Vliv laktační křivky na ekonomiku mléka

Je známo, že celkové náklady na krmný den se s nárůstem mléčné užitkovosti zvyšují, především kvůli růstu nákladů na krmení. Fixní náklady a náklady, které s úrovní užitkovosti přímo nesouvisí, se však nemění a tím pádem při zvyšování průměrné denní dojivosti celkové náklady v přepočtu na litr vyprodukovaného mléka klesají.

Výše průměrné denní dojivosti je závislá zejména na délce laktace, respektive mezidobí, s jehož prodlužováním zpravidla klesá. Z hlediska ekonomiky chovu je tudíž teoreticky nejvýhodnější krátká délka mezidobí (co nejblíže k 365 dnům), při které je možné dosáhnout co nejvyšší produkce mléka za laktaci. Vysoká dojivost ale zpravidla zvyšuje riziko poruch plodnosti a zdravotního stavu v důsledku zvýšené negativní energetické bilance po otelení. Při zpožděném zabřeznutí dochází k prodloužení laktace, snížení průměrného denního nádoje a většímu počtu dní s náklady na krmný den převyšujími denní tržby za mléko. Navíc dochází ke zvyšování nákladů na veterinární péči, obnovu základního stáda i ke snížení dlouhověkosti chovaných dojnic.
Hlavním úkolem pro řízení stáda je tedy dosáhnout co nejkratšího mezidobí, což je u vysokoužitkových dojnic problematické a vyžaduje odborné znalosti, technologickou kázeň a systematické řízení stáda.
Z mnoha prací zahraničních autorů vyplývá, že záměrné prodloužení servis periody a mezidobí u dojnic s vysokou mléčnou užitkovostí, by mohlo za předpokladu, že perzistence jejich laktace je vysoká, zajistit úsporu celkových nákladů na krmení, plemenářské a veterinární služby. A nemusí ani dojít k poklesu celkových výnosů z prodeje mléka.
Více se dočtete v prosincovém čísle časopisu Náš chov.*

 

Moderní vzdušné ustájení pro vysokoužitkové dojnice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *