V Šestajovicích vykročili správně

O chovu prasat hovoří na základě vývoje na světových trzích jako o dlouhodobě perspektivním odvětví živočišné výroby. Aby tuzemští chovatelé obstáli na trhu, musí investovat do zlepšení zdravotního stavu zvířat a do modernizace provozů. Moderní technologie pro ustájení současně umožňují dosáhnout i vyšší užitkovosti a produktivity práce.

Jedním z podniků, kde je ekonomika postavena na živočišné výrobě, je akciová společnost ZOS Šestajovice – Jirny. Vznikla v roce 1993 po transformaci bývalého zemědělského družstva Květen Nehvizdy a zaměřuje se na produkci mléka a vepřového masa. Ve svém 420hlavém stádu holštýnských dojnic dosahují průměrné užitkovosti přes devět tisíc litrů – loňské výsledky kontroly užitkovosti byly na úrovni 9340 kg mléka. Druhým pilířem živočišné výroby je chov prasat. Ve stavu evidují 300 prasnic včetně prasniček (BU x L), dále 800 kusů v předvýkrmu a 1300 prasat ve výkrmu.
V zemědělské obchodní společnosti se sídlem v Šestajovicích na východ od Prahy si spočetli, že dosáhnout kýženého ekonomického efektu v chovu prasat se bez koncepční výstavby neobejde. Na rekonstrukci ustajovacích kapacit pro výkrmová prasata, kterou zahájili před deseti lety navázali modernizací poroden ze šedesáti let minulého století. Ve spolupráci s třeboňským specialistou na technologie prasat, firmou Agrico, zvládli kompletní rekonstrukci porodny a dalších dvou kapacit pro jalové a březí prasnice a prasničky za pouhých šest měsíců.

Rekonstrukce za provozu
„Pokles počtu odchovaných selat na prasnici z 22 na současných osmnáct selat a direktivní požadavky na zabezpečení welfare nás postavilo před rozhodnutí, zda jít do rekonstrukce nebo od záměru produkovat vlastní zástavový materiál, anebo od něj upustit. Představenstvo rozhodlo, valná hromada posvětila. Šli jsme do toho přes operační program, díky kterému bychom měli dosáhnout snížení celkových nákladů o 45 procent, což představuje 12,5 miliónu korun, “uvedl ředitel šestajovické společnosti Ing. Miloš Bulíř.
Kompletní rekonstrukce tří budov včetně podlah, kejdového hospodářství a vyřešené ventilace vzduchu byly zahájeny za provozu stavebními pracemi v květnu. Již v listopadu proběhla kolaudace jmenovaných kapacit pro prasnice a prasničky, která vyhovuje požadavkům welfare i podmínkám zoohygieny zvířat.
Součástí porodny s kapacitou 66 prasnic jsou i dvě sekce pro 240 odstavených selat. Dalších 200 ustajovacích míst pro jalové a březí prasnice bylo vytvořeno ve druhém ze tří rekonstruovaných objektů. Konečně zmodernizovaná stáj pro jalové a březí prasničky pojme dalších 60 kusů.

Porodna s řízeným přívodem vzduchu
Každá ze šesti sekcí porodny tvoří samostatné vzduchotechnické celky s individuálním mikroklimatickým režimem. Přívod vzduchu do stáje je řízen plynule automatickým regulátorem v závislosti na vnitřní teplotě snímané čidlem. V každé sekci je jedenáct individuálních porodních kotců s plastovou záchytnou vanou na kejdu. V porovnání s předchozím systémem snižují záchytné vany, zčásti naplněné vodou, zápach ve stáji a současně zamezují i průvanu pod kotci. Kejda se odvádí každé dva týdny centrálním svodným systémem do jímky.
Součástí každého kotce je porodní klec, koryto a napáječka, selata mají k dispozici infrazářičem vyhřívané doupě a přikrmovací krmítko. Podlaha v kotci je celoroštová s litinovými rošty pod prasnicí a plastovými pod selaty.
„Ve dvou sekcích pro odstav si selata navykají na příjem kompletní směsi. Jde nám o zmírnění odstavného šoku selat, jež se podepisuje pod jejich nižší přírůstky. Podle zkušeností z praxe jejich čtrnáctidenní pobyt v porodní sekci tyto časté projevy stresu selat po odstavu zmírňuje,“ vysvětlil předseda představenstva ZOS Šestajovice – Jirny, a. s. Jiří Čížek.
V rámci turnusového systému se vždy jedenáct prasnic (tedy jedna sekce porodny) točí v týdenním cyklu. To znamená, že po odstavu selat jdou prasnice do takzvaného eroscentra, kde jsou většinu pobytu ustájeny ve skupině.

V eroscentru individuálně i ve skupině

Eroscentrum tvoří dvě oddělení, pro jalové a březí prasnice. Zatímco jalové prasnice, které jsou zpočátku ustájeny v malých skupinách, jdou do individuálních kotců, březí zvířata si již výhradně užívají komfortu velkého kotce.
Ale popořádku. Až do navození říje, to je asi za čtyři až pět dnů jsou prasnice po šesti kusech v kotcích, které sousedí s individuálním kotcem pro kance. Potom se přemisťují do individuálních kotců, kde se inseminují. Individuálně jsou ustájeny ještě další tři týdny, než se po této době sonograficky potvrdí zabřeznutí prasnice.
„V této části oddělení jsou prasnice ustájeny na částečně zaroštované podlaze, která poměrem pevné plochy k roštům vyhovuje požadavkům evropské legislativy. Krmení přes automatickou krmnou linku s dávkovačem umožňuje krmnou dávku individuálně regulovat. Stejně jako v porodně zajišťuje výměnu vzduchu plynulá regulace přes teplotní čidlo s nastavenou teplotou ve stáji mezi 16 až 18 °C. Podél stájí je spojovací chodba, která usnadňuje individuální manipulaci se zvířaty,“ pokračoval v představování nového provozu Ing. Dušan Svědík z dodavatelské firmy.
Ve druhé části eroscentra je vedle rozdílného ustájení ve velkém kotci s kapacitou 60 kusů jinak vyřešeno také krmení prasnic přes průchozí automatickou krmnou stanici Compident z dílny rakouské firmy Schauer.

Bezstresové krmení
Výdej zvlhčené směsi řídí počítač, který pracuje na principu automatické identifikace zvířat prostřednictvím ušního vysílače. To umožňuje u každé prasnice ovlivňovat krmnou dávku podle krmné křivky v závislosti na dni březosti. S využitím této krmné technologie dostane každé zvíře přesně tolik, kolik potřebuje. Výsledkem bezpřekážkového přístupu ke korytu, kdy zvíře má dostatek času pro nerušený příjem směsi a libovolnou možnost odchodu, je bezproblémové dosažení vyrovnanosti stáda. A to je velká výhoda, protože při klasickém systému krmení ve skupinách je udržení vyrovnanosti prasnic ve skupině z důvodu existující hierarchie mezi zvířaty velmi obtížné.
V Šestajovicích mají tento systém krmení v denním režimu krmení od 4.30 do 20.00 hodin Na základě identifikace zvířat se koryto v krmné stanici otevře jen tehdy, pokud prasnice svou krmnou dávku ještě nespotřebovala. Vstupní dveře krmné stanice jsou uzavřeny a pro ostatní zvířata je stanice nepřístupná. V opačném případě se otočné kruhové koryto nevyklopí, vstupní dveře zůstávají otevřeny a nový nájemník stanice svého předchůdce jednoduše vytlačí jedním ze dvou výstupů. Podle nastavení v počítači je možné přes výstupy krmné stanice oddělovat ze skupiny jednotlivá zvířata. Například za účelem převedení prasnic do porodny nebo i k veterinárnímu zákroku. Ukládání dat po dobu pěti dnů umožňuje zpětnou kontrolu návštěvy stanice, respektive příjem dávky jednotlivých zvířat.
„Pokud jde o zrekonstruovaný objekt pro jalové a březí prasničky, tak po technické stránce je obdobou skupinového ustájení prasnic v eroscentru. A to včetně instalování průchozí automatické krmné stanice, které v sobě spojuje vysokou funkčnost a ohleduplný chov zvířat,“ dodal na závěr František Pokorný z třeboňské firmy.
Modernizací v chovu prasat si zemědělská obchodní společnost v Šestajovicích vytvořila podmínky pro reálné zvyšování užitkovosti, což v tržním prostředí znamená vykročení tím správným směrem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *