V Evropě se influenzou nenakazíme

V tuto dobu aktuální chřipková onemocnění, s nimiž se u nás ročně potýká asi milión lidí, byla tématem přednášky MUDr. Jana Marečka, prezentované na tradiční drůbežářské konferenci v Brně. Ve vztahu k obávané aviární influenze pak bývalý dlouholetý ředitel KHS v Brně přítomné současně ujistil, že nakažení člověka ptačí chřipkou se ve střední Evropě nemusíme obávat.

 

Na úvod je třeba říci, že u viru chřipky, jež se taxonomicky zařazuje mezi Orthomyxoviry, jsou s ohledem na zdravotní rizika problematické subtypy A, které se s určitou kombinací antigenů, respektive obsažených enzymů hemaglutininu (enzym lepící virus na sliznici) a neuramidázy (enzym rozrušující povrch sliznice) vyskytují jak u člověka, tak u teplokrevných zvířat. Hlavním rezervoárem viru jsou vodní ptáci, kteří jsou nositeli všech typů hemaglutininů a neuraminidáz. Ze známých 15 kombinací hemaglutininů obsažených v subtypu aviární influenzy jsou vysoce patogenní formy H5 a H7. S využitím nespecifických antisér se dále rozlišuje také devět subtypů neuraminidázy. Přitom za humánními chřipkovými pandemiemi dvacátého století označovanými jako Španělská chřipka, která si v roce 1918 vyžádala až 40 miliónů obětí, dále Asijská chřipka v roce 1957, jenž si stejně jako poslední epidemie v roce 1968 známá jako Hong Kongská chřipka na své konto připsala jeden až čtyři milióny lidských obětí byly zodpovědné chřipkové viry s kombinací antigenů H1N1, H2N2 a H3N2. Na začátku jednadvacátého století vážně ochromila ekonomiku asijských států vysocepatogenní forma ptačí chřipky, která si vyžádala i lidské oběti. Zatímco v jihovýchodní Asii se v roce 2004 potýkaly s následky ptačí chřipky formy H5N1, v některých členských státech Evropské unie (v Nizozemsku, Belgii, Německu) se o rok dříve objevila jiná varianta subtypu H7, která se u lidí na rozdíl od asijské respirační formy onemocnění projevovala zánětem spojivek. Vzhledem k nestálosti a značné proměnlivosti chřipkových virů bývá právě kombinace lidských virů s drůbežími, ale i prasečími velmi nebezpečná.

„Nakažení člověka ptačí chřipkou se ve střední Evropě nemusíme obávat, protože zde chybí přímý kontakt lidí se zvířaty, který je jeho základním předpokladem. Nahrává tomu i skutečnost, že virus chřipky se zvířecím geonomem lidský organismus jen tak snadno nepřijímá. A kvůli absenci interhumánního přenosu se tak vylučuje i možnost vzniku pandemie. Nicméně ptačí viry jsou rizikové z důvodu donátorství neobvyklých typů antigenů H a N pro lidské viry,“ konstatoval na závěr svého vystoupení MUDr. Jan Mareček.

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *