V Lošticích chov skotu neomezují

Akciová společnost Palomo Loštice na Olomoucku se zabývá tradiční zemědělskou výrobou. Zatímco rostlinnou výrobu podniku lze považovat za efektivní, ekonomika produkce mléka a vepřového masa, jež tvoří základ jejich živočišné výroby, je vzhledem ke krizi na trhu stejně tak jako v mnoha jiných podnicích v propadu. Loštičtí chovatelé ale přesto chtějí živočišnou výrobu udržet.

Název akciové společnosti Palomo Loštice vznikl z počátečních dvou písmen zemědělských podniků Pavlov, Loštice a Moravičany, které se sloučily v sedmdesátých letech minulého století.
V současné době podnik s 80 zaměstnanci obhospodařuje 2200 ha zemědělské půdy, z nichž 1900 ha připadá na ornou půdu, dalších 200 ha je v LFA a zbývající obhospodařovaná výměra v CHKO Litovelské Pomoraví.
Rostlinnou výrobu podniku tvoří zejména pěstování obilovin (400 ha pšenice, 350 ha jarní ječmen, 150 ha ozimý ječmen), dále řepky (150 ha), máku (100 ha), cukrovky (350 ha), žlutého prosa (80 ha), vojtěšky (120 ha) a kukuřice (250 až 280 ha).
Živočišnou výrobu má jmenovaná zemědělská společnost postavenou na chovu skotu za účelem zpeněžování mléka a na chovu prasat. Ve stavech má v produkčním stádu okolo 450 holštýnských krav a adekvátní počet mladých zvířat. Průměrná užitkovost za loňský kontrolní rok (od 1. 10. 2007 do 30. 9. 2008) byla na úrovni 9067 kg mléka s obsahem složek 3,7 % tuku a 3,3 % bílkovin. Chov prasat se rozbíhá asi po roční pauze kvůli kompletní modernizaci provozu. Cílový stav odpovídá ustájovací kapacitě pro 470 prasnic, včetně prasniček.

Živočišná výroba podniku
„Myslím si, že živočišná výroba je celkově problémová. Jsou to velké investice a dlouhé peníze jak ve zvířatech, tak technologiích. Zatímco v rostlinné výrobě během jednoho roku zasejete a sklidíte, u skotu v případě, že to jde dobře, začnete tržit za 30 až 40 měsíců. Přesto chceme nadále provozovat rostlinnou i živočišnou výrobu, i když s ohledem na současnou mléčnou krizi by bylo asi nejlepším řešením chov skotu zrušit. Na druhou stranu by to ale vzhledem k dosahované slušné užitkovosti a bezvadnému týmu lidí, který odvádí maximum práce byla škoda. Přiklonil jsem se proto k názoru zootechničky, která chce zefektivnit výrobu mléka navýšením stavů krav asi na 500 kusů. Vzhledem ke všem náležitostem, které bude třeba předložit mimo jiné i referátu životního prostředí, to ale během letošního roku nezvládneme. A pokud jde o prasata, tak nezávisle na krizi ve vepřovém jsme se v únoru 2007 rozhodli pro kompletní rekonstrukci provozu. Po modernizaci poroden realizovanou před pěti lety jsme si naplánovali výstavbu odchovny selat s návazností na výkrm. Na čas jsme proto chov prasat zrušili. Po deseti měsících jsme stáje pro prasnice opět naskladnili 470 prasničkami – část z nich spolu se šesti nakoupenými kanci dala základ rozmnožovacímu chovu, čímž jsme uzavřeli obrat stáda. Jestli to dobře dopadne, tak chov prasat budeme mít letos přetvořený od A až po Z, včetně jímek na skladovací kapacitu na šest měsíců,“ řekl v úvodu ředitel akciové společnosti Ing. Jan Fajt.

Vybalancovaná výživa
Zatímco provozy pro prasata v Lošticích dostávají novou tvář, do ustájovacích kapacit pro chov skotu se investovalo již před deseti lety. Vazné ustájení ve velkokapacitním kravínu se přebudovalo na volné ustájení se zastýlanými loži. Krmná dávka se zakládá z krmné chodby horizontálním krmným vozem, hnůj se vyhrnuje z hnojné chodby UMCéčkem ???. Kvalita a hygiena dojení se zkvalitnila pořízením rybinové dojírny DeLaval s dvakrát deseti dojicími stáními. Kromě produkční stáje má podnik v nedalekém Pavlově odchovnu mladých zvířat, kde ustájené vysokobřezí jalovice mají k dispozici výběh.
„Nastoupila jsem do podniku po mateřské dovolené bezmála před dvěma roky. V té době jsme v chovu řešili velký výskyt mastitid a s tím související vyšší obsah somatických buněk, což prakticky znamenalo znehodnocení velké části mléčné produkce. Ve spolupráci s výživářským poradcem Davidem Sieberem z Guyokrmy jsme proto hledali cesty ke zlepšení a oslovili jsme MVDr. Radomíra Hynara z Veterinární nemocnice v Opavě,“ zavzpomínala hlavní zootechnička Zdena Paloušková.
„S podnikem spolupracujeme dva roky a musím zdůraznit, že velký posun ke zlepšení zdravotního stavu ve stádu a tedy vyšší užitkovosti nastal po příchodu hlavní zootechničky. Pokud jde o krmení, tak jsme potřebovali vyřešit nízký obsah pohotové energie. Do krmné dávky postavené na kukuřičné siláži, vojtěškové senáži s cukrovarskými řízky, CCM, senem a slámou a produkční směsí, kterou si podnik dělá ve vlastní míchárně proto zařazujeme naši kompletní minerální směs s energetickými doplňky. Vyváženou krmnou dávkou se snažíme minimalizovat stres zvířat. Jednou až dvakrát ročně děláme metabolické testy stáda – většinou k němu přistupujeme před zásadními změnami krmné dávky, to je na jaře a na podzim. Odebíráme bachorové štávy, krev, moč a na základě výsledků postavíme krmnou dávku, kterou podle odezvy zvířat ještě korigujeme. Máme ještě rezervy v kvalitě objemného krmiva. Víme jak dosáhnout zlepšení, které se odvíjí od technologie sklizně a vlastního zakonzervování. Ale chce to čas a peníze,“doplnil David Sieber.

Ozdravování chovu od streptokoků
Trojlístek lidí, co mají zájem posunout užitkovost chovu dopředu, doplňuje MVDr. Radomír Hynar. První depistáž ukázala stoprocentní promoření stáda streptokoky a stafylokoky, a to včetně jalovic. Z toho se dalo usoudit, že telata jsou infikovaná mlékem od pozitivních matek. Do mléčné žlázy jaloviček se bakterie dostávají krevní cestou. Zde se zapouzdří a po otelení se přes mlezivo opět dostávají do telat.
V další fázi se zjišťovala citlivost těchto bakterií na antibiotika. Výsledky bakteriologického vyšetření ukázaly, že dobrou odezvu na antibiotika mají krávy v laktaci, ale u plemenic stojících na sucho je nízká. S problematickou léčbou zaprahnutých krav nastal problém s krmením telat. Ze všech možností – náhradní mlezivo, komerční mléčné směsi – se chovatelům osvědčil systém svozu mleziva z okolních podniků. Sice to není úplně bez problémů – telata díky své nedostatečné protilátkové výbavě, jež je logickým důsledkem odlišné stájové mikroflóry, trpí vyšším výskytem enteritid a pneumonií. Daří se je ale léčit.
„Záněty byly pro mne velkou výzvou. Nastavili jsme cílenou léčbu podle antibiotikagramu a po vyřazení některých kusů, se kterými už nešlo nic dělat, jsme stádo během dvou měsíců vyčistili. V současné době stádo udržujeme, každý nový zánět se bakteriologicky vyšetří a podle odezvy zvířat cíleně léčí. Nastolená léčba je sice velmi náročná, ale přináší efekt.
Zavedený systém v kontextu s výživou radikálně vylepšil zdravotní situaci ve stádu. Nemáme tady prakticky žádný výskyt v jiných chovech poměrně časté dislokace slezu, respektive jde o tři až čtyři případy ročně. To je při aktuálním počtu okolo 450 zvířat opravdu zanedbatelné. Téměř nezaznamenáváme ani ulehnutí po porodu, což je objektivní obrázek vybalancované výživy.
Problémy s enteritidami u telat mají původ v náhradním krmení mlezivem z okolních farem a komerčními mléčnými náhražkami. Z výsledků laboratorních vyšetření jsme zjistili, že imunoglobuliny obsažené v mléčných směsích telata nevyužijí. Zkoušeli jsme telatům podávat ještě syntetické gamaglobuliny parenterálně vakcínou. Tímto krokem jsme sice hladina imunoglobulinů v krvi telat vylepšili, ale i tak dosahovala asi třetinové úrovně. Nejlépe funguje již zmiňovaný systém krmení mlezivem z okolních podniků, ale ne vždy je ho tolik, abychom se mohli obejít bez komerčních mléčných preparátů. Enteritidy se nám daří léčit a víme, že případné úhyny jsou daní za ozdravení stáda od zánětů,“ prozradil na závěr vedoucí veterinární kliniky Veterinární nemocnice v Opavě MVDr. Radomír Hynar.

Klíčové informace
– Akciová společnost Palomo Loštice na Olomoucku se zabývá tradiční zemědělskou výrobou.
– Živočišná výroba podniku je postavena na výrobě mléka a vepřového masa.
– Ve stádu 450 holštýnských krav dosahují průměrné užitkovosti více než 9000 kg mléka.
– Chov prasat se rozbíhá asi po roční pauze kvůli kompletní modernizaci provozu, cílovému stavu odpovídá ustájovací kapacita pro 470 prasnic, včetně prasniček.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *