Vsadili na chov mléčného skotu

Značné výdaje zemědělské akciové společnosti Luka do technologií pro chov mléčného skotu dokazují, že chce svou specializaci v nelehkých podmínkách Vysočiny udržet na dobré úrovni. Konkrétně pořízení moderní kruhové dojírny Turn – Styles HBR, rekonstrukce porodny a některé nově instalované technologické prvky s ohledem na pohodlí vysokoprodukčních dojnic ve velkokapacitním kravínu bylo prvotním záměrem chovatelů se sídlem ve Vysokých Studnicích.

Pořízením moderní dojírny, rekonstrukcí porodny ale přestavba mléčné farmy zdaleka nekončí. V blízké budoucnosti chtějí vyřešit především kejdové hospodářství v produkční stáji s kapacitou pro 330 dojnic. Teprve potom by měla přijít na řadu i výstavba nového provozu pro 500 kusů dojnic. Do stávající produkční stáje se přesune odchov jalovic ze střediska Bítovčice.
„Rekonstrukce ve velkokapacitní stáji bude finančně nákladná a především složitá v tom, že bude probíhat za plného provozu. Podnikáme patřičné kroky, abychom alespoň na část nákladů na výstavbu plánovaného projektu dosáhli z prostředků operačního programu Rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství,“ uvádí předsedkyně společnosti Luka Ing. Alena Nováková.

Skot a zase skot
Luka, a. s., je od poloviny loňského roku nástupnickou organizací zemědělského a obchodního družstva Luka nad Jihlavou. Se ženou v čele dosahuje specializovaná mléčná farma s počtem 440 vysokoprodukčních dojnic solidní užitkovosti. Loňský průměr stáda, ve kterém je díky výsledkům převodného křížení (probíhá od roku 1988) již 60% podíl čistokrevných holštýnek, byl v kontrole užitkovosti na úrovni 10 200 litrů mléka. To odpovídá dodávkám mléka do nedaleké mlékárny Moravia Lakto, a. s., v průměru 26,94 litru od dojnice. „Loni jsme mléko při bílkovinách 3,35 zpeněžovali za průměrných osm korun za litr. Za letošní lednovou dodávku 370 395 litrů jihlavská mlékárna zaplatila o 25 haléřů za litr mléka více,“pokračuje Ing. Nováková. „Chov skotu za účelem produkce mléka je pro nás prioritou, přestože si uvědomujeme všechna rizika s tím spojená. Samozřejmě se i my musíme naučit žít s realitou, která je v podobě současných problémů s BSE noční můrou všech chovatelů. Děláme všechno pro to, abychom se následným likvidačním opatřením vyhnuli.“
„Mléčná farma ve Vysokých Studnicích je jedním z dalších chovů, kde mléčná užitkovost stoupala doslova sedmimílovými kroky. Přibližně na patnácti farmách, se kterými spolupracuji, dosahujeme užitkovosti 25 až 30 l mléka na dojnici, což představuje 9000 až 13 000 l za laktaci. Ovšem jednotlivé chovy se od sebe liší, například v ukazatelích zdravotního stavu stáda, v somatických buňkách mléka, dlouhověkosti, brakaci a dalších. Luka rozhodně patří k lepšímu průměru,“ doplňuje nezávislý výživář Ing. Petr Brabenec, který s podnikem spolupracuje již třetím rokem.
„Z našeho pohledu je výživa zvířat tím nejzásadnějším. Potom, co jsme začali spolupracovat s odborníkem, se dostavily i výsledky. Narostla užitkovost, zlepšili jsme reprodukci a zdraví ve stádě a již vůbec nemáme problémy u telat,“pochvaluje si spolupráci Ing. Nováková.
Na vylepšení jmenovaných ukazatelů se přiměřeně podílela také moderní technologie a kvalitní personál. „Ve stájích s neodpovídajícími podmínkami prostředí nevylepšíme užitkovost sestavením krmné dávky například na 10 000 litrů, protože dojnice dodané živiny obrazně řečeno neudýchají. Živiny nejdou do produkce mléka, ale přebytky šrotů a jádra se stanou zdrojem metabolických poruch,“ vysvětluje výživář.

Jedině jednotná krmná dávka
Jednotná krmná dávka je na bázi senáží z jetelotrav a bobu a kukuřičné siláže ve stejném vzájemném poměru (50 : 50). Krmnou dávku doplňuje produkční směs, kterou si míchají ve vlastní režii, a nezbytné minerálie. Je spočítaná pro tři kategorie, a to pro dojnice v laktaci, dále krávy tři týdny před porodem a pro krávy stojící na sucho. Kravám posledně jmenované kategorie a březím jalovicím náramně prospívá i venkovní výběh, jež je součástí stájové kapacity.
„Jedině ten, kdo dobře a levně vyrobí, přežije. V současnosti se spotřebou jádra pohybujeme na úrovni 34 dkg na litr mléka. Náklady na krmiva na výrobu jednoho litru mléka vycházejí mezi 2,50 až 2,80 korunami,“ vypočítává předsedkyně. „Z hlediska spotřeby krmení na litr vyprodukovaného mléka to jsou náklady velmi solidní. Je to hlavně proto, že proti jiným chovům se do krmné dávky nezařazují chráněné tuky, ani bílkoviny, ale efektivně se využívají vlastní zdroje krmiv,“ bere si slovo Ing. Brabenec.
Využívání konzervovaného mačkaného vlhkého zrna pšenice do produkční směsi pro dojnice ve Vysokých Studnicích nepatří v jiných chovech k častým alternativám. Tamní podnik má k používání technologie konzervace vlhkého zrna pšenice ve vaku zcela prostý důvod – vysoká vlhkost zrna v době sklizně a nedostatečné skladovací kapacity. „V podmínkách Vysočiny není jednoduché sklidit zrno v ideální vlhkosti. Velmi často je vlhkost zrna na úrovni 20 %, což představuje i značné náklady na sušení. Vedle ekonomického efektu se konzervací vlhkého zrna zabrání rozvoji plísní a patogenních mikroorganismů, což je z hlediska kvalitní výživy a zdraví zvířat prioritní,“ dodává výživář.

Maximum pro pohodlí zvířat
Jsou to již dva roky, co na farmě ve Vysokých Studnicích pořídili za deset miliónů korun moderní kruhovou dojírnu (včetně technologie) firmy DeLaval s 24 dojicími místy, která zaručuje vysoký komfort jak zvířatům, tak obsluze. Podle slov vedení podniku bylo na počátku nutné vyřešit několik drobných technických problémů, ale dosavadní zkušenosti s kruhovým systémem mají jenom dobré.
Rekonstrukce porodny pro 115 kusů byla dalším krokem pro zlepšení podmínek ustájených zvířat, které bylo spolufinancováno ještě v rámci programu Sapard ve výši 2 500 000 Kč. Nyní v nově rekonstruované stáji najde útočiště 50 dojnic před porodem, dále dojnice v mlezivovém období a dojnice v rozdojovací fázi. „Stavebními úpravami jsme vyšetřili po celé délce porodny prostor, kam z individuálních venkovních boudiček umísťujeme dvouměsíční telata ještě předtím, než je převezeme do střediska v Bítovčicích. Tento systém se osvědčil, telata máme neustále na očích a navíc si ve známém prostředí navykají na skupinové ustájení, které je čeká,“ uzavírá Ing. Nováková.
Zatím poloviční řešení komfortního ustájení v produkční stáji přinesla instalace 54 automatických ventilátorů Schaefer od firmy BD Tech, které v kombinaci s mechanicky ovládanými mlžiči při vysokých teplotách ochlazují zvířata nad žlabem a zabraňují tepelnému stresu dojnic. Pro bezproblémový a co nejrychlejší příjem vody se nově nainstalovaly velkoobjemové napaječky od Agromont Vimperk, s. r. o. S jakou rychlostí bude rekonstrukce produkční stáje mléčné farmy ve Vysokých Studnicích pokračovat, bude záležet i na Ministerstvu zemědělství, které v současné době v rámci druhého kola Operačního programu Rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství posuzuje akciovou společností předložený projekt v kategorii stavby a technologie v živočišné výrobě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *