Volně nabídnutý pufr skotu

Volně nabídnutý pufr, nebo také látka, která snižuje kyselost bachoru neutralizací, nebo vázáním kyselin, je malé téma rozsahem. Je ale velmi rozsáhlé dopadem. Od jeho zavedení koncem devadesátých let byl použit v mnoha mléčných chovech. Volná nabídka pufru využívá schopnost zvířat vycítit potřebu pufrace a nadávkovat si jej přesně podle svých potřeb. Tím zvířatům umožníme aktivně zasahovat do udržení vlastního zdraví. V tomto scénáři pak nedochází k rozvoji bachorové acidózy.

Při návštěvách  farmy Josefa Círala (holštýnky celoročně bez ustájení) jsme se setkali s tím, že krávy občas žraly žluté bahno z rybníku, jindy černé bahno z rašeliniště, občas listy z dubu. Na některých lokalitách (jílovité pozemky) vyhrabal masný skot díry do země, kde pak přijímal hlínu, když bylo třeba. Bylo to po deštivém počasí, kdy došlo k průjmu (zelené zadky zvířat) nebo také při přesunu na další oplůtek. Chovatelka ovcí podala zprávu, že ovce po přehnání na jiný pozemek hrabou v zemi a žerou hlínu. Občas se setkáváme s pitím moči dojnicemi nebo vykusováním zdiva v kotci. To jsou jen některé příklady zvláštního potravního chování přežvýkavců, které se dají v praxi vysledovat.

V roce 1995 se v prestižním farmářském časopisu Hoard’s Dairyman vyskytla zmínka, že se v chovech dojnic používá volně nabídnutý pufr. V článku byla míněna soda, tedy bikarbonát. V roce 1998 při chovatelské návštěvě anglických farem jsme se setkali s komplexním pufrem, který se skládal z mnoha komponentů. To je vlastně přijatelný kompromis. Nelze nabídnout v jednom kotci několik nádob s různými složkami jako soda, „žluté“ bahno, „černé“ bahno či dubové listí.

Jiří Kadečka

Celý článek najdete v NCh 10/2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *