Vliv některých faktorů ovlivňujících podíl libové svaloviny v jatečném těle prasat

Český normalizační institut vydal novelizovanou ČSN 46 6160 „Klasifikace jatečných těl prasat“. Právní závaznost této normy vychází ze zákona č. 306/2000 Sb. Tento zákon nabyl účinnosti 1. 4. 2001. V praxi to znamená, že dnes lze zatřiďovat jatečná prasata pouze na základě objektivně stanoveného podílu libového masa.

Efektivní produkce jatečných prasat je systémové opatření, které souvisí s kvalitou prasnic a prasniček, pokračuje přes správný management stáda až po správnou volbu kanců do C pozice. Při rozhodovaní si musíme vždy ujasnit, co vlastně požadujeme: obrat stáda, podmínky výkrmu, hmotnost vykrmovaných prasat, podíl libového masa v % (% LM) apod.

Faktrory ovlivňující podíl libového masa:
1. genetická úroveň chovaných prasat
2. výživa
3. porážková hmotnost
4. pohlaví
5. podmínky prostředí

Dalším neméně významným faktorem je společenská poptávka, která sice přímo neovlivňuje podíl libového masa a je silně závislá na mediální prezentaci a zdravotní nezávadnosti produkovaných potravin. Zdravotní nezávadnost bude v budoucnu sehrávat stále větší roli při rozhodování spotřebitelů.

Genetická úroveň
Rozhodujícím způsobem se uplatňuje na míře podílu libového masa. Masná užitkovost má vyšší koeficient dědivosti a neregistruje se u ní heterózní efekt (tab. 1). Výsledná zmasilost potomstva (i hybridního) je výsledkem intermediární dědičnosti, tj. 50 % pochází ze strany otce a 50 % ze strany matky. Z dané tabulky vyplývá, že selekce na podíl libového masa je na rozdíl od jiných znaků do značné míry snadná.

Vliv matky
Doporučuje se nakupovat pouze prasničky ultrazvukově změřené se zmasilostí 54 až 56 % LM měřeno přístroji na jatečných půlkách. Vyšší podíl libového masa z hlediska možných reprodukčních problémů, konstituční pevnosti a dlouhověkosti není žádoucí. Při nákupu prasniček v ČR podle katalogů je % LM zjištěno v polních testech na živých zvířatech pomocí přístroje PIGLOG 105, následně je proveden přepočet pomocí regresní rovnice. Porovnáním této hodnoty s hodnotou na mrtvých půlkách činí rozdíl 4 % ve prospěch PIGLOGU.
Podíl LM ovlivňuje výška hřbetního tuku, ale také plocha m. l. d. (kotleta). Plocha m. l. d. by měla činit u prasniček F1 generace minimálně 50 cm2. Ve vztahu k masné užitkovosti a zejména pak ke kvalitě masa je nutné požadovat odolnost vůči stresu, tj. požadovat zvířata s genotypem NN.

Vliv otce
Volba kanců do C pozice je stále předmětem různých úvah a testací jednotlivých kombinací. Každá plemenářská organizace má určitou škálu jak čistých, tak hybridních kanců. Skutečností však je, že nezáleží ani tak na samotné kombinaci jako spíše na její genetické úrovni a kvalitě rodičů, z nichž daná kombinace pochází. Snahou každé firmy by měl být co nejmenší počet hybridních kombinací z důvodu nízké variability produkovaných jatečných prasat. Kanci používání v C pozici by měli mít minimálně 62 % LM (PIGLOG), tj 58 % LM na mrtvých půlkách.

Plán hybridizace
Každý výrobce jatečných prasat by měl mít zpracovaný vlastní plán výroby jatečných prasat od plemenného zastoupení až po připařovaní kanců. Takový plán se nazývá hybridizační program a vychází z analýzy daného stavu nedostatků a předností. Na zpracování tohoto programu by se měl podílet dodavatel prasniček, veterinář a dodavatel spermatu kanců. Program musí zajišťovat produkci jednotných a vyrovnaných finálních hybridů, musí mít dlouhodobou platnost a nelze jej pořád měnit. Je zbytečné ověřovat to, co již bylo mnohokrát potvrzeno.

Výživa
Rostoucí masná užitkovost zvyšuje nároky na výživu, včetně doplnění minerálních látek a vitaminů. Moderní genotypy prasat se vyznačují během růstu podstatně vyšší schopností ukládání bílkovin. Před deseti lety ukládala prasata 120 až 140 g, dnes jsou schopna ukládat přes 200 g bílkovin. Tyto změny se samozřejmě promítají na přívodu NL, aminokyselin a MEp . Z tabulky 2 je zřejmé, že nejvýznamněji se změnilo zastoupení tukové tkáně. Dále došlo k vzestupu vody v jatečném těle o 8 %, což lze interpretovat tak, že tvorba libové tkáně „jde do vody“. U ostatních živin tak markantní změny neregistrujeme.
Potřeba NL je dána správným poměrem esenciálních a neesenciálních AMK. Pro praxi je důležité vybalancovaní poměru mezi lyzinem, treoninem, sirnými AMK a tryptofanem.
Důležitá je taktéž energie, její přívod musí zajistit záchovnou potřebu, potřebu pro syntézu tělních bílkovin a potřebu pro nezbytnou tvorbu tuku. Nižší příjem brání proteosyntéze bílkovin, naopak vyšší vede k nežádoucímu ukládání tuku.
Důležitá je i krmná technika. Krmení ad libitum zvyšuje přírůstek, při současném zvýšení výšky hřbetního tuku a snížení podílu libového masa. Jako optimální se jeví krmení semi ad libitum, tzn. že deset minut po podání krmiva je ještě v korytu část krmiva a po dvaceti minutách je koryto prázdné. Důležitá je taktéž pravidelnost podávaní krmiva. Příliš časté a nepravidelné krmení ruší klid ve stáji.

Porážková hmotnost
Ovlivňuje podíl libového masa v průměru o 1,5 % na 10 kg živé hmotnosti. Optimální porážková hmotnost z pohledu % LM se jeví na úrovni 100 až 105 kg samozřejmě s ohledem na genofond.

Pohlaví prasat
Tuk u prasniček se ukládá v menší míře než u vepříků. Souvisí to s odlišnou látkovou výměnou. Při stejné porážkové hmotnosti je zmasilost prasniček vyšší než u vepříků. Pro se také doporučuje provádět výkrm prasniček odděleně a dodávat je na jatka ve vyšší porážkové hmotnosti. Rozdíl může dosáhnout asi 5 až 7 kg.

Podmínky prostředí
Prase velmi citlivě reaguje na teplotu, vlhkost a proudění vzduchu. Tyto faktory mohou nežádoucím způsobem ochlazovat nedostatečně ochlupená prasata a tím narušovat jejich termoregulační pochody a reakce. Prase má rádo sucho a teplo. Pokud jsou tyto podmínky splněny, má prase nízkou vrstvu tuku. Když je prase chováno v chladnu a ještě mimo termoneutrální zónu, brání se tím, že vytváří tukovou vrstvu. To se ještě zvýrazňuje u prasat, která jsou prošlechtěna na vysokou zmasilost. Obecně se dá říct, že 1 oC pod dolní kritickou mez ve výkrmu zvyšuje potřebu krmiva asi o 25 g.
Z tohoto důvodu je potřeba optimalizovat mikroklima ve stáji: 18 až 22 oC, relativní vlhkost 70 % a čpavek pod 0,002 % objemu.

Při snaze o dosažení co největšího podílu libového masa nesmíme zapomínat, že produkce masa není jen funkcí masné užitkovosti, ale rovněž funkcí reprodukce. Z toho vyplývá skutečnost, že výhodnost daného systému křížení nelze hodnotit jen podle podílu libového masa, ale také podle úrovně reprodukčních ukazatelů, procento úhynu selat, ztrát během výkrmu, dosahovaných denních přírůstků, ale i podle spotřeby krmiva.

Ing. Zdeněk Tvrdoň, Ph. D.,
Genoservis, a. s., Olomouc

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *