Trichinelóza – často podceňované riziko

Povinné parazitologické vyšetření na přítomnost drobných červů svalovců Trichinella spp. provedené ve Státním veterinárním ústavu Praha potvrdilo koncem srpna přítomnost svalovce stočeného (Trichinella spiralis) u divokého prasete. Přitom lončák s pozitivním výsledkem na parazitického nematoda byl odloven v Libereckém kraji, kde byl i v prosinci loňského roku potvrzen zatím poslední případ. Diagnostikou svalovců rodu Trichinella spp. u domácích a divokých prasat, ale i dalších užitkových a volně žijících zvířat se od roku 2005 zabývá speciální parazitologická laboratoř Státního veterinárního ústavu Praha-Lysolaje. Požádali jsme proto zástupce vedoucího oddělení patologie a parazitologie Ing. Ivana Pavláska, DrSc., aby našim čtenářům poskytl aktuální informace.

S jakým objemem vzorků měsíčně pracujete a jaký podíl připadá na divoká prasata, u nichž se asi nejčastěji potvrzuje přítomnost cizopasníka? Kolik z toho bývá pozitivních případů?
Nejvíce vzorků připadá na období lovu divokých prasat, tj. na podzim a v zimě, přesněji řečeno od října do ledna, kdy denně zpracujeme více než 700 vzorků. Zatím rekordní počet 1452 vzorků jsme vyšetřili 7. 11. 2017. S vysokým počtem vyšetřených vzorků svaloviny je spojený i obrovský objem administrativní práce, kterou kolegyně vykonávají při registraci vzorků, vypracování oficiálních protokolů s konkrétním výsledkem parazitologického vyšetření a jejich rozesílání v tentýž den lovcům a veterinárním inspektorátům. Vedle divočáků samozřejmě vyšetřujeme i vzorky svaloviny domácích prasat, týdně se jedná o šest až osm tisíc vzorků, což je čtyřiadvacet až dvaatřicet vyšetření za měsíc.
Dá se říci, že vzhledem k prováděným vyšetřením je pravděpodobnost nakažení člověka svalovcem minimální, respektive žádná?
Vše záleží pouze na samotných lovcích. Snažíme se je v tomto směru „vychovávat“. Při komunikaci je vždy upozorňujeme na pozitivní případy s tím, aby negativní nálezy nepodceňovali a vzorky ze všech ulovených divokých prasat zaslali k trichinoskopickému vyšetření, které navíc hradí stát. Pokud tomu tak bude, je pravděpodobnost infekce člověka minimální, přesněji řečeno prakticky žádná, protože používaná metoda je velmi citlivá. Od roku 2005 do října 2017 jsme parazita detekovali pouze u šesti divokých prasat. Z tohoto výsledku tedy lze odvodit, že situace v jeho výskytu je u nás prozatím velmi příznivá. Vzhledem k závažnosti trichinel pro zdraví člověka však nedoporučuji, aby lovci vyšetření svaloviny podceňovali, případně i odmítali.*
Více se dočtete v prosincovém čísle časopisu Náš chov.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *