V kvalitě mléka je co zlepšovat

Nízké výkupní ceny mléka nutí jejich producenty k úsporným opatřením. Jednou z možností, jak zlepšit ekonomiku chovu dojnic, je zaměření na prevenci a vhodnou terapii zánětů mléčné žlázy. Na toto téma se zaměřil i seminář Mastitidy 2009, který se konal ve Žďáru nad Sázavou.

První letošní sněhová kalamita, ani nepříznivá situace na trhu s mlékem neodradila téměř tři stovky chovatelů a veterinárních lékařů od návštěvy semináře, který uspořádaly společnosti Intervet, s. r. o., a CRV Czech Republic, s. r. o. Firma Intervet zastupuje na našem trhu Intervet Shering-Plough Animal Health, v současné době největší mezinárodní farmaceutickou společnost, jež se zabývá vývojem, výrobou a prodejem veterinárních léčiv a biopreparátů. Vlastníkem společnosti CRV Czech Republic, s. r. o., je CRV International, součást nizozemské společnosti CRV Holding (vlastněné mnoha tisíci farmářů z Nizozemska a vlámské části Belgie).
Po úvodním slovu Ing. Ladislava Martince, generálního ředitele CRV Česká republika, byl prvním přednášejícím semináře Ing. Theo Gieling ze společnosti CRV Nizozemsko. CRV patří mezi přední šlechtitele skotu a ročně prodává asi sedm milionu inseminačních dávek do více než padesáti zemí a pro devět plemen má vlastní šlechtitelský program, přitom nejvýznamnějším plemenem pro produkci mléka je holštýn. „V posledních letech zaznamenáváme trend zvyšování počtu krav na jednu farmu, každému zvířeti se pak dostává méně péče,“ popisoval Ing. Gieling a přiznal, že do přelomu tisíciletí se společnost CRV orientovala na velikost produkce. Současným trendem šlechtění jsou krávy odolné a zdravé, které poskytují optimální produkci z hlediska celkové rentability výroby mléka.

Srovnatelná užitkovost, kvalita ne
V posledních letech došlo k velkým investicím do technologií spojených s chovem dojeného skotu a produkcí mléka, popsala současnou situaci v České republice Ing. Růžena Seydlová, CSc., z akciové společnosti Milcom. Zatímco užitkovostí se můžeme směle srovnávat s ostatními státy Evropské unie, stále máme rezervy ve zdravotním stavu dojnic a s tím související kvalitě mléka. „Roční užitkovost něco málo přes sedm a půl tisíce kilogramů mléka řadí naší republiku hned za Německo, až za námi najdeme Francii, Rakousko a také Slovensko či Polsko,“ chválila Ing. Seydlová.“ Na druhou stranu došlo ke zhoršení zdravotního stavu dojnic.“
Klíčovou hodnotou pro kvalitu mléka je počet somatických buněk (PSB) a v roce 1989 mělo české mléko nižší hodnoty než nyní. „Zdravotně nezávadné mléko by mělo obsahovat méně než sto tisíc somatických buněk. Pouze sedm procent mléka dodávaného do mlékáren patří podle tohoto hodnocení do kategorie velmi dobré, má lepší organoleptické vlastnosti, surovina má lepší výtěžnost a konečné výrobky jsou trvanlivější.“ Ing. Seydlová shrnula největší chyby při řešení tohoto problému, kterého si chovatelé všímají až v okamžiku, kdy je bazénová hodnota PSB vysoká. Kvalita mléka se vytváří takzvaně na zakázku a chovatelé nejsou motivováni PSB snižovat. Přitom v zahraničí právě PSB a obsah mikroorganismů tvoří největší podíl příplatků u vykupovaného mléka. V českých chovech se kvalita krmení a zdravotní stav stáda podceňuje. Zvířata se léčí neefektivně, chronicky nemocné dojnice se včas nevyřazují z chovu, chovatelé se snaží dosahovat vysoké užitkovosti za každou cenu. Na řadě míst lze zaznamenat i nekvalitní servis dojíren a nedostatečné osvětlení těchto prostor. Podle Ing. Seydlové chybí České republice národní program proti mastitidám.

Bakteriologické vyšetření mléka
„Bakteriologické vyšetření mléka je základem pro správné a efektivní léčení zánětů mléčné žlázy,“ zdůrazňoval ve Žďáru nad Sázavou MVDr. Jaroslav Bzdil ze Státního veterinárního ústavu (SVÚ) Olomouc. „Pro spolehlivou izolaci a identifikaci baktérií je nezbytný kvalitní odběr vzorků mléka, jinak chovatel jen zbytečně vynaloží peníze s žádným nebo jen minimálním efektem. Metodiku odběrů detailně popsal a ukázal na fotografiích, vysvětlil význam správného vyplňování žádanek, probral i zpracování vzorků v laboratoři. Cena rozboru jednoho vzorku se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 80 do 100 Kč.
Rozbor příčin výskytu mastitid ve stádě se pak provádí na základě klinických a laboratorních vyšetření zvířat, kontrole dojicího zařízení, stájového prostředí, ošetřovatelské péče, správnosti krmné dávky, případně dalších faktorů.
Ke vzniku zánětu mléčné žlázy jsou nutné tři faktory současně: původce (v dostatečném množství), vnímavý jedinec (s určitou predispozicí nebo narušenou imunitou) a přenos infekce.

Analýza rizika
Nejvýznamnějším hostem semináře byl profesor Volker Krömker z hannoverské univerzity. Svou přednášku na téma Analýza rizika mastitid v chovech dojnic zahájil výčtem nejdůležitějších témat, které řeší farmáři v Dolním Sasku. Jejich cílem je rychle a cenově přijatelně řešit klinické mastitidy způsobené environmentálními patogeny, subklinické mastitidy způsobené infekčními původci a zabránit zánětům u jalovic. K analýze rizika využívá vyhodnocování výskytu klinických zánětů, subklinických zánětů (nad 100 000 SB/ml mléka), zánětů u jalovic, diagnostiku původců a určení doby, kdy dojde k infekci.
Profesor Krömker upozornil na nutnost opakování odběrů a vyšetřování mléka, protože některé vzorky mohou být kontaminované, některé falešně negativní. Vlastní analýzu rizika vzniku zánětu rozdělil podle typu původců a nastínil možnosti jejich řešení. Environmentální mastitidy jsou způsobeny patogeny, které se vyskytují ve stájovém prostředí, například Escherichium coli v hnoji. U infekčních mastitid se původci se přenášejí z dojnice na dojnici hlavně na dojírnách. Ale existuje i možnost, že zánět vyvolají bakterie, které se běžně vyskytují na povrchu kůže. „Až 15 % prvotelek onemocní v rané fázi laktace, až 40 % jalovic má subklinickou mastitidu v době porodu,“ prohlásil prof. Krömker. „K nakažení přitom dochází sáním infikovaného mléka (cucalky jsou častější u plemene montbelier), nepřímo od nakažených krav (hmyzem), infekcí z prostředí. Přitom má velký význam utváření struků a uzavření strukových kanálků. „Mastitidy jsou vždy komplexním problémem, proto se mají řešit nejen u krav samotných, ale i ve stájovém prostředí, ve výživě a genetice. Cílem je snížit výskyt nových mastitid a minimalizovat jejich riziko, zkrátit dobu infekce a zefektivnit terapii a brakaci,“ vysvětlil.

Nutná spolupráce chovatelů a veterinářů
Závěrečná přednáška patřila pořádající firmě Intervet, s. r. o., a MVDr. Marie Koubková, PhD., probrala tematiku zánětů vemene z farmakologického hlediska. Hned v úvodu zdůraznila význam spolupráce chovatelů dojnic s veterinárními lékaři při vypracování a dodržování obecných principů přístupu k mastitidám v rámci chovu. Vysvětlila rozdíly mezi antibiotiky, proč je potřeba zohledňovat jejich strukturu a způsob účinku. Uvedla například, že antibiotika s velmi malou molekulou snadno pronikají do místa zánětu, rychle v něm ničí bakterie, které si nestíhají vytvořit rezistenci, a mají krátké ochranné lhůty, protože se snadno vylučují z organismu. „Každý zánět má značný negativní dopad na množství a kvalitu produkce mléka, a proto nejdůležitějším hlediskem pro výběr vhodné terapie je její účinnost. Je potřeba pravidelně vyhodnocovat situaci – jak častý je výskyt zánětů, které z dojnic mají zánět opakovaně, a jaké ztráty způsobují svému chovateli.“ MVDr. Koubková chovatelům vysvětlila význam způsobu aplikace antibiotika, proč a v jakých případech je nutná celková antibiotická léčba. V jakých případech se mají použit protizánětlivé přípravky a jaké jsou mezi těmito dvěma způsoby rozdíly. Radikální léčba mastitid je novou koncepcí firmy Intervet, s. r. o., pro řešení zánětů mléčné žlázy v chovech dojnic.
Z celého semináře vyplynul jednoznačný závěr, že k prosperitě chovu skotu vede cílené šlechtění na zdraví dojnic, vysoká úroveň péče o jejich zdraví a welfare, současně s pravidelnou kontrolou účinnosti všech opatření a snižování ztrát spojených se záněty mléčné žlázy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *