V družstvu vládne živočišná výroba

V uplynulých letech se málokdy projevila nadúroda obilnin tak zřetelně, aby se jimi muselo topit. Letošní rok zamíchal karty všem zemědělcům, jež se specializují na rostlinnou výrobu s minimálním zastoupením hospodářských zvířat. Lépe na tom naopak jsou ti, kteří své hospodaření podřizují zvířatům. Jedním z družstev, jejichž nosníkem je živočišná výroba, je také Agra Březnice na jihu Čech.

Družstvo Agra Březnice vzniklo v roce 1992 na základě transformace původního JZD se startovací výměrou zhruba 1700 hektarů. Dnes hospodaří na 2355 ha zemědělské půdy, z nichž jsou dvě tisícovky půdy orné. Zbytek zabírají louky. Rostlinná výroba zajišťuje převážně krmivo pro tamní hospodářská zvířata. Pouze malá část produkce se prodává ve formě tržních plodin.

Podstatou jsou investice
Podle předsedy představenstva a ředitele družstva Ing. Vladislava Hájíčka jsou základem dobrého podnikání uvážlivé investice, které v konečném důsledku snižují počet pracovníků a zvyšují produktivitu práce. „Podle doc. Čuby ze Slušovic by rentabilní podnik měl mít produktivitu práce na úrovni milion korun na jednoho zaměstnance. Tuto hranici jsme prolomili v roce 1998 a dnes máme již přes 1,4 milionu Kč,“ upřesňuje Ing. Hájíček.
První větší investicí družstva byla rekonstrukce stávajícího vazného ustájení pro skot na volné ustájení s dojírnou. Na farmě Březnice tak v roce 1996 místo dvou čtyřřadých kravínů vzniklo kombiboxové ustájení pro 400 krav, včetně rybinové dojírny od firmy Alfa Laval s počtem dvakrát dvanáct dojicích míst. Úspora pracovní síly byla opravdu markantní – z původních 24 zaměstnanců jich v tomto úseku zůstalo jen šest.

Skot na úrovni
Jedním z tamních úseků živočišné výroby je chov skotu, především plemene české strakaté. Podle slov hlavního zootechnika Ing. Rostislava Novotného je toto plemeno pro podmínky družstva ideální: „Kombinované plemeno poskytuje dvojí zisk, přičemž mléko zaručuje pravidelné platby a maso je vhodně doplňuje. Proto máme ze čtyř stovek krav pouze 50 holštýnek,“ uvádí zootechnik. U obou plemen používá výhradně čistokrevnou plemenitbu s použitím převážně domácích býků. V kurzu jsou dnes hlavně plemeníci ZEL-78, RAD-64 a MOR-51, nezavrhuje ani špičkového zahraničního otce HG-218. „Připařovací plán zpracovávám sám a důraz kladu hlavně na mléčnou užitkovost, rámec, vemeno, končetiny a v neposlední řadě také na osvalení,“ říká Ing. Novotný.
Roční užitkovost se v Březnici pohybuje kolem 6700 kilogramů mléka s průměrným obsahem bílkovin 3,48 a tuku 3,79 procenta. Denní dodávka do Jihočeských mlékáren činí kolem 6500 litrů, na jejichž zchlazení a skladování slouží dva mléčné tanky o obsahu 5 tisíc a 2,5 tisíce litrů. Ve stádě lze nalézt osmnáct matek býků, jejichž synové putují většinou do odchovny plemenných býků v Osíku. V letošním roce už jsou čtyři potomci matek býků z družstva vedeni jako čekatelé na inseminační stanici v Třeboni.
Všechny kategorie skotu se krmí směsnou krmnou dávkou, jejímž základem je konzervovaná píce (většinou s použitím biologických aditiv) a CCM. Dojnice jsou rozděleny do šesti skupin podle užitkovosti, přičemž se tyto skupiny liší konkrétní krmnou dávkou.
Se zdravotním stavem krav Ing. Novotný tolik spokojen není: „Problémy máme hlavně s končetinami, vyskytuje se tu dermatitis digitalis a interdigitalis. Používáme preventivní ošetření, plemenice čeká jednou týdně v průchozí vaně za dojírnou dezinfekční roztok. Při propuknutí choroby však nezbývá nic jiného než komplexní antibiotická léčba,“ podotýká zootechnik.
Podle jeho slov je limitujícím faktorem zdravotního stavu nízká stavba, která nedovoluje optimální výměnu vzduchu. Následuje tepelný stres (umocněný v letních měsících) a výskyt onemocnění. Proto v letošním roce březničtí plánují do stáje instalaci sprch.
Kvalitní chov červenostrakatého skotu vyústil v roce 2004 k uznání statutu šlechtitelský chov pro plemeno C.

Prasata ve třech typech chovů
Druhou živočišnou komoditou jsou v Březnici prasata. Celkem se tam ve šlechtitelském, rozmnožovacím a užitkovém nachází 327 prasnic ve třech porodnách. Ve šlechtitelském chovu je zařazeno 50 prasnic plemene bílé otcovské, v rozmnožovacím 80 matek kombinace bílé otcovské x landrase. Do C pozice v užitkovém chovu se pro 200 prasnic používají nejčastěji kanci plemene bílé otcovské nebo bílé otcovské x pietrain.
Selata o hmotnosti sedm kilogramů putují do předvýkrmové haly v Záhoří, která je další velkou investicí do živočišné výroby. Tato čtyři roky stará stavba byla podle Ing. Hájíčka postavena svépomocí, má elektroakumulačně vytápěné podlahy a pyšní se kvalitní vzduchotechnikou řízenou počítačem. Krmení se selatům podává v suché formě, ke zvlhčení dochází až ve vlastním samokrmítku.
Po dosažení hmotnosti 25 kilogramů pokračují běhouni do jedné ze tří výkrmen s celkovou kapacitou kolem 1750 kusů. Denní přírůstky dosahují přibližně 0,68 až 0,7 kg, porážková hmotnost vychází zhruba na 112 kilogramů. Finální jatečný produkt se dodává většinou do podniku Maso Planá, kde březnická prasata obsazují první místa žebříčků zmasilosti (procento libové svaloviny neklesá pod 57).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *