V chovu prasat začali od konce

Zemědělské družstvo Sloupnice by mělo v květnu tohoto roku začít naskladňovat novou stáj pro předvýkrm selat o hmotnosti sedm až třicet kilogramů. Moderní provoz vybavený technologií společnosti Agrico Třeboň vzniká přestavbou původního kravína K 96, s kterou začali v listopadu loňského roku a svou kapacitou by měl navázat na již zrekonstruovanou vedlejší stáj pro výkrm prasat. O podrobnostech jsme si povídali s předsedou družstva Ing. Oldřichem Vašinou.

 Při modernizaci stájí začíná většina chovatelů u matek a selat. Proč to sloupnické družstvo vzalo z druhého konce?
Naše provozy pro chov a výkrm prasat byly značně roztříštěné, což se odráželo nejen na horší ekonomice výroby vepřového, ale i vysoké zátěži životního prostředí. Nejhorší stav byl ale ve výkrmu. Proto jsme s celkovou rekonstrukcí stájí začali před léty právě u této kategorie zvířat a z původního starého kravína K 200 vybudovali moderní provoz k zajištění produkce 500 tun jatečních prasat, která byla roztříštěna ve třech ekologicky a technologicky nevyhovujících provozech. Na něj by měla navázat nová stáj určená k předvýkrmu. Nakonec chceme zrekonstruovat provoz pro 300 prasnic s tím, že do dvou let budeme mít uzavřený obrat stáda a všechna prasata ustájena v moderních stájích s odpovídající technologií. Současná kapacita našich poroden zatím neumožňuje uzavřený obrat stáda a jsme nuceni selata nakupovat. To přináší řadu problémů ve výkrmu, neboť nemůžeme ovlivňovat genetiku, zdraví a výživu zvířat v rozhodující fázi jejich života.
 Čím vás zaujala technologie Agrico?
Základním zadáním bylo vybrat technologii s požadovanými technickými parametry za přijatelnou cenu. Před vlastní rekonstrukcí stáje pro předvýkrm prasat jsme navštívili mnoho obdobných provozů a posuzovali jsme vyzkoušené technologie, které se chovatelům osvědčily. Brzy jsme si udělali představu o roštech, hrazení či krmení, dilema jsme však měli při volbě větrání. Váhali jsme, zda použít vrchní či spodní odsávání. Na stájové prostředí jsou právě selata velice citlivá a jakýkoli problém se okamžitě odrazí na jejich zdraví a užitkovosti. Po poradě s doc. MVDr. Pavlem Novákem, CSc., z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně jsme se rozhodli, že půjdeme cestou spodního odsávání. Provádíme kompletní rekonstrukci, a proto jsme mohli systém podroštového větrání využít. Posuzovali jsme tři projekty, které náš požadavek akceptovaly a nejlepší byl od třeboňské společnosti Agrico.
 O jakou technologii tedy jde?
Selata budou ustájena na celoroštové podlaze, pod níž se nacházejí záchytné betonové vany na kejdu, která se bude vypouštět až po vyskladnění selat z kotce. Odsávání vzduchu zajišťuje podroštový kanál, takže při sedimentaci a kvašení kejdy nepronikají škodlivé látky do prostoru se zvířaty. Spodní odsávání je určitě nejlepším řešením, a to i přesto, že jsme se vzhledem k chybějící výšce dostali v původní stáji do obrovských problémů. Studený nebo ohřátý vzduch se bude přivádět děrovaným stropem.
 A co krmení …
Vybrali jsme automatické krmení Spotmix, které míchá, rozděluje a proudem vzduchu dopravuje krmivo v suchém stavu na příslušné místo. Teprve krátce před svodem do koryta se směs zvlhčí vodou. Zootechnik si podle kategorie zvířat a jejich hmotnosti nastaví obsah sušiny krmné dávky a celé zařízení pak pracuje bez vlivu obsluhy. Zvlášť budeme krmit prasničky a kanečky, neboť samčí a samičí populace má odlišnou růstovou křivku. Pro každou skupinu je stanovena individuální krmná dávka, takže lze současně všechna zvířata v kotci medikovat. Spotmix zároveň celý chov vyhodnocuje. Při hmotnosti třicet kilogramů se všechna zvířata z kotce přemístí do jiného společného kotce ve výkrmu. Celá skupina tak zůstává pohromadě až do porážky, nedochází ke stresu zvířat a negativnímu vlivu na jejich zdraví a užitkovost.
 Na kolik vyjde tato investice?
Rozpočet přestavby stáje pro předvýkrm včetně technologie vychází na deset milionů korun. U každého podnikatelského záměru si ověřujeme, kolik peněz si můžeme půjčit a kolik musíme zaplatit sami. Většinou padesát až šedesát procent rozpočtu řešíme úvěrem a zbytek, abychom se finančně otužovali, platíme z vlastních zdrojů. Bylo tomu tak i v tomto případě. Velké množství finančních prostředků jsme investovali také do rekonstrukce výkrmny. Nová stáj, včetně vybudování společné jímky na kejdu, přišla na 20 milionů korun, z toho deset milionů korun jsme si půjčili, čtyři miliony korun jsme získali z prostředků Sapard a zbytek šel z vlastních zdrojů.
 Kdy se vám vynaložené prostředky vrátí?
Návratnost prostředků investovaných do nové výkrmny je spočítána na 6,5 roku, pokud bude výkupní cena prasat na úrovni 34 až 36 korun za kilogram a nějakým výrazným způsobem nevzrostou náklady. Tři miliony zisku ročně by neměl být problém, obzvlášť, když si krmné směsi mícháme z vlastních obilovin sami. Návratnost vynaložených prostředků do předvýkrmu se na rozdíl od předešlé investice velice špatně počítá. Pro nás nebyla rozhodující, tím jsou očekávaná zlepšení v odchovu mladé kategorie prasat.
 Co tedy od nové technologie v předvýkrmu očekáváte?
Především maximální zlepšení zdravotního stavu zvířat, snížení jejich úhynu, který se v některých starých stájích pohyboval až kolem deseti procent, zvýšení produktivity práce a úsporu lidi. Ve výkrmu kdysi pracovalo šest lidí, dnes je na to vyčleněno půl pracovní síly a v nové stáji to bude obdobné. Očekáváme také nižší spotřebu krmiva a jeho lepší konverzi. Pokud jde o užitkovost, tu jsme měli v předvýkrmu vždycky dobrou a nová technologie tento ukazatel určitě nezhorší. Příznivě se určitě projeví i přirozená návaznost mokrého krmení ve výkrmu na zkrmování vlhčené krmné směsi v předvýkrmu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *