Volba hospodáře: kejda, nebo hnůj

Spolu se zvyšujícím se podílem volných stájí pro skot se zvyšuje i procento těch, které využívají kejdu. Jde o směs exkrementů hospodářských zvířat s vodou, která obsahuje i zbytky krmiva a jiných částic. Považuje se v současnosti za vynikající surovinu. Proto byla nosným motivem březnového semináře pořádaného společností Bauer-Agromilk, a. s., v Zemědělském družstvu Chýšť.

O své zkušenosti s bezstelivovým ustájením skotu se se 150 přítomnými chovateli podělil doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Při rozhodování, zda použít slámu jako stelivo, je třeba podle jeho slov vzít v úvahu několik hledisek. Běžně uvažovaná spotřeba slámy na krávu a den se pohybuje kolem tří kilogramů, což při kapacitě 400 krav představuje zhruba 440 tun slámy ročně. Toto množství se dá při bezstelivovém ustájení přímo zaorat. Množství organických látek, které se dostane do půdy při kejdovém hospodaření je proti stelivovému provozu o 40 až 50 % vyšší (důvodem jsou hlavně ztráty při skladování mrvy). Bezstelivové, ekologičtější hospodaření prosazuje také Evropská unie.

O peníze jde až v první řadě
Při porovnání celkových provozních nákladů u obou systémů ustájení jednoznačně vyhrává kejda. Úspora se projeví především při manipulaci na poli i ve stáji. „Opačný trend můžeme pozorovat u nákladů na ošetření a skladování, které jsou při stelivovém ustájení nižší. Na druhou stranu potřeba času a tím i náročnost na pracovní sílu je příznivější u bezstelivových provozů, kde se udávají až poloviční provozní náklady ve srovnání se stelivovou variantou,“ vypočítává doc. Doležal.

Komfortní rošty
Samozřejmou součástí takového ustájení jsou kvalitní roštové podlahy. Mohou se sestavovat z jednotlivých roštnic (krmiště, okraje roštových chodeb, roštové chodby), víceroštnicových panelů (celoroštové podlahy, roštové chodby, krmiště) nebo ze štěrbinových panelů. Vždy je však nutné dodržet rozměry nášlapových ploch a mezer pro jednotlivé kategorie skotu.
Významným prvkem je také umístění kejdových kanálů tak, aby byl zajištěn pravidelný odkliz výkalů. V případě používání povrchového vyhrnování pomocí lopat například doporučuje doc. Doležal maximální vzdálenost mezi jednotlivými kanály 50 metrů, zcela výjimečně 60 metrů.

Povedená stáj
Součástí semináře byla také prohlídka novostavby v Chýšti vybudovaná společností Bauer-Agromilk pro 400 dojnic. Ocelová konstrukce skrývá boxové ustájení s ložem nastýlaným pevnou frakcí separované kejdy, rybinovou dojírnu Rapid exit 2 x 12 s průtokoměry Afiflo 2000 a spádovou čekárnu s přiháněčem. Součástí vybavení stáje je systém Afifarm, bodová identifikace, pedometry, recyklace vody, ale i vytápění odpadním teplem.
V současné době je v moderní stáji téměř 400 českých strakatých dojnic převedených z vazných systémů. Stáj o rozměrech 33 x 100,8 metrů je světlá, vzdušná a podle doc. Doležala splňuje požadavky na komfortní ustájení, přestože skupiny o větším počtu než 100 kusů by v případě plemene C mohly zpočátku znamenat určité etologické problémy. „Velmi chválím používání separované kejdy pro nastýlání loží, tento způsob je ekologický, ekonomický a dojnicím i po zdravotní stránce vyhovuje“, uzavřel doc. Doležal.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *