V managementu bahnění jsou rezervy

Příprava bahnice na porod a následnou laktaci vyžaduje zkušenosti. Chovatel musí vycházet z rozdílných nároků březích ovcí s různým počtem plodů v děloze, zejména s ohledem na optimální koncentraci energie a dusíkatých látek v krmné dávce, minerální výživu nevyjímaje.

Pokud se krmí všechny ovce stejně, například na „dvojčata“, snadno se přihodí, že ty jalové zbytečně užírají drahou krmnou dávku březím bahnicím. Březí ovce s jedináčky utěšeně tloustnou, plod v nich intenzivně roste a je s ním problém při bahnění a při následné poporodní péči. Při standardním krmení se ovce s očekávanými dvojčaty bahní bezproblémově, s minimální následnou vynucenou péčí. Pro ovce se třemi a více jehňaty ale již taková výživa není dostatečná. Ve vrzích pak mívají malá, neduživá jehňata, o která se následně často přijde. Vyspělý ovčácky svět proto využívá ultrazvukové skenování březosti jako základní nástroj úspěšného managementu chovu. Lze ho efektivně využít ve všech systémech a pro všechna zvířata. Podstatné však je, jak ovčák dovede se získanou informací dále pracovat.
Pokud mu není jeho chovatelský a ekonomický výsledek lhostejný, snaží se eliminovat jalová zvířata, aby nejkvalitnější krmivo bylo přednostně využíváno březími ovcemi.
Ovce rodící jedináčky se měsíc až půldruhého měsíce před bahněním krmí opatrně například jen senem, nebo senáží, bez jádra, aby se plod nevyvíjel příliš rychle. Ovce s dvojčaty dostávají buď přídavek jádra, nebo větší množství kvalitní bílkovinné – jetelotravní senáže. O ovce s trojčaty se musí pečovat téměř individuálně, vždy dostávají přídavek jádra a energetických doplňků, aby donosily, porodily a kvalitním mlezivem napojily svoje tři jehňata.
Přesné určení počtu plodů umožňuje zaujmout odpovídající krmnou strategii, minimalizující disbalanci živin potřebných jak pro vývoj plodů, tak pro záchovu matky. Jen bahnice v optimální kondici jsou předpokladem kvalitního odchovu. Podvyživené ovce produkují méně mleziva, které může být i nekvalitní, mají nižší celkovou produkci mléka, mají častěji metabolické poruchy, rodí jehňata s nižší porodní hmotností a mají slaběji rozvinutý mateřský pud. To vše v součtu vede k horšímu přežívání jehňat a jejich nižším hmotnostem při odstavu, což se odrazí v ekonomických ztrátách.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *