Vícerohé ovce jako rarita

Nejen pro působivé četné rohy a skvrnité zbarvení jsou ovce jakob oblíbené u anglických farmářů. Velkou předností uvedeného plemene, které se na ostrovy dovezlo z oblasti Blízkého východu před několika staletími, je jeho velmi dobrá užitkovost a zdravotní odolnost vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. Postupně se ovce jakob rozšířily do mnoha zemí světa, včetně Ameriky a Kanady, kde oceňují i jejich libové a chutné maso.

První ovce plemene jakob do České republiky dovezl v roce 1997 z Nizozemska Miloš Helta ze Strážného (okres Trutnov), který je choval v nadmořské výšce nad 800 metrů s ročními vodními srážkami převyšujícími 1100 mm. Přestože jakobům nevadily ani horské klimatické podmínky Krkonoš, k většímu rozšíření tohoto kombinovaného plemene vlnařsko-masného užitkového typu nedošlo.
Podle kategorizace SCHOK, z. s., se ovce jakob zařazují mezi zájmová plemena a chovají se spíše jako rarita. Tomu samozřejmě odpovídají i jejich početní stavy. V současné době se jejich chovem za účelem produkce plemenného materiálu zabývá pět chovatelů, kteří mají do kontroly užitkovosti celkem zapojeno 68 bahnic. Z celkového počtu 115 narozených jehňat za loňský rok se odchovalo 96 kusů, a to při hmotnosti 25,6 kg ve 100 dnech věku, což odpovídalo přírůstku 226 g od  narození.
S jednatřiceti bahnicemi základního stáda v kontrole užitkovosti je nejpočetnější chov jakobů v Trněném Újezdu, který patří Ing. Ludmile Kavánkové. Na své farmě s obhospodařovanou výměrou 50 ha s převahou pastvin a trvalých travních porostů však eviduje na 150 ovcí. Z tohoto počtu je 120 jakobů,  přičemž 83 zvířat reprezentuje bahnice a jehnice  a zbývajících 37 kusů jsou berani zastupující linie Jeremias, Izaias a Abraham.*
Více se dočtete v některém z aktuálních čísel časopisu Náš chov.

Skupina chovných beranů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *