Trh s mlékem po rozšíření unie

Tuzemské prvovýrobce mléka v posledních měsících stále více zajímá situace u této komodity v evropských zemích. Zanedlouho bude Česká republika součástí Evropy a naši zemědělci se na to musí řádně připravit. Jednou z cest je i účast na mezinárodních sympoziích zabývajících se výrobou a zpracováním mléka.

Ve dnech 27. a 28. března 2003 uspořádala Centrální organizace pro tržní a cenové informace (ZMP – Zentrale Markt-und Preisberichtstelle) v Berlíně již deváté mléčné fórum. Jde o tradiční odborné setkání výrobců a zpracovatelů mléka, které formou přednášek a navazující diskuse, odborných exkurzí, prezentací mlékáren a neformálních setkání poskytuje dostatečný prostor k projednání a posouzení aktuální situace a pravděpodobného vývoje tohoto významného agrárního a potravinářského odvětví. Ústředním tématem letošního mléčného fóra byly Dopady rozšíření EU o východní země na trh s mlékem. Je to problematika aktuální jak pro stávající, tak i pro nové členské státy unie. Jak ve svém úvodním vystoupení zdůraznil ředitel ZMP Ralf Goessler, ovlivní rozšíření unie o osm zemí výrazně a trvale trh s mlékem v rámci Evropy. Pro výrobce a zpracovatele mléka a obchod s mléčnými výrobky vytváří tato situace šance a rizika, přičemž je u všech těchto účastníků trhu patrná určitá nejistota. Z tohoto důvodu by mělo mléčné fórum poskytnout informace a názory na politické a ekonomické rámcové podmínky pro budoucí rozšířenou Evropu. Aktuálnost projednávané problematiky zdůraznila účast 450 odborníků a specialistů z prvovýroby, zpracovatelského průmyslu, obchodu, služeb, výzkumných a vědeckých pracovišť, státní správy a zástupců Evropské komise z dvaceti států včetně České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska aj.

Výroba mléka v členských státech EU
Přednáška Hermana Versteijlena, vedoucího referátu pro mléko a mléčné výrobky Evropské komise z Bruselu, byla zaměřena na rámcové podmínky výroby mléka v členských státech EU z hlediska mezinárodních rámcových podmínek (WTO), rozpočtu unie, návrhů Komise k dlouhodobé perspektivě vývoje zemědělství a odhadu dopadů těchto návrhů na produkci mléka a mléčných výrobků ve 25 státech EU. Návrhy Komise pro sektor mléka předpokládají:
 prodloužení systému mléčných kvót do 1. dubna 2015,
 asymetrické snižování intervenčních cen másla a sušeného odstředěného mléka (SOM) ve třech krocích celkem o 21,0 % a 10,5 %,
 zahájení snižování cen v roce 2004 (místo s původně uvažovaným rokem 2005),
 další asymetrické snížení cen másla a SOM v letech 2007 a 2008 celkem o 35 % u másla a o 17,5 % u SOM,
 .kompenzace snížení cen ve výši 50 %,
 zvýšení mléčných kvót dvakrát o 1 % (v letech 2007 a 2008), .snížení intervencí u másla na 30 tis. tun,
 zrušení vazby přímých plateb na produkci,
 snižování a modulace přímých plateb (od rozpočtového roku 2007 do roku 2012 je uvažováno s postupným snižováním přímých plateb celkem o 19 % a s využitím části „ušetřených“ prostředků k reformě tržních opatření u některých komodit, např. u mléka, obilí a cukru).
Odhad vlivu uvedených návrhů na produkci mléka v rozšířené EU je patrný z tab.1., na produkci, spotřebu, export a ceny hlavních mléčných výrobků pak z tab. 2.
Tab. 1: Odhad dopadů návrhu střednědobé reformy na produkci mléka

Ukazatel 2004 2005 2006 2007 2008 2009
EU 15 výroba mléka mil.tun
% 1) 121,5 121,9 122,3 123,4 125,1 124,6
0,4 0,4 0,4 1,0 2,0 2,0
EU 10 výroba
mléka
mil.tun
% 1) 22,3 22,2 22,1 22,0 21,9 21,9
-0,1 -0,5 -0,4 -0,2 -0,7 -0,4
EU 25 výroba
mléka mil.tun
% 1) 143,8 144,1 144,4 145,4 147,0 146,5
0,3 0,2 0,3 0,8 1,5 1,6
nákupní cena mléka EUR/t
% 1) 280,3 264,5 256,5 229,2 224,2 225,1
-5,6 -5,6 -2,8 -7,6 -9,6 -9,9
1) odchylka od ukazatelů kalkulovaných v rámci Agendy 2000

Z tab.1 vidíme, že by návrh reformy měl ve srovnání s ukazateli kalkulovanými v rámci Agendy 2000 za následek zvýšení produkce mléka o 2% ve stávajících státech unie (EU 15), snížení produkce mléka o 0,4 % v nových členských státech (EU 10) a snížení nákupních cen mléka o 9,9% (na cca 7,10 Kč za 1 kg) ve všech státech unie (EU 25).

Tab. 2: Odhad dopadů návrhu reformy na ukazatele hlavních mléčných výrobků
Ukazatel máslo SOM sýry
2004 2009 2004 2009 2004 2009
produkce mil.tun
% 1) 2,21 2,07 1,3 1,16 8,21 8,77
-3,0 -0,9 -5,3 -0,8 4,0 0,5
spotřeba mil.tun
% 1) 2,03 2,04 0,98 1,02 7,74 7,90
3,1 3,0 -1,6 -4,3 -1,0 -0,4
export mil.tun
% 1) 0,27 0,12 0,32 0,14 0,47 0,87
-0,13 -0,02 -0,06 -0,01 0,39 0,28
cena EUR/t
% 1) 3 052 2 344 1 983 1 720 3 255 3 030
-7,0 -17,7 -3,5 -1,5 -1,4 -8,2

U másla, SOM a sýrů (tab. 2) se případná realizace navržené střednědobé reformy agrární politiky unie projeví především snížením cen, zatímco produkce, spotřeba a export budou ovlivněny méně výrazně.

Německá spolková republika
Problematiku výroby mléka v Německu z hlediska Agendy 2000 a návrhů na změny společné zemědělské politiky hodnotil dr. Gerald Thalheim, parlamentární státní tajemník Spolkového ministerstva pro ochranu spotřebitele, výživu a zemědělství. Uvedl mimo jiné, že v lednu 2003 v rámci hodnocení stávajících výsledků Agendy 2000 předložené legislativní návrhy zavazují Komisi k rozšíření konkurenceschopného a sociálního zemědělství respektujícího ochranu životního prostředí šetrného a zásady ochrany zvířat do všech částí EU. Návrhy reformy by jako odpověď na pokračující globalizaci měly vymezit pro stávající i budoucí členské státy unie dlouhodobou perspektivu pro agrární sektor.
Rozsáhlý návrh reformy se týká rovněž komodity „mléko a mléčné výrobky“. Mezi hlavní prvky reformy patří prodloužení systému mléčných kvót do roku 2015, zvýšení objemu mléčné kvóty v rámci EU do roku 2009 o 5,2 mil. tun, snížení intervenčních cen másla a SOM, vyrovnání poklesu cen z 50 až 60 % přímými platbami a zrušení vazby přímých plateb na produkci. Složitá vyjednávání se očekávají především o problematice mléčných kvót, poněvadž část stávajících členských států unie požaduje jejich zrušení nejpozději v roce 2008. Současně však nemůžeme ignorovat skutečnost, že politika EU i v sektoru mléka musí respektovat vnější rámcové podmínky, mezi které patří probíhající jednání se světovou obchodní organizací (WTO).
Výsledky těchto jednání se mohou projevit v dalším snížení exportních dotací, ochrany před dovozy a dotací i v sektoru mléka. Z hlediska spolkové vlády je nutné zabezpečit, aby se výroba mléka i v budoucnosti realizovala v oblastech s vysokým podílem trvalých travních porostů, kde k chovu dojených krav často neexistuje žádné alternativa. Poměrně kriticky reagoval na návrhy reformy zemědělec a prezident Sdružení německých mlékařů Otto-Oietrich Steensen. Upozornil, že z hlediska ekonomické situace německých zemědělců jako dodavatelů surovin jsou bruselské závěry významné. Mléko vyrábí 120 tis. podniků. Průmysl zpracovávající mléko zaměstnává 38 tis. pracovníků a dosahuje ročního obratu kolem 20 miliard eur. Po přechodném zvýšení v roce 2001 se ceny mléka zhroutily. Komise EU však hodlá „cenový šroub“ dále utáhnout. Snížení intervenčních cen másla o 34,8 procent, SOM o 17,4 % a nákupních cen mléka o 28 % odpovídá nákupní ceně mléka v cílovém roce 2008 kolem 0,22 eur (zhruba 7,00 Kč) za 1 kg mléka. Tento tlak vydrží pouze mimořádně dobře organizované podniky schopné dalšího růstu.
Kromě žádoucího prodloužení systému mléčných kvót do roku 2014/15 chce komisař Fischler v letech 2007 a 2008 zvýšit objem kvóty vždy o 1 %. Pro přesycený trh to znamená další tlak na ceny. K návrhu uvedených opatření přichází navíc „šok WTO“. Představuje odbourání všech exportních dotací v průběhu devíti let, snížení celních sazeb na citlivé zboží o 65 % v průběhu pěti let a snížení přímých dotací v průběhu stejného období na polovinu. Standardy ochrany zvířat, životního prostředí a sociálních záležitostí nepředstavují pro WTO problematiku k jednání. Negativní stanovisko zaujal Steensen i ke zrušení vazby přímých plateb na výrobu. Jako příklad uvedl nelogické prokazování příjmů při vyřizování bankovního úvěru, kdy dostává peníze za býky, které vykrmoval před čtyřmi roky. V části věnované rozšíření EU poukázal na značný růstový potenciál a některé přednosti kandidátských zemí v oblasti agrární produkce.
V navazující diskusi k této problematice se projednávala např. problematika příjmů podniků ve vztahu k jejich velikosti (počtu chovaných krav), zásady ochrany životního prostředí a zvířat, přístup EU k jednání s WTO, podmínky výroby mléka ve třetích zemích aj. Z diskuse vyplynulo, že návrh reformy některých zásad společné zemědělské politiky představuje ve vztahu k Agendě 2000 poměrně výrazné změny, že před definitivním schválením vyžaduje důkladné posouzení a že němečtí výrobci mléka v důsledku obav ze zhoršení ekonomické situace mezi přesvědčené zastánce všech opatření navrhované reformy nepatří.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *