Vložil
Kategorie:
Drůbež
Štítky:

Velkochovy drůbeže – zdroje prachových částic

Kolem objektu s chovem hospodářských zvířat se vytváří depozitum prachových částic. Za mezní hranici šíření prachu z objektů chovu zvířat za běžných klimatických podmínek lze považovat vzdálenost 150 až 200 m od stáje.

 

Spotřeba drůbežího masa zůstává, oproti jiným druhům masa více než 10 let na stabilní úrovni. Například v roce 2015 bylo u nás chováno více než 12 milionů kuřat na výkrm. Je to dáno řadou příznivých faktorů, které chov kuřat podporují. Průměrná roční spotřeba drůbežího masa se v České republice v posledních 12 letech pohybuje okolo 25 kg na osobu za rok.

 

Velkochovy kuřat

Chovatelé adekvátně reagovali na poptávku po kuřecím mase tím, že zefektivnili chovy s přispěním intenzifikace a šlechtitelské práce. V současnosti se nejvíce využívají dva základní typy chovů. Je to podlahový systém a klecový systém. Oba systémy se využívají pro různé užitkové typy chované drůbeže a jsou vybaveny specifickým technickým a technologickým vybavením. Podlahový systém je nejrozšířenější způsob chovu, využívaný především v chovu brojlerů a kuřic. Je možné tento způsob dále dělit podle využívaného typu podestýlání. Chovy se dělí na chovy na podestýlce a  na hluboké podestýlce. Klecový systém umožňuje nejefektivnější využití stájové plochy. Především díky přesně vymezenému prostoru pro jednotlivá zvířata a možnosti klece vrstvit na sebe a využít tak ustájovací objekt nejen v ploše,  ale i v prostoru. V současné době jsou povoleny pouze tzv. obohacené klece. Toto obohacení spočívá ve vybavení klecí hnízdy pro snášku, podestýlku na zobání a zařízením na obrušování pařátů.*

Ing. Ivo Celjak, CSc.

BAT Centrum,

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Ing. Petr Zajíček, Ph.D.

Odbor bezpečnosti potravin,

MZe Praha

 

Článek najdete v únorovém čísle Našeho chovu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *