Užitkový chov se suffolkem v otcovské pozici

Díky výborným ukazatelům růstu a dobré jatečné hodnotě finálního produktu se suffolští berani používají v terminální otcovské pozici především k produkci jehňat v užitkových chovech. Stejný záměr má i Jan Šefc, který na své ekologické farmě v Lachově na Náchodsku vyprodukuje více než dva tisíce jatečních jehňat ročně.

 

V ekologickém systému provozovaná farma Jana Šefce, která se zabývá chovem ovcí za účelem prodeje kvalitních zmasilých jehňat, hospodaří v CHKO Broumovsko, kde v nadmořské výšce 650 m obhospodařuje asi 350 ha travních porostů. S činností na farmě spojenou s péčí o zvířata a o obhospodařovanou výměru  vypomáhá pět zaměstnanců.

Užitkový chov v Lachově v sezóně reprezentuje okolo 3500 zvířat, z nichž je 1200 bahnic základního stáda, 35 plemeníků pěti plemen a zbývající počet reprezentují jehňata. Pro takovou porci zvířat je nutné zajistit 35 tun jádra, konkrétně ovsa, který farmář nakupuje v ekokvalitě pro bahnice s jehňaty. Potřebu objemného krmiva na zimu, které  si vyrobí sami, pak reprezentuje 730 tun senáže a 772 tun sena.

„Ovce jsme doma chovali, co si pamatuji, již za minulého režimu. Svoje první užitkové stádo dvaceti bahnic jsem pořídil v roce 1992. Později jsem jich přikoupil ještě čtyřicet. Z tohoto počtu jsem se postupně dostal na současný stav 1200 bahnic.  Základ stáda tvoří různě podílové kříženky romanovská x texel s padesátiprocentním až pětasedmdesátiprocentním podílem krve masného plemene. Bahnice mám rozdělené do čtyř stád, z nichž jedno je rozmnožovací. V chovu využívám pětatřicet plemenných beranů pěti plemen, z toho sedmnáct texelů, dvanáct suffolků, tři romanovské plemeníky, dva  clun foresty a jednoho zwartblese. Vzhledem k ranosti využívaných plemen si mohu dovolit zapouštět jehnice v prvním roce života. Základním předpokladem tohoto modelu plemenitby, při němž zásadně nepoužívám berany masných plemen, je kvalitní odchov podpořený odpovídající výživou. Současně nezbytnou samozřejmostí je mít první porody pod dohledem. Abych mohl jehnicím věnovat individuální péči, mám je ve stáji rozdělené v kotcích po 13 kusech. V současné době buduji stádo jehnic s vyšším podílem suffolské krve. Moje první výsledky ukazují, že kříženci s tímto u nás nejpočetněji zastoupeným masným plemenem se lépe adaptují na rozdílné podmínky prostředí a díky velmi dobrým mateřským vlastnostem bahnic  vykazují vynikající růstovou intenzitu. Při odpovídající výživě jehňata dosahují ve 100 dnech věku hmotnosti i více než 40 kg. Navíc suffolské berany lze na rozdíl od jejich texelských protějšků se sezónní říjí použít kdykoli během roku,“ podělil se o své zkušenosti ovčák Jan Šefc.*

Více se dočtete v dubnovém čísle časopisu Náš chov

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *