cenách selat je efektivnější výkrm prodloužit do vyšších porážkových hmotností,“ vypočítal specialista ČZU.
V závěru docent Stupka doplnil, že domácí chovatelé by měli věnovat náležitou pozornost dosahovaným parametrům užitkovosti, a to jak v oblasti reprodukce, tak i výkrmnosti. Stejně tak i zdravotnímu stavu prasat; v této souvislosti je podle něho zásadní ozdravení nukleových chovů a možnost, aby chovatelé mohli provádět jednoduché veterinární úkony při získání odborné způsobilosti. Ve vztahu k evropské legislativě pak bude do roku 2013 nutné naplnit zásady cross compliance, a to ve smyslu technické a technologické úrovně chovů, včetně doporučených koncentrací zvířat v jednotlivých kategoriích. Rezervy spatřuje také v managementu chovu, který je třeba posílit z řad mladých kvalifikovaných odborníků. Podtrhl i nezbytnost vytvořit silný subjekt na trhu zpracujícího průmyslu a podpořit vznik marketingové agentury orientované na podporu prodeje domácích potravin.

Klíčové informace:
– Inseminační stanice kanců Kout na Šumavě je jedním ze dvou zařízení akciové společnosti Chovservis, kde se šlechtí mateřské a otcovské populace prasat.
– Na stanici čtyřiašedesát ustájených plemeníků reprezentuje plemena české bílé ušlechtilé (ČBU), česká landrase (ČL), pietrain (Pn) a bílé otcovské (BO) a syntetické linie H23, H34, H38 a H48.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *