Účinná sanitace (čištění a dezinfekce) dojicího zařízení

Mléko je jednou z nejdůležitějších potravin živočišného původu ve výživě lidí. Úkolem zpracovatelského průmyslu i prvovýrobců je výroba vysoce kvalitního mléka takového složení, které odpovídá požadavkům spotřebitelů. Pro zajištění tohoto úkolu včetně dosažení vysoké kvality a v neposlední řadě i ziskovosti mléčných farem je nutné se zaměřit na otázku účinné sanitace všech částí dojicího zařízení, které se dostávají do styku s mlékem.

Proč je nutná řádná sanitace?
Účelem sanitace dojicího zařízení je dosažení mikrobiální čistoty. Nečistí-li se dojicí zařízení nebo čistí-li se nedostatečně, znamená to enormní nárůst baktérií a kontaminaci mléka, které dojicím systémem proudí.
Čištěním se rozumí odstranění všech nánosů a usazenin z povrchu, který je ve styku s mlékem. Čištění by se mělo provádět po každém dojení, a to co nejdříve.

Kdy je dojicí zařízení čisté?
Rozlišujeme tři různé definice:
– Zařízení je čisté: je prosté viditelných nečistot.
– Zařízení je mikrobiologicky čisté: přítomnost mikroorganismů je natolik nízká, že jeho množství i složení nemá ve vztahu k ohrožení zdraví nebo kvality mléka vliv.
– Zařízení je chemicky čisté: Zařízení obsahuje tak málo nečistot, že stupeň chemické kontaminace mléka je mnohem nižší než udává příslušná norma.

Které části dojicího zařízení by měly být čištěny?
– Části, kterými protéká mléko a ve kterých je během dojení podtlak: dojicí jednotky, měřiče mléka, mléčné potrubí a sběrná nádoba.
– Dopravní potrubí: nachází se mezi sběrnou nádobou a chladicí nádrží (tankem). Může též zahrnovat deskový chladič.
– Chladicí nádrž (tank): používá se ke schlazení právě podojeného mléka a ke skladování schlazeného mléka.

Důležité faktory sanitace
Nejdůležitější faktory, které mají rozhodující vliv na řádnou sanitaci, jsou následující:

1. Mechanický účinek
Nečistoty, které ulpívají na vnitřním povrchu dojicího zařízení a které je třeba odstranit, je nutno vystavit působení mechanického účinku. Tohoto účinku se obvykle dosahuje cirkulací vody v zařízení a vytvořením turbulentního proudění.

2. Chemický účinek
Chemické čisticí prostředky, které se podílejí na sanitaci dojicího zařízení, lze zhruba rozdělit na detergenty a dezinfekční příravky. Detergenty nejen napomáhají při odstranění nánosů nečistot organického původu a látek a usazenin původu anorganického, ale také tyto nečistoty udržují v mycím roztoku, který v zařízení cirkuluje. Nečistoty tak na povrchu zpětně neulpívají a odcházejí po vypuštění ze zařízení společně s mycím roztokem. Detergenty rozdělujeme na alkalické a kyselé. Velice často se dojicí zařízení čistí pomocí alkalického detergentu a kyselý detergent se používá např. jenom jednou až třikrát týdně a slouží k odstranění zejména minerálních usazenin (mléčný a vodní kámen). To však platí pouze tam, kde je „měkká” voda. V našich podmínkách, kdy díky „tvrdé” vodě dochází k nadměrné tvorbě vodního kamene, volíme takzvanou střídavou metodu mytí, kdy pro čištění dojicího zařízení použijeme jednou detergent alkalický (ráno) a podruhé detergent kyselý (večer).
Dezinfekční přípravky slouží ke zničení mikroorganismů. Velice často jsou dezinfekční přípravky na bázi chlóru. Na trhu existují detergenty, které mají též dezinfekční účinek a není tak proto třeba používat dezinfekční přípravek samostatně.

3. Teplota
Správná teplota sanitačního roztoku zvyšuje schopnost rozpouštění a emulgace různých složek. Detergenty se mnohem lépe rozpouštějí v horké vodě. Je též důležité, aby teplota sanitačního roztoku byla dostatečně vysoká z důvodu snazšího odstraňování tukových částic mléka z povrchu dojicího zařízení.

4. Čas
Voda, teplota i detergenty musí mít pro své působení dostatek času. Kolik času je třeba, závisí na různých metodách sanitace.

5. Voda
Voda je v procesu sanitace klíčový nástroj. Společně s detergentem tvoří sanitační roztok, je ohřívána na požadovanou teplotu a svým prouděním působí mechanicky na čistěný povrch.

Různé fáze a faktory sanitace
Používáme-li detergent s dezinfekčním účinkem, probíhá celý mycí cyklus v následujících třech fázích:
1. První proplach: pomocí vlažné vody (35 C) se odstraňují zbytky mléka. Proplach by měl probíhat tak dlouho, dokud voda odtékající ze zařízení neobsahuje viditelné složky mléka.
2. Cirkulační mytí: pomocí sanitačního roztoku, obsahující detergent předepsané koncentrace. Teplota roztoku by měla mít při nasávání do zařízení okolo 70 až 90 C a ke konci cirkulace by měla mít přibližně 40 až 50 C. Při vypouštění ze zařízení by neměla klesnout pod 40 C, jelikož v tomto případě je nebezpečí opětovného usazování tukových složek na čistěném povrchu.
3. Závěrečný proplach: pomocí studené vody, slouží k odstranění zbytků sanitačního roztoku.

Používá-li se detergent a dezinfekční přípravek odděleně, přidávají se k výše uvedenému postupu další dvě fáze. Po cirkulačním mytí s detergentem a proplachu zařízení studenou vodou následuje cirkulační mytí s dezinfekčním přípravkem. Poté se provede závěrečný proplach studenou vodou.

Nezávisle na tom, probíhá-li kontrola sanitace manuálně nebo automaticky, je v průběhu sanitace vždy nutné kontrolovat následující parametry (manuálně nebo automaticky) :
– množství horké a studené vody
– nasávací a zpětné potrubí (hadice)
– koncentrace čisticích přípravků
– dobu cirkulace sanitačního roztoku

V systémech s manuální kontrolou toto obvykle provádí dojič. V systémech s automatickou kontrolou vše obstará automatická mycí jednotka (mycí automat). Jediným úkolem pro obsluhu je stisknout na automatu startovací tlačítko.

Řízení toku vody (sanitačního roztoku)

Ve fázi cirkulačního mytí závisí efekt mechanického účinku na způsobu toku vody v zařízení. Na obrázku jsou znázorněny různé způsoby průtoku vody potrubím dojicího zařízení. Nejvíce žádoucí je tok vody, kdy dochází ke tvorbě vodních zátek.

Tok a tvorbu vodních zátek lze kontrolovat a řídít následujícími způsoby:

1. kontinuální současné nasávání vody a vzduchu do zařízení = spontánní (samovolná) tvorba vodních zátek a pulzačních rázů.
2. střídavé nasávání vody a vzduchu do zařízení = spontánní (samovolná) tvorba vodních zátek a pulzačních rázů.
3. DeLaval nabízí individuální řešení, použití trombónu společně s mycím automatem Hygenius C200 nebo C300 = řízená tvorba vodních zátek a pulzačních rázů.

Jak trombón pracuje?
Pomocí systému trombónu je vodní zátka protlačována mléčným potrubím.
Trombón je umístěn na mléčném potrubí na protější straně od sběrné nádoby. Vzdálenost mléčného potrubí mezi trombónem a sběrnou nádobou je v tomto uzavřeném okruhu z obou dvou stran stejná. Trombón shromažďuje vodu, vytvoří vodní zátku a velkou rychlostí ji prožene mléčným potrubím až do sběrné nádoby. Tím je zajištěn dokonalý kontakt sanitačního roztoku s celým povrchem dojicího zařízení a maximální účinnost sanitace. Vodní zátka zajistí nejen dokonalé vyčištění mléčného potrubí, ale i sběrné nádoby.

Mycí automaty
Mají schopnost automaticky řídit a kontrolovat celý průběh sanitace. Mohou být standardního typu pouze s programovým časovačem nebo plně automatizované řízené elektronickým mikroprocesorem. Standardní typy jsou vhodné pro vazné stáje nebo do malých dojíren, plně automatizované mycí jednotky se uplatní zejména ve velkých dojírnách. Díky mycím automatům lze ušetřit nejen na spotřebě detergentů, vody a energie, ale sníží se i pracovní zatížení obsluhy a tím i nutná pracovní doba. Je též velmi důležité, že sanitace dojícího zařízení probíhá po celou dobu shodně podle nastavených parametrů a také vždy stejně účinně.
DeLaval nabízí obě řešení: modely s programovým časovačem až po plně automatizované s mikroprocesorem. Díky tomu můžeme vyhovět různým potřebám a požadavkům zakazníků.
Hygenius C100: je nejjednodušší mycí automat. Má programový časovač, dodává se jako samostatná jednotka anebo společně se 40 l, popř. 80 l nádrží. Je vhodný pro řízení automatického vypouštění roztoku ze systému, což zajistí vyšší účinnost mytí i dokonalé vyprázdnění systému. Jako standardní jednotka je též vhodná pro řízení pulzačních rázů.
Hygenius C200: je řízen mikroprocesorem.
Klíčové rysy mycího automatu C200 jsou:
– Elektronicky řízen mikroprocesorem: trvale účinný a spolehlivý provoz
– Konstrukce z nerezové oceli: dlouhá životnost
– Plně automatický provoz: stačí pouze stisknout startovací tlačítko
– Automatické dávkování tekutých detergentů – maximalizuje osobní i provozní bezpečnost, zamezuje zvyšování nákladů z důvodů předávkovávání.
– Pulzační rázy: tvorba řízených vodních zátek
– Trombone Super Wash: díky systému trombónu lze znovu vytvářet účinné vodní zátky
– Vše v jednom (včetně nerezové nádrže na vodu): vyžaduje minimální nároky na prostor, šetrný vůči životnímu prostředí, zabudované elementy ohřevu.
– Funkce alarmu: rychlá identifikace problému.

Hygenius C300: plně automatizovaný systém se dvěma nádržemi na vodu. C300 je řízen mikroprocesorem. Má možnost opětovného využití proplachové vody. Voda z prvního proplachu je použita v následující fázi cirkulačního mytí. Sanitační roztok z cirkulačního mytí se poté využije v další fázi prvního proplachu. Ostatní parametry mycího automatu C300 jsou stejné jako u C200.
Výše zmíněné DeLaval mycí automaty jsou správnou volbou, jak účinně využít všechny čtyři faktory čištění: mechanický a chemický účinek, teplotu a čas. Díky mycím automatům špičkové kvality, které se vyznačují spolehlivostí a účinností, je nabídnut způsob sanitace, jenž je šetrný vůči životnímu prostředí. Tyto automaty díky úspoře energie, vody, detergentů i lidské práce zvýší také vaši produktivitu.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *