Více mléka, méně peněz

Achillovou patou je chov dojnic. Takový titulek měla v únorovém čísle týdeníku Zemědělec roku 2007 reportáž ze Zemědělského družstva Nova Dříteň na Českobudějovicku. Citujeme: „Přibližně čtyřicet procent všech dojnic chová družstvo v zastaralém, neprůjezdném velkokapacitním kravíně z roku 1974 s nevyhovující technologií. Zbylé krávy jsou ustájeny ve dvou vazných stájích s nízkou normou obsluhy. Ve všech kravínech je původní staré dojení a požadovaná čistota mléka se udržuje jenom každodenní obětavostí ošetřovatelů. Velký počet pracovníků v živočišné výrobě má pak negativní vliv na ekonomiku podniku.“

Hlavní problém v té době spočíval v tom, že družstvo chovalo dojnice ve stájích, které mu nepatřily a k jakékoli modernizace potřebovalo souhlas vlastníků či původního družstva v likvidaci. A ti ho nedali. „V konkursu však skončil jeden sousední zemědělský podnik s mnoha pro nás zajímavými objekty živočišné výroby. A nebudu zastírat, že o některé z nich máme zájem. Pokud by se záměr s nákupem nového velkokapacitního kravína realizoval, velice rychle bychom se dostali do kladných čísel. Jinak budeme muset chov skotu omezit,“ řekl nám tehdy ředitel zemědělského družstva Ing. Jaroslav Pecholt. Do Dřítně jsme se po více než třech letech vrátili a zajímali se, jaký má příběh chovu dojnic pokračování.

Z podprůměru mezi nejlepší
Zemědělské družstvo Nova Dříteň hospodaří v blízkosti jaderné elektrárny Temelín na výměře 2541 ha zemědělské půdy, z toho je 2063 orné a zbytek připadá na trvalé travní porosty. Společně s 320 ha kukuřice na siláž a 420 ha jetele a vojtěšky zaujímají pícniny značně výraznou plochu. „Nepropadli jsme panice a nevrhli jsme se na výrobu elektrické energie prostřednictvím bioplynové stanice či fotovoltaické elektrárny, ale snažíme se, možná že i naivně, stále držet klasickou zemědělskou výrobu,“ řekl týdeníku Zemědělec Ing. Jaroslav Pecholt. „V rostlinné výrobě se zaměřujeme na produkci obilovin a řepky, v živočišné pak na chov skotu českého strakatého plemene, které do naší oblasti patří.“
„U posledně jmenovaného odvětví jsme měli letité problémy, neboť se nám nedařilo uskutečnit rekonstrukce stávajících objektů ze šedesátých let,“ pokračuje ředitel. „Tamní podmínky byly pro zvířata i ošetřovatele silně nevyhovující, nehledě na to, že chov skotu byl roztříštěn po celém našem katastru zhruba v sedmi stájích. Koncem roku 2007 se nám však podařilo koupit od sousedního zemědělského podniku za osm milionů korun již zmiňovaný areál pro živočišnou výrobu v nedaleké Lhotě pod Horami. Tvořily ho tři železobetonové stáje s celkovou kapacitou 624 krav včetně dojírny, skladů a veškerého zázemí. Přestože nešlo o staré stavby a technologie, neboť areál zahájil provoz koncem 80. let, ihned jsme začali s jeho rekonstrukcí, Chtěli jsme, aby už splňoval požadavky na welfare zvířat, produktivitu a ekonomiku včetně všech současných směrnic a nařízení Evropské unie. Rekonstrukce, kterou prováděla firma Farmtec, vyšla na 25 milionů korun. Začali jsme s ní v dubnu 2008 a v polovině listopadu proběhla kolaudace. Přesně o týden později jsme již naskladňovali, ať už dojnice z vazných stájích, které v novém prostředí dlouho nevydržely, nebo vysokobřezí jalovice, jež je postupně nahradily. Dnes máme ve Lhotě pod Horami tři moderní vzdušné stáje s venkovními výběhy celkem pro 560 dojnic, které jsou podle laktace zařazeny do skupin odlišně krmených novým krmným vozem Cernin. Podařilo se nám tak konečně uskutečnit vizi, o níž jsme snili řadu let. Nikdy jsme na jihu Čech nepatřili ke špičce v chovu skotu, spíše ke slabšímu průměru. V současnosti jsme ale otočili kormidlo a míříme mezi nejlepší.“

Od produktivity po zdraví
Přestože dvacet měsíců není dlouhá doba, výsledky v chovu dojnic se výrazně změnily. „Od nové technologie jsme očekávali řadu lepších ukazatelů, především vyšší produktivitu práce,“ hodnotí první období ředitel Pecholt. „Výsledky předčily naše očekávání. Původně u nás v odvětví chovu dojnic pracovalo přibližně čtyřicet lidí, dnes se o téměř stejný počet krav stará pět lidí ve směně, celkem tedy deset. Výrazně se zlepšily i ukazatele reprodukce a zdraví. To se samozřejmě promítlo do ekonomických úspor, včetně provozních a mzdových nákladů. “
„V původních nevyhovujících stájích jsme dosahovali březosti po první inseminaci 28 procent, po všech inseminacích pak 30 až 32 procent,“ zapojuje se do hovoru faremní zootechnik Zdeněk Niedl. „V nových stájích jsme se již přiblížili k celostátnímu průměru, po první inseminaci dosahujeme 42 procent a po všech inseminacích zhruba 45 procent. Zlepšily se i jiné reprodukční ukazatele, ať už service perioda, která klesla ze 135 až 140 dnů pod sto dní a interval, jenž se zkrátil zhruba na 68 dní. Veškeré ztráty telat včetně mrtvě narozených se dnes pohybují kolem šesti procent, tedy na polovině původní hranice. Nemusíme už vynakládat tak velké množství finančních prostředků na zlepšení reprodukce, kdy se špatné výsledky „doháněly“ hormonálními přípravky. Výrazně se také zlepšil zdravotní stav dojnic, zejména pokud jde o onemocnění končetin a záněty. Náklady na veterinární zákroky a léčiva jsme tak snížili asi o pětinu. Jsem přesvědčen o tom, že tyto výsledky půjdou ještě výrazně nahoru. Velký význam vidím v pohybu dojnic, který má pozitivní vliv i na průběh porodů, stejně jako v hladinových napáječkách s dostatečnou kapacitou. Na rozdíl od starých miskových napáječek je pití z hladiny pro zvířata přirozené.“

Vyšší dojivost s hořkou příchutí
Přestože jsou v novém provozu ze dvou třetin prvotelky, zvýšila se průměrná užitkovost dojnic z původních 5500 l na 6800 l. Dalo by se tedy očekávat, že rentabilita výroby mléka výrazně stoupla. Opak je však pravdou. „Nový areál jsme kupovali koncem roku 2007, kdy jsme v prosinci téhož roku dostávali za litr mléka 11,29 koruny,“ vysvětluje Ing. Jaroslav Pecholt. „Byli jsme namlsaní a investice do tohoto odvětví byla pro nás prvořadá. Ještě v lednu 2008 jsme dostávali 11 korun za litr mléka, ale pak začala nákupní cena klesat, v květnu byla již jen 8,81 koruny a v prosinci dokonce 7,46 koruny za litr mléka. Ani tato cena nevydržela dlouho, přišel strmý pád a rychle jsme vystřízlivěli. V roce 2009 jsme museli začít splácet úvěry, přitom jsme se s cenou mléka dostali v lednu na 6,95 koruny a v červenci dokonce na 6,18 koruny. Průměrná cena za litr mléka v roce 2009 byla u nás 6,63 koruny. Pod šest korun jsme neklesli jenom díky tomu, že mléko dodáváme prostřednictvím Mlékařského a hospodářského družstva Jih do Německa, kde jsou výrazně lepší příplatky za složky mléka. A červenostrakatý skot je dokáže udělat.“
V roce 2008 prodalo dříteňské družstvo přibližně 3200 tis. l mléka a utržilo téměř 28,22 mil. korun. V roce 2009 zpeněžilo o 50 tisíc litrů mléka více než v roce 2008, přitom tržby za mléko klesly o téměř sedm milionů korun. „Tento propad nám velice zkomplikoval situaci, museli jsme výrazně omezit provozní náklady a na splácení úvěru jsme použili dotace. Přesto jsem přesvědčen, že investice do nového areálu byla správná a jedině možná alternativa. Za pravdu mi dává už současné situace, kdy mléka začíná být u nás i v Evropě nedostatek a jeho cena zase stoupá.“

Klíčové informace
-Zemědělské družstvo Nova Dříteň investovalo do moderního areálu pro dojnice desítky milionů korun.
-Přínosem je úspora pracovních sil, větší užitkovost a lepší ukazatele reprodukce a zdraví zvířat.
-S vyšší produkcí ale nekorespondovaly tržby za mléko.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *