Ve válce o jeleny pauza na mír

Proslulou válku o jelenovité z farem nečeká v nejbližších dnech další bitva, ale naopak mírová konstruktivní diskuse. Po prosincovém přijetí zástupců Asociace farmových chovů jelenovitých ČR (AFCHJ) ministrem Fenclem se připravuje na Těšnově schůzka jeho náměstka Lubomíra Konšela se členy výboru této organizace. Jednání by mělo přinést především definitivní jasno v tom, co se vlastně děje se živou produkcí z farem. Mluvit se bude samozřejmě i o tolik diskutabilním označování kusů kapalným dusíkem.

AFCHJ zaslala podle slov svého prezidenta doc. Ing. Luďka Bartoše, DrSc., na MZe podklady o legálním „užití“ jelenů a daňků, narozených a odchovaných ve farmových chovech. Většina zvířat je podle údajů zjištěných od členů Asociace prodávána zájemcům jako plemenný materiál, část poražena (zákon připouští i porážku pro vlastní potřebu), část použita pro obnovu či rozšíření vlastního stáda a část pochopitelně naplní poslední kolonku označenou slovem „úhyn“. Představa některých ministerských úředníků o tom, jak se mohou takto chovaní jelenovití vůbec vyplatit (prý jenom odstřelem trofejových kusů přímo na farmě nebo vypouštěním do honitby), tedy dostává šanci se konečně změnit.

Sousedi mají jasno…
„Farmový chov jelenovitých v současném světě charakterizuje boom. Pro příklady nemusíme chodit daleko – Německo mělo před pěti lety 4474 farem, loni se jejich počet zastavil na čísle 5800. Jinými slovy jde o nárůst o téměř 30 %. Důležité je také to, že u sousedů roste i podíl velkých chovů: Němečtí chovatelé takhle postupují hlavně proto, aby mohli lépe odolávat invazi z Nového Zélandu,“ říká L. Bartoš.
AFCHJ eviduje momentálně 160 členů, což současně neznamená, že je v České republice 160 farem jelenovitých. „Ne každý náš člen je farmářem a na druhé straně ne každý podnikatel v tomto oboru musí být členem asociace,“ vysvětluje prezident AFCHJ. „Hodně lidí stále čeká, jak to všechno dopadne. Čtou náš zpravodaj, znají aktuální problémy, spory s MZe počínaje, nezařazením jelenovitých do ekologického zemědělství a vymražováním identifikačních čísel konče. Oni vědí, co se děje, ale stále nemají příliš mnoho jistot pro své rozhodnutí založit farmu a jít do toho.“

Dvouznámková varianta
Prosincový summit Fencla a Konšela s Bartošem a viceprezidentem AFCHJ Ing. Václavem Pařízkem byl určitě důležitý, zvláště pro náznak ochoty ministerstva diskutovat o způsobu označování zvířat. AFCHJ nadále považuje povinnost značit mláďata do 72 hodin po porodu jednou ušní známkou a do šesti měsíců vymražením na levou zadní část těla (číslice musí být nejméně 120 mm vysoké) za absurdní a zkrátka nepřijatelné.
„Trváme na tom, aby bylo označování obecně nepovinné a odvoláváme se i nadále na praxi Evropské unie, která ho nepožaduje – znamená totiž týrání zvířat. My teď ale musíme vycházet ze současné platné legislativy a z tohoto důvodu navrhujeme v nejbližším období značit jeleny a daňky dvěma známkami do půl roku po narození,“ vysvětlil Bartoš. Jak dodává, ani s touto „dvouznámkovou“ variantu nepočítá AFCHJ dlouhodobě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *