Více pozornosti rentabilitě mléka

Zemědělský podnik Klas Nekoř je akciová společnost, která hospodaří v podhůří Orlických hor, nedaleko vodní nádrže Pastviny, na 1375 ha. Z této výměry jen asi 800 ha tvoří orná půda. Firma vznikla v roce 1996 ze ZD Vítkovice Nekoř a navázala na jeho čtyřicetiletou tradici (družstvo patřilo po celou dobu k dobře hospodařícím). Práci v Nekoři nachází téměř sto zaměstnanců, jejich průměrný věk je však vysoký – 47 let. Najít kvalitní pracovníky, a to v případě dobrých chovů jako je Nekoř ani jinak nejde, tvrdí ředitel Ing. Leoš Říha, je však problém.

Úspěch firmy je založen na kombinaci dvou směrů podnikání: jde o klasickou zemědělskou výrobu a také obchodní činnost, ve které převládá servis a prodej zemědělské techniky. Nekořští zastupují pro východočeský region více firem – Claas, Fendt, Annaburger, Shell, Kverneland, Seko, Becker, Väderstad.
V osevním postupu jsou hlavní krmné plodiny, zejména kukuřice, jeteloviny a lusko-obilní směsky. Díky vlastnictví posklizňové linky zde neodstoupili od produkce osiv a na téměř 150 ha pěstují na semeno trávy – jílek vytrvalý, kostřavu červenou a hybridy jílku mnohokvětého a kostřavy rákosovité. Pro firmu Pioneer obchodují s osivem kukuřice, kromě toho poskytují služby spojené s jejím pěstováním – setí přesným secím strojem, sklizeň řezačkou, a jak uvádí ředitel Říha, plánují sklízet vlhké zrno. Kukuřici se podle jeho názoru daří v lokalitě Podorlicka dobře, především díky novým hybridům.

Mléko: Kvalita kvantitu nenahradí
Hlavní živočišnou komoditou, na kterou v Nekoři vsadili, je mléko a z důvodu chovu kombinovaného plemene skotu i maso. Produkci od 550 dojnic dodávají do mlékárny v Poličce. Jde, jak vysvětluje ředitel, o menší zpracovnu mléka s denním nákupem do 100 000 litrů. Přesto si její provoz pochvalují. „Funguje lépe než třeba Zábřeh v období, kdy tam vstoupil silný partner.“ Podle něho není ani tak důležité vybavení mlékárny, ale její management: „Nejdůležitější je serióznost podniku a kolik zaplatí za litr.“ Současná cena (červen 2001) se pohybuje kolem osmi korun. Od počátku roku získali v Nekoři průměrně 8,05 Kč za litr. Pokud jde o příplatky, neodpovídají vynaloženým nákladům. Platí se jen obsah bílkovin nad 3,2 % a při zvýšení o 0,1 % dostanou o deset haléřů za litr více. „Není to mnoho, kvalita kvantitu v tomto systému nenahradí,“ konstatuje. Podnik je členem mlékařského družstva Poličsko, které není členem Mlecoopu.
Do žádného mlékařského družstva firma nevstoupila, na nezištné obhajování zájmů v rámci těchto aktivit podle ředitele v Nekoři nevěří.
Volné nebo vazné ustájení?
Skot chová společnost ve více stájích. Asi polovina dojnic je ještě ve vazném systému. Možnost přestaveb na produktivnější volné ustájení souvisí především s vývojem cen za mléko. Zvýšení produktivity práce bude výhodné. „Také v zemědělství platí, že platy rostou rychleji než cena mléka. A vzhledem k vysokému věku zaměstnanců by nedošlo ani k závažným sociálním otřesům.“ S vazným ustájením počítají v Nekoři do budoucna pouze v šlechtitelském chovu. „Vysoká užitkovost červenostrakatého plemene se dá dělat pouze při vazném individuálním ošetřování. Vysoké náklady v jeho případě nahrazují vyšší tržby jak za mléko, tak z plemenářské práce,“ vysvětluje zootechnik ing. Jan Šichtař. Za ideální z pohledu welfare to však nepovažuje a dojnicím přece jen dopřává volnost v době stání na sucho.

Rentabilita produkce mléka
Rentabilita produkce mléka je podle ředitele problematická. Celostátní průměr nákladů na 1 litr je 7,90 Kč a nižší podle ředitele Říhy nejsou ani v Nekoři. Přitom průměrná loňská realizační cena mléka dosáhla pouhých 7,64 Kč. Letošní rok, kdy by se cena mohla pohybovat kolem osmi korun, snad bude lepší, ale rentabilní těžko. Výroba mléka je zvláštní tím, že se v ní objevuje více prvků. „Snažíme se vyrábět co nejlevněji krmiva, ale museli jsme investovat.“
V podniku postavili dvě silážní jámy, aby mohli celoročně krmit konzervované krmení. Tento vstup se však už negativně promítá do nákladů na produkci mléka. Diskusi o rentabilitě mléka se podle jeho názoru věnuje málo pozornosti. Je totiž dlouhodobě špatná. „Pokud se mluví o tom, že chceme mít v republice louky a pastviny, pak buď musí být vysoké dotace, nebo se musí změnit odbytová cena mléka a masa. Ale 7,60 Kč za mléko jako minimální cena je z hlediska rentability zcela jinde než vloni vyhlášená cena 3300 Kč za potravinářskou pšenici.“ Jak ředitel dodal, více by se měla diskutovat právě rentabilita produkce mléka, u potravinářské pšenice je dlouhodobě dosahováno dobré rentability na rozdíl od komodit mléka a hovězího masa. Podnik je na tržbách za mléko a hovězí závislý, jednou z rozhodujících položek jsou náklady na krmiva. Více než třetinu obhospodařované plochy zabírají trvalé travní porosty, bohužel loňská sklizeň píce byla vinou sucha více než o třetinu nižší. Přesto severní část okresu Ústí nad Orlicí nebyla, pro zemědělce z Nekoře zcela nepochopitelně, zařazena do náhrad za sucho. Opět se podle ředitele ozývají silnější hlasy z nížin od pěstitelů obilí. Pokud jde o ceny za hovězí, zaznamenali v Nekoři jejich snížení asi o 3 Kč za 1 kg. Přesto zájem o jatečné býky nepoklesl, masokombináty spíše situaci s výskytem BSE, podle názoru v podniku, zneužívají. Cenu 26 Kč za 1 kg jatečné jalovice považují zemědělci za směšnou.

Kráva rekordmanka
Právě v oblasti chovu krav českého strakatého plemene je nekořský zemědělský podnik mezi chovateli velmi známý. Od roku 1984 zde funguje uznaný šlechtitelský chov (stáj Nekoř). Tento kravín se stovkou ustajovacích míst je již řadu let stálicí na špičce v pořadí chovů podle užitkovosti: v roce 2000 dosáhla průměrná dojivost v šlechtitelském chovu u krav na I. laktaci 6964 kg s 3,54 % bílkovin, u dojnic na II. a další laktaci 8663 kg mléka a 3,45 % bílkovin. Úspěch podnikání je spojen se jménem hlavního zootechnika ing. Jana Šichtaře, který mu zasvětil již téměř 20 let práce. Největší chovatelskou událostí je skutečnost, že mají v chovu dojnici, jejíž celoživotní produkce překročila 100 000 kg mléka, za třináct dokončených laktací nadojila 100 353 kg mléka. Jde o první zvíře s takto vysokou celoživotní užitkovostí kombinovaného plemene v Česku a možná i Evropě.
Kráva se narodila 2. 11. 1984 v době zušlechťovacího křížení s ayshire, proto je jejím otcem býk ayshirského plemene Fagan 10. Poloviční podíl tohoto plemene se podle názoru zootechnika jistě podílí na jejím dobrém zdravotním stavu a pevné konstituci, od listopadu očekává čtrnácté tele. Zatím nejvyšší užitkovosti dosáhla na 13. laktaci – 9373 kg mléka, 3,83 % tuku, 3,52 % bílkovin a celkové produkce 330 kg bílkovin.
V Nekoři vsadili na chov kombinovaného plemene, i když, jak říká zootechnik, „je to možná ekonomicky nešťastný krok,“ vzápětí však vysvětluje: „Domnívám se, že do našich podmínek červenostrakatý skot patří. Je vidět, že i na tomto plemeni se dá dělat vysoká výroba mléka.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *