Ukazatele reprodukce se zhoršují

Zhoršující se ukazatele reprodukce mléčného skotu v posledních letech nutí varovně zvednout prst. Podle výsledků kontroly užitkovosti jsou totiž poruchy plodnosti nejčastější příčinou vyřazování plemenic v nízkém produkčním věku z chovu. To se v konečném důsledku negativně projevuje nejen v ekonomice výroby mléka, ale i v prosté obměně stáda.

Pod odbornou garancí akciové společnosti Chovservis Hradec Králové a Sdružení východočeských chovatelů hospodářských zvířat proběhl na půdě zemědělského družstva Dolany v okrese Náchod v polovině března letošního roku již tradiční seminář, věnovaný aktuálním otázkám reprodukce skotu.
„Současné výsledky reprodukce nejsou na takové úrovni, jaké bychom si přáli. Celorepublikově za posledních deset let klesla březost plemenic po první inseminaci z 52,8 % na 42,7 %, a to jsou již alarmující hodnoty. To, že bez dobrých reprodukčních ukazatelů nebude zajištěna ani dobrá produkce, platí bez výjimky. Proto se formou takových setkání, která pořádáme již osmým rokem, snažíme chovatelům zprostředkovat informace, které jim pomohou reprodukčním problémům nejen předcházet, ale i řešit,“ řekl k aktuální problematice týdeníku Zemědělec vedoucí šlechtění skotu Ing. Vítězslav Burdych z Chovservisu.

Cíl: zvířata v aktivní fázi
reprodukce
„Cílem péče o reprodukci skotu je udržet maximální počet plemenic v aktivní fázi reprodukce, dále minimalizovat ztráty ve všech obdobích reprodukčního cyklu, maximálně využívat přirozeného reprodukčního potenciálu a vytvářet podmínky pro efektivní využívání metod asistované reprodukce k urychlení genetického pokroku při zvyšování užitkovosti zvířat,“ uvedl na úvod svého vystoupení doc. MVDr. Antonín Vinkler z fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno.
Z hlediska prosperující ekonomiky chovu skotu je limitující odpovídající úroveň reprodukce. U nezabřezlých plemenic je třeba neprodleně zjistit příčinu jalovosti s následným ošetřením, které by zvíře vrátilo v co nejkratší době do cílové skupiny – reprodukčně bezproblémové.
„Zvířata ekonomicky ztrátová by neměla překročit deset procent ze stavu stáda. Spíše by ale tato skupina zvířat, mezi která patří plemenice, jež nebyly ani po 60 dnech po porodu dosud připuštěné, dále přebíhalky a dojnice vyřazené z různých důvodů, měla tvořit jen pět procent,“ vypočítal doc. Vinkler.
Výsledky reprodukce jsou ukazatelem zdravotního stavu a pohody zvířat ve stádě. Obecně se soudí, že na poruchách plodnosti se podílejí z více než 80 % faktory negenetické povahy. V tomto kontextu je důležité, že vnější vlivy, prezentované nedostatky v managementu chovu, ve výživě a technologii ustájení plemenic, lze odstranit bez ekonomicky náročných opatření. Ta zahrnují zdokonalení organizace práce a především zlepšení přístupu ke každému zvířeti jak ze strany samotného chovatele, tak i pracovníků plemenářských služeb. Konkrétní činnost potom představuje sledování a kontrolu zvířat především v těch obdobích reprodukčního cyklu, která jsou pro úspěšné využití plemenic klíčová. Z tohoto pohledu je třeba věnovat individuální pozornost plemenicím během říje, dále v době vyšetření na březost, v období zaprahnutí a přípravy k porodu, při porodu a v období puerperia.

Vyhodnocování říjového cyklu
Zatímco v průměru třítýdenní říjový cyklus skotu může být u jalovic o tři až čtyři dny kratší, u krav se například v horkých letních měsících může o stejný počet dnů prodlužovat až na 24 dnů. Čtvrtletní vyhodnocování délky říjového cyklu by pak mělo být pro chovatele vodítkem při sledování nástupu následných říjí. Vedle přímého vizuálního pozorování sexuálního chování zvířete a stavu jeho zevních pohlavních orgánů se využívá řady metod (například na principu zvýšeného pohybu říjících zvířat, dále změn vodivosti nebo minerální krystalizace vaginálního hlenu), usnadňujících detekci plemenic s nevýraznými příznaky říje a evidujících jejich pohlavní funkce.
Podle odborníků je optimální doba k inseminaci ve druhé polovině říje, ale ještě šest hodin po odeznění jejích vnějších příznaků není na tento zákrok pozdě. Optimální doba připuštění plemenice je vedle délky vlastní říje, doby ovulace a přežitelnosti vajíčka limitována také rychlostí pasáže spermií do vejcovodu, dobou jejich kapacitace, přežitelnosti a udržení fertilizačních schopností v pohlavních orgánech plemenice.

Rychlé odhalení jalovosti
„Protože jalová zvířata jsou ekonomicky ztrátová, byly vypracovány metodické postupy na jejich nejrychlejší odhalení. Vedle využívané diagnostiky rektální palpací, která má vysokou spolehlivost od 35. dne u jalovic a 42. dne u krav, se využívá sonografické diagnostiky. Lze pomocí ní velmi spolehlivě stanovit graviditu od 28. dne, u citlivějších přístrojů již dokonce od 21. dne. Tento způsob diagnostiky je přínosem tehdy, pokud se u jalového zvířete bezprostředně stanoví příčina jalovosti a následuje ošetření, které vrátí zvíře v co nejkratší době do aktivní fáze reprodukce. U zjištěných březích zvířat jakoukoli metodou rané diagnostiky je bezpodmínečně nutné přešetřit je ještě kolem 90. dne gravidity,“ upozorňuje ze zkušenosti doc. Vinkler.
Za optimální výsledky reprodukce skotu lze považovat stav, kdy se získá od plemenice jedno tele ročně, pět telat za život při plnohodnotných laktacích a kdy vyřazování plemenic pro poruchy plodnosti nepřesáhne 15 % z celkové brakace. Z vystoupení Ing. Jindřicha Kvapilíka, DrSc. z Českomoravského svazu chovatelů, a. s., Praha vyplynulo, že při stávající průměrné užitkovosti dojených krav kolem 6000 litrů za rok lze za vyhovující ukazatele plodnosti považovat délku inseminačního intervalu do 75 dnů, zabřezávání jalovic po první inseminaci nad 65 % (u krav nad 48 %) , inseminační index do 1,5, délku servis periody do 100 dnů a délku mezidobí do 385 dnů. Dále uvedl, že ani ve stádech s vysokou užitkovostí nad 7000 litrů by inseminační interval neměl přesáhnout hranici 85 dnů, ale ve vztahu k délce laktace vysokoprodukčních dojnic se toleruje i delší servis perioda a délka mezidobí do 400 dnů.

Závěr patřil chovatelům
V závěru semináře se o zkušenosti s reprodukcí ve svých stádech skotu podělili i samotní chovatelé. Zootechnička Jaroslava Hudrlíková z Agro Slatiňany, a. s., vyzdvihla význam rané diagnostiky březosti, kterou ve svém chovu vyšetřují jak zapuštěné plemenice, tak dojnice od 35. dne po otelení. „U problémových plemenic využíváme metodu synchronizace ovulace syntetickými hormonálními preparáty. V praxi to vypadá tak, že dojnicím, které mají folikul, aplikujeme vždy v pondělí dvojnásobnou dávku Supergestranu. Přesně za týden jim vakcinačně podáme ještě dva mililitry Oestrophanu a ve středu okolo 18. hodiny pícháme poslední dávku Supergestranu. Ve většině případů tímto způsobem ošetřené plemenice již následující den zapouštíme. V současné době máme index zabřezávání 1,7 a procento zabřezávání krav po první inseminaci je na úrovni 60 %,“ upřesňuje.
Podle hlavního zootechnika Františka Šitlera ze zemědělské akciové společnosti Mžany, se musí plemenicím věnovat maximální péče po celou dobu reprodukčního cyklu. „Vedle již jmenovaných standardních zásad, zajišťujících dobrou úroveň reprodukce se nám osvědčuje důsledné dodržování doby zasušení plemenic kolem 225. dne březosti. Plemenicím, které tři týdny před porodem převádíme do porodny, podáváme injekčně vitamíny A, D, E. Druhou dávku vitamínů dostanou až při přechodu do produkční skupiny. Jednou týdně všechny dojnice deset dnů po porodu preventivně kontrolujeme a zjištěné problémy neprodleně odstraňujeme ve spolupráci s veterinárním lékařem,“ konstatoval Šitler.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *