Úkoly sektoru hovězího masa České republiky před vstupem do Evropské unie

Na snižování poptávky po hovězím mase se velice výrazně odráží krize vyvolaná bovinní spongiformní encefalopatii, tzv. nemocí šílených krav (BSE). Dopady, které bude mít BSE na zemědělské podnikání a na hospodaření v krajině dosáhnou obrovských rozměrů. Přestože ČR nepatří mezi „viníky“ vzniku krize BSE, musí také počítat s určitou kompenzací vzniklých ztrát. Pro letošní rok se ztráty zemědělců odhadují na 1,5 miliardy Kč.

Před vstupem do Evropské unie je to pro sektor hovězího masa České republiky těžká rána. Musíme brát v úvahu, že na trhu s hovězím masem se objeví značné přebytky. Již nyní se odhaduje více než 40% pokles domácí spotřeby hovězího masa. Vynakládaná preventivní a ochranná opatření na základě principu předběžné opatrnosti také nejsou právě levná. Přesto by tato nepříznivá situace nás neměla odvést od úkolů, které vyplývají z tzv. implementační strategie postavené na Pozičním dokumentu ČR.
Přednosti českého chovu skotu spočívají ve vysoké úrovni zdraví zvířat, dobré chovatelské a plemenářské práci. Naopak slabší stránky je možno spatřovat ve zpracovatelském průmyslu, který potřebuje rozsáhlejší racionalizaci a investice. Příležitosti jsou v klasifikačním systému SEUROP, který by měl pomoci vytvořit srovnatelné cenové podmínky na zpracovatelské, velkoobchodní i maloobchodní úrovni. Dále jsou to možnosti vývozu v rámci i mimo trhy EU. Rizika s sebou přináší možnost snížení domácí spotřeby hovězího masa v důsledku zvýšení velkoobchodních a maloobchodních cen po vstupu do EU. Dále je to trend zvyšování spotřeby bílého masa, který může také nadále oslabovat spotřebu hovězího masa a silná konkurence od ostatních dodavatelů subvencovaného hovězího masa z EU. Situace s krizí BSE je nyní neodhadnutelná a může sehrát velmi významnou roli. Přestože je ČR zemí prostou výskytu BSE, nelze toto onemocnění zcela vyloučit, a to přes veškerá přijatá preventivní a ochranná opatření.
Evropská unie před zahájením vyjednávání bere na vědomí záměr České republiky zavést v případě potřeby přechodné období nebo jiná opatření ve vztahu k trhu s hovězím masem, která by pomohla eliminovat cenový šok v době vstupu. Podle pravidel Společné zemědělské politiky (SZP) však nemůže být o žádném přechodném období nebo alternativních opatřeních rozhodnuto jednostranně a ani nemohou být jednostranně zavedena. Komise upozorňuje, že je třeba se vyhnout opatřením, která by nebyla slučitelná se společnou tržní organizaci v sektoru hovězího masa. Ve Společném stanovisku k Pozičnímu dokumentu proto EU vyzývá ČR aby znovu zvážila své požadavky a poskytla k nim podrobné vyhodnocení současné úrovně konvergence cen. Doporučuje, aby ČR v předvstupním období pokračovala v monitorování vývoje cen na svém vnitřním trhu a přijala opatření za účelem zajistit hladký přechod na cenové úrovně na trhu EU.

Pokles stavů skotu
Základem produkce hovězího masa jsou početní stavy všech kategorií skotu a porážková hmotnost jatečných zvířat. Na celkové produkci jatečného skotu v ČR se v roce 1999 podíleli jateční býci a voli přibližně 50,3 %, jatečné krávy 39,4 %, jalovice 9,7 % a telata 0,4 %.

Z tabulky 1 je patrné, že prodej jatečného skotu klesá (v posledním roce o 10 tis. tun živé hmotnosti) úměrně snižování početních stavů skotu (o 44 tis. kusů), že poklesl prodej jatečného skotu v přepočtu na jednu krávu (o 11 kg) a výrazně se snížila roční spotřeba hovězího masa na obyvatele (od roku 1989 o 16,5 kg a 55 %). Vývoz skotu byl v roce 1999 mírně vyšší než dovoz, přičemž ve srovnání s rokem 1998 vývozy a dovozy poklesly o 5,4 a 4,2 tis. tun živé hmotnosti. Pozitivním faktorem je postupné zvyšování přírůstků hmotnosti býků ve výkrmu.
S poklesem početních stavů skotu se v uplynulém desetiletí snižovaly i počty porážek jatečných zvířat a došlo ke změně struktury (podílu) porážených zvířat (tab. 2). V letech 1989 až 1999 se snížil podíl porážek býků a volů (ze 48,4 na 43,4 %) a zvýšil se podíl porážek krav (ze 42,6 na 46,0 %) na celkových ročních porážkách skotu. Od roku 1994 se podíl obou uvedených kategorií na celkovém počtu porážek mírně zvýšil na úkor porážek jalovic. K relativnímu poklesu porážek došlo v uplynulém desetiletí i u telat (z 9,4 na 5,2 % celkových porážek skotu).

Z údajů v tab. 3 vyplývá, že průměrné porážkové hmotnosti skotu se vyvíjejí vcelku příznivě. Za uplynulé čtyřleté období se u všech hlavních kategorií jatečného skotu zvýšily, a to u býků o 28 kg na 601 kg a u jatečných krav na 534 kg. K výraznému zvýšení došlo zejména mezi roky 1998 a 1999. U jatečných jalovic se průměrná porážková hmotnost v letech 1995 až 1998 snížila o 13 kg, v roce 1999 se pak zvýšila o 28 kg na 502 kg.

Porážkové hmotnosti
Porážkové hmotnosti jatečných býků a jalovic jsou srovnatelné s chovatelsky vyspělými státy, o jejich dobré jakosti svědčí vysoký podíl zvířat zařazených do jakostní třídy A. U těchto dvou kategorií jatečného skotu jsou zajímavé nepatrné rozdíly v průměrných hmotnostech všech a do třídy A zařazených jatečných zvířat. Naproti tomu průměrná hmotnost jatečných krav zařazených do jakostní třídy A je výrazně vyšší než průměrná porážková hmotnost všech zvířat této kategorie skotu (o 46 až 54 kg). Z ekonomického hlediska by bylo žádoucí zvýšit porážkovou hmotnost z chovu vyřazovaných krav na úroveň jakostní třídy A, to je na cca 580 kg. Příznivý je pokles průměrné porážkové hmotnosti nutně porážených zvířat ze 400 kg v roce 1996 na 345 kg v roce 1999.

V období let 1989 až 1994 došlo k výraznému poklesu nutně poražených zvířat jak v absolutních počtech (v důsledku snižování početních stavů skotu), tak i v jejich podílu na celkových porážkách skotu (tab. 4). V posledním pětiletém období (1994 až 1999) se podíl nutných porážek do určité míry stabilizoval, přesto je patrna tendence ke zvýšení podílu nutných porážek jalovic, krav a telat. Téměř 20 % nutných porážek krav a 37 % nutných porážek telat nelze považovat za uspokojivý ukazatel chovu jatečného skotu.

Pro doplnění údajů o nutných porážkách jednotlivých kategorií skotu uvádí tab. 5 hlavní důvody nutných porážek v roce 1999. Hlavní příčinou nutných porážek bylo u všech kategorií skotu (s výjimkou telat) onemocnění pohybového aparátu (35,3 až 59,2 %), druhou hlavní příčinu představovaly u krav poporodní komplikace (18 %), u ostatních kategorií onemocnění dýchacího aparátu. Nutné porážky telat byly ze 45 % způsobeny onemocněním dýchacího aparátu a ze 22 % poruchami končetin. Důsledkem nutných porážek byl u krav a telat vysoký podíl konfiskátů celých těl (43,4 % a 60,0 % telat).

U dvou hlavních kategorií jatečného skotu, to je u býků a krav, se mezi roky 1998 a 1999 snížila průměrná nákupní cena o 1,86 a 1,78 Kč za 1 kg živé hmotnosti. Toto snížení nákupní ceny se projevilo v poklesu průměrné průmyslové ceny hovězího předního masa s kostí o 2,53 Kč za 1 kg, zatímco cena hovězího zadního bez kosti se nezměnila (tab. 6).

Přírůstky a spotřeba
Z výsledků několikaletého výběrového šetření prováděného Ministerstvem zemědělství je patrný dlouhodobý trend mírného zvyšování přírůstků hmotnosti hlavních kategorií mladého skotu (tab. 7). Přesto je pro dosažení schopnosti konkurovat producentům ve státech EU a z ekonomického hlediska nezbytné zvýšení denních přírůstků hmotnosti u intenzivně vykrmovaných býků na 1 000 gramů, u telat do 6 měsíců věku na 800 až 850 gramů.

V rozmezí let 1990 až 1999 se zvýšila spotřeba jadrných krmiv na 1 kg přírůstku hmotnosti vykrmovaných býků o cca 7 % a na litr mléka o 30 %, přičemž v posledních třech letech jsou oba tyto ukazatele i přes zvýšení užitkovosti relativně stabilní (tab. 8). I přesto je však nutno z ekonomických důvodů zvyšovat produkční účinnost objemných krmiv a obezřetně zvažovat nákupy krmných směsí.

Vývozy a dovozy
Podle údajů Generálního ředitelství cel (tab. 9) bylo v roce 1999 z ČR vyvezeno 7 277 kusů živého skotu, což je o 1 809 kusů více než v roce 1996 a o 1 621 kusů méně než v roce 1998. Dovozy plemenného skotu v období let 1994 až 1999 značně poklesly a v posledních dvou letech se pohybují na úrovni kolem cca 1 000 jalovic a krav za rok. Převahu exportu tvoří zvířata českého strakatého plemene (76 % z celkového počtu zvířat vyvezených v roce 1999), přičemž podíl exportovaného skotu holštýnského plemene se postupně zvyšuje.

Převahu vývozu nad dovozem živého skotu potvrzuje i pozitivní bilance zahraničního obchodu za roky 1998 a 1999. Bilance zahraničního obchodu s hovězím masem je ve stejných letech vyrovnaná až mírně záporná (tab. 10). Lze předpokládat, že v důsledku vysoké poptávky po zástavovém skotu, především ve státech EU, může mít ČR při udržení dobrého zdravotního stavu v chovu skotu (bez BSE) značné možnosti exportu zejména telat kombinovaného užitkového typu (českého strakatého plemene). Pro efektivní využití této ekonomicky zajímavé varianty by mělo být mimo jiné dosaženo zlepšení ukazatelů reprodukce a snížení úhynů a nutných porážek telat.

Kontrola užitkovosti
Krávy chované v systému bez tržní produkce mléka (TPM) představují jedinou kategorii skotu, jejíž početní stavy se od roku 1989 postupně zvyšují. Přesto jejich stávající početní stavy v přepočtu na 100 ha zemědělské půdy a trvalých travních porostů nelze ve vztahu k plnění úkolů spojených s „údržbou“ trvalých travních porostů a ve srovnání se státy EU považovat za uspokojivé. Proto je zvyšování jejich početních stavů v dalším období nezbytné.
Kontrola užitkovosti masného skotu (krav bez TPM) je v ČR zavedena od roku 1991. V jejím rámci je zjišťována a na jednotný věk (120, 210 a 365 dnů) přepočítávána růstová schopnost telat, jsou evidovány hmotnost telat při narození, průběh porodů a základní ukazatele o reprodukci.

Počet krav a chovů v kontrole užitkovosti v ČR je od roku 1997 relativně stabilní, podíl krav v kontrole užitkovosti se snížil z 39,4 % v roce 1997 na 27,0 % v roce 1999 (tab.11). Do kontroly užitkovosti jsou zahrnuty čistokrevné krávy masných plemen a kříženky s podílem 50 a více procent masných plemen, jejichž podíl na celkovém počtu krav v kontrole užitkovosti v roce 1999 dosáhl 68,7 %, a krávy kombinovaných a dojných plemen využívané ke křížení s býky masných plemen a jako příjemkyně embryí (31,2 %).
Počet krav v jednom kontrolovaném chovu se od roku 1995 mírně zvyšuje (27 krav v roce 1995 až 45 krav v roce 1999). V roce 1995 neuspokojivé ukazatele natality krav se do roku 1999 postupně zlepšovaly (90,9 porodů a odchov 88,4 telete na 100 krav).

Do roku 1991 bylo v ČR z široká nabídky masných plemen skotu chováno pouze plemeno hereford. K rozšiřování plemenné skladby dochází v důsledků importů postupně od roku 1993. V současné době se v ČR ve značně rozdílném rozsahu chová 12 masných plemen skotu. Jak je zřejmé z tab. 12, cca 83 % krav bez TPM v kontrole užitkovosti je tvořeno plemeny hereford, charolais, aberdeen angus a masný simentál.

Výběr do plemenitby
V tabulkách 13, 14 a 15 jsou uvedeny průměrné hmotnosti býčků a jaloviček hlavních masných plemen skotu (minimálně 100 krav v kontrole užitkovosti) ve 120, 210 a 365 dnech věku za období let 1995 až 1999. Je z nich patrné, že nejvyšších hmotností dosahují telata obou pohlaví plemen masný simentál a charolais. Od roku 1993 se v jednotlivých věkových kategoriích vykazované průměrné hmotnosti telat výrazně zvýšily, stejně jako u většiny plemen mezi roky 1997 a 1999.
Podmínkou výběru býků do plemenitby (s výjimkou plemen galloway, highland a salers) je ověření jejich vlastní růstové schopnosti v odchovně býků. Růstová schopnost se zjišťuje za stanovených podmínek testem po dobu 120 dnů. Po skončení testu je býk předveden k základnímu výběru. Dosahované přírůstky hmotnosti v testu i od narození (tab. 16) jsou relativně vysoké a potvrzují dobrou růstovou schopnost býků masných plemen zjišťovanou v zahraničí. Hmotnosti dosažené ve 365 dnech věku jsou ve většině případů vyšší než průměrné hodnoty vykazované za jednotlivá plemena. Přírůstky hmotnosti zjištěné testem jsou v obou srovnávaných letech poměrně stabilní. Nejlepší ukazatele růstu byly zjištěny u býků plemen masný simentál, charolais a blonde d´aquitaine. Žádné změny v průběhu hodnoceného tříletého období nevykázala kohoutková výška měřených býků.

V letech 1996 až 1999 se u většiny masných plemen zvýšil počet býků ročně zařazovaných do plemenitby a snížil se podíl inseminace (tab. 17 a 18), přičemž se zřetelně zvýšil počet býků z domácí produkce.

Vyšší počty býků zařazených do plemenitby měly zřejmě pozitivní vliv na ukazatele reprodukce. V uvedeném tříletém období se převaha importů býků týkala plemen masný simentál (60 býků), hereford (41 býk) a charolais (25 býků). Od roku 1998 je ČR soběstačná v produkci býků určených pro běžnou plemenitbu. Importovaní plemeníci se využívají především k produkci synů.

Ing. Jan Ivánek, CSc., Ing. Petr Doležal
MZe ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *