Voda jako složka krmné dávky prasat

Výroba vepřového masa v České republice klesá, dovoz pro domácí spotřebu činí v současné době třicet procent spotřebovaného masa. Vývoj ve světě je opačný, stavy prasat stoupají v průměru o tři procenta ročně.

Nejen o klesající výrobě vepřového masa informovali významné chovatele prasat a výrobce krmných směsí přednášející na XIV. konferenci Moderní trendy ve výživě prasat, kterou pořádala společnost Biofaktory Praha, spol. s r. o., v Průhonicích.
Na úvod upozornil ředitel a jednatel společnosti Biofaktory Praha Ing. Lubomír Polášek, CSc., na nárůst cen krmiv, zejména obilovin, a také na prudký cenový šok doplňkových látek, ke kterému došlo již počátkem tohoto roku. Důvodem je vysoká konkurence výrobců, neboť celosvětově existuje málo producentů jedné suroviny. Významné je také použití některých surovin (obilnin, olejnin) pro výrobu biopaliv a s tím související růst jejich celosvětové spotřeby. To jsou podle Ing. Poláška hlavní důvody zvyšování ceny krmných surovin a následně i krmivářských produktů.
Vlastní odborná část konference zahrnovala tři přednášky. Hlavním řečníkem byl prof. Peter Brooks z Univerzity v Plymouthu, který se jako vedoucí katedry přírodních věd zabývá především výživou monogastrů. Své vystoupení věnoval funkci a významu vody ve výživě prasat. Zbývajícími dvěma přednášejícími byli pracovníci společnosti Biofaktory. Ing. Pavel Grauer hovořil o vlivu farmakologických dávek ZnO na zdravotní stav selat. Ing. Jan Soumar informoval o možnostech nutričního využití některých vedlejších produktů vznikajících při výrobě biopaliv.

Voda ve výživě Voda tvoří zhruba sedmdesát procent tělesné hmotnosti, je nezbytná pro život vyšších organismů a účastní se většiny fyziologických procesů v těle jedince. Zvíře může podle slov přednášejícího ztratit téměř všechen tuk a více než polovinu bílkovin a stále žije, pokud však dojde ke ztrátě většího množství vody, uhyne.
Kvalita vody závisí na obsahu rozpustných i nerozpustných látek a také na výskytu mikroorganismů. „Obsah rozpustných látek bývá nazýván jako salinita,“ uvedl profesor Brooks. Jde hlavně o chlorid sodný, ale také o uhličitany, sírany, dusičnany a další látky. Tyto složky mohou ovlivnit v těle zvířete osmotickou rovnováhu, která má vliv na využití dalších živin. „Například obsah železa ve vodě je důležitý i z jiného důvodu. Podporuje totiž tvorbu biofilmu v potrubí, což může mít za následek zhoršenou kvalitu napájecí vody,“ upozorňuje přednášející.
Nerozpustné pevné látky mohou představovat problém v těch chovech, kde se voda získává z nádrží nebo řek, což je případ zhruba třiceti procent chovů ve Velké Británii, kde praktikují ustájení prasnic ve venkovních výbězích.
Z mikrobiologického hlediska představují podle prof. Brookse pro kvalitu vody z takových zdrojů největší riziko sinice, které produkují nebezpečné toxiny. Nezanedbatelné jsou také patogenní bakterie, například salmonely, které se často množí v biofilmu přívodního systému.
Profesor Brooks tedy doporučuje pravidelně kontrolovat a čistit přívod vody i napáječky, mít možnost úplného vypuštění vody z napájecího systému a pravidelně jej čistit vždy, když se sanituje stáj. Dále radí používat dezinfekční prostředky, které účinně odstraňují biofilm z potrubí.

Příjem vody Voda je nezbytná pro udržení homeostatické rovnováhy organismu, vyloučení produktů trávení, udržení tělesné teploty, dosažení pocitu sytosti, důležitá je i behaviorální potřeba organismu se napít. Spotřeba vody u prasat stoupá s vyšším než fyziologickým obsahem bílkovin nebo minerálních látek v krmné dávce.
Když jsou teploty prostředí příliš vysoké, má chovatel problém zabezpečit dostatečný příjem krmiva. „Když je v takovémto případě teplota vody nižší, zvýší se příjem krmiva,“ konstatuje přednášející..
Během prvních tří dnů života selat dochází k výraznému zvýšení příjmu vody. Během této doby je důležité, aby selata získávala vodu snadno: „Sele se musí naučit, že voda není mléko,“ uvádí prof. Brooks.
Zvýšení toku vody v napáječkách má vliv na denní přírůstky u selat. Prasata jsou ochotná strávit pitím vody pouze určitý čas, a tak pokud nezískají vodu rychle, sníží se příjem krmiva. „Selata nerada stojí frontu u napáječky,“ komentoval tento fakt zahraniční host. Zvířata mají omezenou kapacitu pro množství krmiva i vody – volumetrický neboli objemový limit je tvořen obsahem krmiva a vody. U starších prasat tvoří asi deset procent tělesné hmotnosti. Chovatel tak může nastavit optimální dostupnost vody tak, aby maximalizoval příjem krmiva.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *