Vepřové a evropský trh

„Pohled Evropské unie na chov prasat vychází z priorit společné zemědělské politiky. K těm patří rovněž kvalitativní hlediska produkce, tedy jak její zdravotní nezávadnost, tak ohleduplnost ke zvířatům a životnímu prostředí. Velmi podstatným momentem ovšem je, že v EU neexistuje kvotace výroby vepřového masa – celý proces řídí pouze nabídka a poptávka,“ uvedl ve svém vystoupení na České zemědělské univerzitě v Praze profesor Milan Pour.

Vepřové a evropský trh
„Pohled Evropské unie na chov prasat vychází z priorit společné zemědělské politiky. K těm patří rovněž kvalitativní hlediska produkce, tedy jak její zdravotní nezávadnost, tak ohleduplnost ke zvířatům a životnímu prostředí. Velmi podstatným momentem ovšem je, že v EU neexistuje kvotace výroby vepřového masa – celý proces řídí pouze nabídka a poptávka,“ uvedl ve svém vystoupení na České zemědělské univerzitě v Praze profesor Milan Pour.
Konference o aktuálních problémech chovu prasat se samozřejmě snažila odpovědět na otázku, jaká je budoucnost tohoto odvětví v České republice. „Bude taková, jakou si vybojujeme,“ je přesvědčen Jaroslav Hajda, předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. „Půjde o boj vedený na hospodářském poli všemi dostupnými a někdy i zapovězenými prostředky. Pokud se nechceme stát prostorem, který je vnímán jako rozšířené odbytiště dříve integrovaných evropských zemí, nezbývá nám nic jiného, než tuto výzvu k tvrdému soupeření přijmout. A musíme počítat s tím, že nepřítel nečeká jen vně našich hranic.“
Nikdo už nediskutuje o tom, že český chovatel se stane úspěšným jen tehdy, pokud splní náročné požadavky trhu a bude schopen pružně reagovat v silném konkurenčním prostředí.
„Výhodou producentů vepřového z již bývalé evropské „patnáctky“ je dobře fungující systém dlouhodobých smluv mezi výrobci, zpracovateli a obchodníky,“ tvrdí Pour. „V rámci společného evropského trhu budou mít i domácí chovatelé možnost uzavírat obdobné smlouvy. Otázkou je, zda zájem o ně projeví i čeští zpracovatelé masa.“
Významná z hlediska konkurenceschopnosti je také velikost farmy. Většina odborníků se shoduje na tom, že perspektivní podnik musí mít minimálně 500 prasnic základního stáda a dalších 4000 kusů zvířat ve výkrmu. Lze předpokládat, že malé rodinné farmy nebudou schopny v evropské konkurenci obstát.
„Vlastní šlechtitelský program jsme začali modernizovat již před deseti lety. Důvod je jasný: musíme nabídnout srovnatelnou variantu jak k firemním, tak progresivním národním programům jiných zemí,“ řekl na pražské konferenci Hajda. Další rozvoj programu podle něho ale naráží na „některé limity, bez jejichž řešení bude obtížné dosáhnout vytýčených cílů.“ Jde především o technologickou a kapacitní úroveň chovů tvořících těžiště šlechtitelského programu.
„Svaz přijal koncepci budování nukleových šlechtitelských chovů pro 21. století. Cílem je v letech 2005 až 2008 vybudovat v Čechách a na Moravě osm až deset chovů, každý s kapacitou 300 až 500 prasnic. Pro výstavbu bychom chtěli využít strukturální fondy, zejména operační program. Vzhledem k těžkostem při získávání úvěru bude nezbytné na základě doporučení svazu poskytnout na tyto vybrané investice garanci od Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu a to nejméně na 70 procent,“ dodal Hajda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *