Vejce a zákazník: stav před revolucí

Doba „hájení“ neobohacených klecových systémů v evropských chovech nosnic jednou skončí. Stejně tak je časově omezeno přechodné období pro české klece a nikdo už nezmění fakt, že od vstupu České republiky do Evropské unie musí mít i každá naše nosnice k dispozici alespoň 550 cm2 prostoru. Požadavky směrnice Rady EU z 19. července 1999, zvyšující náklady na výrobu vajec, se nám zkrátka nevyhnuly. Drtivou většinu spotřebitelů ale přicházející velké problémy producentů vůbec nezajímají. Doba „hájení“ neobohacených klecových systémů v evropských chovech nosnic jednou skončí. Stejně tak je časově omezeno přechodné období pro české klece a nikdo už nezmění fakt, že od vstupu České republiky do Evropské unie musí mít i každá naše nosnice k dispozici alespoň 550 cm2 prostoru. Požadavky směrnice Rady EU z 19. července 1999, zvyšující náklady na výrobu vajec, se nám zkrátka nevyhnuly. Drtivou většinu spotřebitelů ale přicházející velké problémy producentů vůbec nezajímají.

Český zákazník chce levná a přitom kvalitní vejce a je mu zatím většinou naprosto jedno, v jakých podmínkách je slepice snese. Zda v neobohacených a obohacených klecích, na hluboké podestýlce, ve volných výbězích nebo voliéře.
Česko – nizozemský projekt řešící pohodu či blaho (welfare) nosnic na cestě do EU odstartoval před 11 měsíci a podle předpokladů se neprochází růžovým sadem. Odborníci z RDP International B. V. už museli konstatovat, že v ČR nelze očekávat dramatický obrat ve prospěch tzv. alternativních systémů a obchodní sektor momentálně žádný zájem o blaho zvířat (animal welfare) neprojevuje.

Správná myšlenka,
o to těžší realizace
Jak podpořit zásadní a finančně nákladnou změnu v chovu? Jak podpořit producenta, který se k takovému radikálnímu kroku rozhodl? Odpověď není těžká – samozřejmě, že uplatněním jeho „alternativních“ vajec na trhu. Realizace myšlenky bude ovšem nesmírně těžká. Jak přimět konzumenta k výměně levnějších vajec z klecí za ta dražší, zvláště když bude znát alespoň základní možná zdravotní rizika produktů pocházejících z chovů na hluboké podestýlce a spol.?
Ton van Schie, pracující pro RDP v mediální oblasti, řekl na zatím posledním česko – nizozemském pracovním semináři v Praze toto: „Povědomí lidí o potřebách zvířat je dosud obecně velmi nízké. Pokud by věděli o welfare něco víc a znali rozdíly mezi různými systémy chovů nosnic, pomohlo by to i alternativní produkci vajec. Poselství zákazníkovi pak musí v první řadě obsahovat informaci o méně stresované volně se pohybující slepici.“
Myšlenka zvyšování povědomí kompletní české společnosti o potřebě vyšší pohody zvířat byla obecně přijatelná i pro české účastníky zmíněné akce. Kdo by měl být za krátkodobou i dlouhodobou informační kampaň zodpovědný, kdo se ujme role jejího vůdce a kdo to všechno zaplatí se ovšem na semináři ani nemohlo vyřešit. Žádný z diskutujících totiž potřebnými pravomocemi nedisponoval a tak je před námi další etapa: jednání mužů a žen „v čele“, kteří musí nejprve potvrdit správnost zvolené strategie a pak zařídit její realizaci.

Ekonomika a mýtus
o romantice Čechů
Pokud může někdo srovnávat odbyt vajec ze dvou odlišných systémů chovu, pak je to určitě Ing. Dagmar Pinková, předsedkyně představenstva akciové společnosti Česká vejce CZ: Zmíněná firma prodává ročně 750 milionů kusů snesených v klecích a 20 milionů kusů vyprodukovaných na hluboké podestýlce. „Český zákazník je podle mých zkušeností ochoten akceptovat cenový rozdíl10 až 15 haléřů. My nabízíme vejce z podestýlky (oba chovy mají jako jediné v ČR certifikát KAT) dražší o 35 haléřů, protože prostě nejsme schopni ho vyrobit a dát do obalu levněji. Obchodní řetězec přitom nedovolí umístit v prodejně poutač upozorňující na specifický původ zboží a potenciální kupec není ničím zaujat. A také proto vyvážíme většinu takto vyprodukovaných vajec do Švýcarska.“
Nizozemský gigant Ahold prodává na domácí půdě výhradně vejce z alternativních systémů. Kdyby totéž udělal jeden supermarket u nás …“Změna obchodní politiky by měla velký dopad. Logicky by se to nemohlo stát přes noc, ale postupně. Věřím, že by se potom vydala stejným směrem i konkurence,“ míní Pinková.
Finále semináře? Při uplatňování „alternativně“ vyprodukovaných vajec na českém trhu bude mít rozhodující slovo ekonomika, shodli se přítomní. S nizozemským názorem, že „Češi jsou přirozeně romantičtí a sentimentální“ bych si dovolil polemizovat. Pokračování uvedené myšlenky zní: „Tento prvek je potřeba využít v komunikaci. Skutečnost, že se slepice mohou volně pohybovat, podporuje romantický pohled zákazníků – přesto, že není plně v souladu s realitou“. Myslíte si to také?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *