Vliv výživy na reprodukci skotu

Odborníka ani laika nemusí dnes již nikdo přesvědčovat, že kvalitní a přiměřená výživa ovlivňuje všechny oblasti chovu hospodářských zvířat. Že je tomu tak i v oblasti reprodukce, se mohli přesvědčit návštěvníci semináře společnosti Alltech, který se konal v závěru loňského roku v Brně. Atraktivitu zvoleného tématu - Správnou výživou k plnohodnotnému sexu u skotu - potvrdila účast více než dvou stovek zájemců.

Jako první přednášející vystoupil dr. Maurice Boland z University College v Dublinu. Souhrn z jeho přednášky jsme zveřejnili v Krmivářství č. 6/2002. S velkým zájmem přítomných se setkal také příspěvek doc. MVDr. Josefa Illka, DrSc., ve kterém se věnoval především vlivu minerálních látek na plodnost dojnic. Jak uvedl, v době, kdy se blíží porod, snižuje kráva příjem sušiny. „Je velkým uměním chovatele sestavit takovou krmnou dávku, aby kráva v co nejkratší době po porodu přijala sušinu v množství 4 až 4,5 % její hmotnosti. Pro obnovení ovariální činnosti je rozhodující vyrovnaná proteino-energetická bilance a optimální minerální výživa. Z makroprvků se zabýval doc. Illek problematikou vápníku. Nízká koncentrace vápníku v krvi (hypokalcémie), která se velmi často vyskytuje u krav v období několika dnů před porodem a jeden až dva týdny po porodu, způsobuje celou řadu zdravotních problémů. Především dochází ke snížené kontraktilitě svalových vláken, což se projeví sníženou motorickou činností bachoru, slezu i dělohy. V důsledku snížené motoriky bachoru kráva méně žere, hubne a produkuje méně mléka. Snížená motorická činnost slezu predisponuje vznik dilatace a dislokace slezu. V důsledku snížené kontraktility svaloviny dělohy je zpomalena její involuce a vzniká predispozice pro vznik endometritidy. V důsledku hypokalcémie dochází i k ochabnutí svaloviny strukového svěrače a ke zvýšené predispozici vzniku mastitid. V průběhu hubnutí vznikají subklinická acidóza, ketóza a zhoršuje se imunita dojnic. Kombinace výše uvedených poruch má za následek sníženou produkci mléka a jeho zhoršenou jakost /vysoký počet somatických buněk/ ,zvýšený výskyt mastitid, zhoršenou plodnost, častý výskyt onemocnění paznehtů a řadu dalších zdravotních problémů. Nová je informace, že vysoká koncentrace neesterifikovaných mastných kyselin v krvi krav v poporodním období má toxický vliv na oocyty. Rovněž vysoká hladina ketolátek v krvi má toxický vliv na oocyty a embryo a významně snižuje imunitu zvířat. Velmi častou chybou v období rozdojování je vysoká dávka jadrných krmiv a nedostatečná struktura krmné dávky, což vede ke vzniku bachorových acidóz, ke snížené tučnosti mléka a rovněž k onemocnění paznehtů. Z mikroprvků, které mohou podstatně ovlivnit výsledky reprodukce ve stádě uvedl přednášející následující:
Měď: Oblast Jižní Moravy i další jsou karenční na měď. Vedle primárního nedostatku mědi zvířata trpí i sekundární karencí a to zejména v oblastech, kde je v pitné vodě a krmivech vysoká koncentrace železa, molybdenu a síry. Tyto prvky omezují resorpci mědi a narušují její metabolismus. Nedostatek mědi vyvolá typické „brýle“, což je ztráta pigmentu v srsti kolem očí. Měď v organismu působí především biologicky, ovlivňuje plodnost i oxido-redukční procesy. Je nezbytná pro tvorbu hemoglobinu a celé řady enzymů. Pro odstranění karence mědi je vhodné část mědi dodávat do krmné dávky v organické formě.
Mangan: Potřeba manganu je přibližně stejná jako zinku, tj. kolem 50 mg/kg sušiny. Prvek je důležitý pro tvorbu gonadotropních hormonů. Projevem nedostatku je subestrus, anestrus, mrtvý plod, deformace končetin telat. Sekundární karenci manganu vyvolává i nadbytek fosforu a vápníku v krmné dávce.
Zinek: Zinek ovlivňuje růst zvířat , kvalitu kůže a rohoviny paznehtů,vývoj varlat, kvalitu spermiogeneze. V organismu je součástí mnoha enzymů, inzulínu a různých metaloproteinů. Má nezastupitelnou roli v imunitních procesech. Při nedostatku zinku se zvyšuje výskyt mastitid, zvyšuje se počet somatických buněk v mléce, častý je výskyt endometritid, onemocnění paznehtů a kůže. U telat se vyskytují různé zdravotní problémy jako důsledek narušení imunitního systému matky, který je propojen s kvalitou kolostra. Nejvhodnější formou zinku pro odstranění jeho nedostatku je organicky vázaný zinek, který je zvířaty ve srovnání s anorganickými sloučeninami velmi dobře využíván.
Selen: Tento prvek je hlavním antioxidantem. U krav, které trpí nedostatkem selenu, dochází k problémům se zadržením lůžka. Telata postižených krav jsou málo životná, slabá, špatně sají kolostrum a v důsledku nedostatečné kolostrální imunity onemocní a dochází k vysokému úhynu. Každá kráva, která trpí delší dobu nedostatkem selenu, má horší kvalitu kolostra (nízká koncentrace imunoglobulinů a celkových bílkovin). Nedostatek selenu způsobuje u telat a mladého skotu rozsáhlé změny na srdci a kosterní svalovině. V důsledku karence selenu je snížená imunita telat a často vznikají bronchopneumonie. Pouhá terapie respiračního syndromu antibiotiky nemá patřičný efekt, pokud se neodstraní karence selenu. V současné době se s tímto problémem setkáváme velmi často. Karence selenu se vyskytuje i u masného skotu a to u telat, mladého skotu i krav. Každoročně dochází v některých chovech masného skotu k náhlým úhynům krav v průběhu pastvy a především k úhynům telat v raném postnatálním období i v průběhu odchovu. Na základě průzkumu v deseti chovech s vyšší úrovní užitkovosti dojnic v období přípravy na porod až vrcholu laktace, se zjistilo, jak špatná je úroveň zásobení selenem především u krav v přípravě na porod. Výraznou karenci zjistili odborníci u osmi z deseti chovů. Po porodu se díky zkrmování jadrných krmiv, která mají dostatek selenu, situace v šesti chovech upravila, ve čtyřech však zásobení selenem zůstalo subnormální. Nejvhodnější formou pro odstranění karence selenu u skotu jsou selenové kvasnice, kde se selen vyskytuje v organické podobě, především jako selenomethionin a selenocystein.
Jód: V řadě chovů se dnes setkáváme s tím, že se rodí telata se strumou. Je známý i případ, kdy se v jednom chovu otelily tři jalovice a telata, která měla strumu o velikosti dvou až tří pěstí, do dvou až tří dnů uhynula. Je třeba si uvědomit, že se dnes do krmné dávky skotu zařazuje mnoho krmiv se strumogenním účinkem (ten vykazuje například i řepka a řepkové produkty, také sója obsahuje strumigeny). Hypofunkce štítné žlázy narušuje funkci vaječníků. Je opožděn nástup ovariálních funkcí v poporodním období, ve větší míře vznikají ovariální cysty, říje jsou nevýrazné, je narušena imunita. Značný výskyt hypofunkce štítné žlázy je v poslední době diagnostikován i u prasniček a prasnic. Dotace jodu v organické formě, a to jodu vázaného na mastné kyseliny, velmi rychle odstraní karenci jodu a obnoví činnost štítné žlázy. Efekt se velmi rychle projeví na plodnosti zvířat.

V závěru přednášky se zmínil doc. Illek o obsahu mykotoxinů v krmivech. „Skot je sice na jejich obsah méně vnímavý než prasata a drůbež, ale i u skotu dochází ke snížení příjmu krmiva, k poruchám fermentace v bachoru, je narušena absorpce živin, vznikají poruchy jater a ledvin, dochází k imunosupresi.“ Mykotoxiny (zearalenon) mají i estrogenní účinek, říje je výrazná ale dojnice špatně zabřezává. Přítomnost mykotoxinů v krmivech narušuje parenchym mléčné žlázy, což se projevuje sníženou produkcí, zvýšeným počtem somatických buněk v mléce a zvýšeným výskytem mastitid. Problematice plísní a mykotoxinů se nevěnuje dostatečná pozornost. Je třeba nejenom kontrolovat přítomnost plísní v krmivech , ale především sledovat koncentraci mykotoxinů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *