Vědí chovatelé co krmí?

Na přelomu 70. a 80. let platila v Evropské unii povinnost procentické deklarace surovin v krmných směsích. Od přesného způsobu se odešlo především proto, že složení krmných směsí se díky vývoji v oblasti optimalizace stávalo výrobním tajemstvím.

Výsledkem vývoje tak byla nejprve možnost vyjmenovat suroviny nikoliv v přesném zastoupení, ale jen v pořadí sestupnou řadou podle jejich podílu ve směsi. To byl jen krůček k další liberalizaci, kterou se stala možnost deklarovat skupiny surovin, ty jsou však přesně vymezeny v právních předpisech.. Na obalu uvádí výrobce například jen zrniny, olejniny nebo oleje a tuky. Pod pojmem oleje a tuky se přitom rozumí tuky rostlinného a živočišného původu a jejich deriváty. V rámci harmonizace s právem EU jsme v ČR postupně také ustoupili od uvádění veškerých komponentů, které byly k výrobě krmných směsí použity a akceptovali požadavek unie. Je však třeba upozornit na skutečnost, že suroviny, které do taxativně vyjmenovaných skupin (příloha k vyhlášce k zákonu o krmivech) zařadit nelze, musí být uvedeny. Patří mezi ně právě dnes často diskutovaná krmiva živočišného původu, pokud obsahuje směs masokostní moučku, odběratel se to musí na obalu dočíst a navíc musí být upozorněn na zákaz zkrmování přežvýkavcům. Krize s výskytem BSE však způsobuje postupné přehodnocení situace ze strany EU a uvažuje se o návratu k povinnosti přesné deklarace.
Většina chovatelů skotu nakupuje krmné směsi od tuzemských výrobců krmiv. Uvádějí však, že jim chybí informace od dodavatele, co krmná směs obsahuje. Co je vlastně povinen odběrateli sdělit? Co musí být uvedeno na obalu doplňkové krmné směsi pro dojnice? To je otázka pro Ing. Jiřího Zedníka, ředitele odboru krmiv ÚKZÚZ (Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského).
Pokud si nyní zemědělec koupí doplňkovou směs pro skot, jsou v deklaraci buď uvedené všechny suroviny nebo výrobce může použít možnost uvádět skupiny krmiv tak, jak je to jasně uvedené v právních předpisech. Je však vyloučené, aby na pytli nebylo napsáno, z čeho je směs složená. Pokud tomu tak je, jde o porušení zákona. Odběratel by měl mít s dodavatelem uzavřenou hospodářskou smlouvu a když mu dodá vadný výrobek, může jít třeba o chybné značení, tak podle hospodářské smlouvy následuje reklamace. V případě sporu může zemědělec požádat regionální oddělení ÚKZÚZ o odebrání úředního vzorku a rozbor.
V hospodářské smlouvě by mělo být rovněž uvedeno, o jakou dodávku jde a čeho se týká, její podmínky (tzn. hmotnost, egalizace obalů) a případy řešení sporů, tj. způsob odběru vzorků, jejich počet, kdo a jakým způsobem je pečetí nebo komu se budou posílat na rozbor. Může například dojít k dohodě, že zapečetěný vzorek potvrzený oběma stranami bude zaslán na ÚKZÚZ. Lze se obrátit na ÚKZÚZ přímo, pak přijede inspektor, který provede úřední odběr vzorků a zápis. Veškeré dodavatelsko-odběratelské vztahy upravuje Obchodní zákoník
Lze zjistit přítomnost masokostní moučky v krmivu?
Podle směrnice EU je mikroskopická metoda stanovení určená jako úřední. Existují sice ještě jiné, údajně dokonce přesnější, například metodou PCR nebo Elisa test, které však pro úřední účely využít nelze. Proto také ÚKZÚZ používá mikroskopickou metodu.
Může dojít ke kontaminaci při výrobě krmných směsí produktem z předešlé výroby?
Vyloučit tuto možnost nelze. Ke snížení tohoto nebezpečí vydalo MZe a ÚKZÚZ společný pokyn pro výrobu krmných směsí pro skot, kde jsou uvedeny veškeré potřebné zásahy a opatření v procesu výroby, které by měly zabránit nebo minimalizovat nebezpečí kontaminace krmných směsí produktem z předešlé výroby. V tomto směru již dnes platí ve státech EU nařízení, které neumožňuje vyrábět na stejné výrobní lince krmiva pro přežvýkavce a monogastry. U nás je toto opatření uvedeno v návrhu vyhlášky MZe, která by měla mít účinnost od 1.října 2001. Kromě toho podle nových předpisů je výrobce povinen se přeregistrovat, a to nejpozději do 30. června.2002. Výrobní provozy, ve kterých se budou zamíchávat do krmných směsí premixy s obsahem stimulátorů, antikokcidik, chemoterapeutik, vitaminů A a D a stopových prvků mědi a selenu musí před schválením provozu předvést výrobu. Musí tak prokázat schopnost dosáhnout při ní deklarovaných jakostních parametrů, rovněž je nutné prokázat, že technologie nezpůsobuje kontaminaci. Tu sledujeme na základě přítomnosti doplňkových látek pocházejících z předešlé výroby. Princip předvedení výroby spočívá v tom, že se nejprve vyrábí krmná směs s použitím doplňkové látky ze skupiny antikokcidik nebo stimulátorů růstu, která se v podniku běžně používá. Výrobce si látku sám vybere. Další je plně v režii inspektorů ÚKZÚZ, kteří odeberou vzorky premixu, sledují proces výroby podle výrobcem zpracovaného technologického postupu, dále se odebírají vzorky ve finálním krmivu a posuzuje se shoda s dosažením jakosti, jenž výrobce optimalizací stanovil a kterou deklaruje. Následuje další fáze výroby směsi bez použití stimulátorů, v průběhu technologického procesu a z finálního produktu bereme vzorky. V nich stanovíme přítomnost látky, která byla použita při předcházející výrobě, tj. kontaminaci.
V průběhu uplynulých pěti let jsme v rámci monitoringu rizikových látek tuto kontaminaci sledovali a vyhodnocovali. I když se situace výrazně zlepšila, musím uvést, že první výsledky byly dost zarážející. Masokostní moučka má samozřejmě jiné technologické a fyzikální vlastnosti a nelze zcela srovnávat její chování v procesu výroby s tím, jak se chovají doplňkové látky. Rovněž hodně záleží na dodržování technologické kázně či zda se dodržuje oddělené uskladnění směsí pro skot ve zvlášť vyhrazených zásobnících. Do nich v žádném případě nesmí přijít krmná směs pro monogastrická zvířata. Pravidlo vyloučení kontaminace však platilo už od roku 1996. Zejména v posledních dvou letech výrobci krmných směsí značně investovali do přebudování technologií. Vědí, že musí splnit nové náročné podmínky pro registraci, a tak nejsou výjimkou i desetimiliónové investice do výrobních provozů.
Jaký očekáváte vývoj v oblasti bezpečnosti potravin?
Nad bezpečností potravin v EU bdí nově Evropský úřad pro potraviny. Podle našich informací bude stejný úřad ustanoven také v Rakousku, v Irsku už je. V České republice se prozatím předpokládá vytvoření jen komise, ve které by měli zasednout zástupci všech dotčených oblastí. Jde o čtyři ministerstva – zemědělství, životního prostředí, zdravotnictví a obchodu, dále o Úřad pro jadernou bezpečnost, v neposlední řadě o Státní veterinární správu, potravinářskou inspekci, rostlinolékařský dozor a ÚKZÚZ. Komise by měla zajistit jejich lepší spolupráci a propojení.Důvodem pro zřízení je rovněž lepší možnost organizace rychlého zásahu v případě výskytu nebezpečí v oblasti potravinového řetězce a vyhledání příčiny jeho vzniku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *