Vše o chovu masného skotu

V současné době je skot chován v rozdílných systémech vycházejících z filozofie konvenčního a ekologického zemědělství a podle úrodnosti půdy a výrobní oblasti je chov skotu intenzivní nebo extenzivní. Společnými znaky těchto systémů ale vždy musí být jakost a bezpečnost potravin, přiměřená ekonomická efektivnost, ochrana životního prostředí, etika a pohoda zvířat – welfare.

 

Výzkumný ústav pro chov skotu v Rapotíně pořádal v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare zvířat odborné semináře na téma management, welfare, ekonomika, výživa a výroba krmiv v chovu masného skotu.

Přednášelo se o řízení stáda a technice chovu v průběhu chovatelského roku, růstovém potenciálu masných plemen a vlivech působících na kvalitu masa a jatečnou výtěžnost, o zdravotní problematice u masného skotu, o zakládání a ošetřování pastvin, výrobě a konzervaci krmiv, ale také o ekonomice výkrmu masného skotu.

 

Vnější prostředí a zvířata

Životní pohoda zvířat je tvořena vztahem mezi zvířetem a vnějším prostředím. Kvalitativní ukazatele pro hodnocení systému ustájení lze podle prof. Ing. Františka Loudy, DrSc. (VUCHS Rapotín a ČZU Praha) rozdělit na ukazatele chování, fyziologické a patologické. Způsob chovu může negativně ovlivnit chování zvířat od objevení se odchylek od průběhu, trvání a četnosti přirozeného způsobu chování přes jejich absenci až k poruchám chování.

Z fyziologického hlediska může dojít ke změnám frekvence dechu a tepu, změnám krevního tlaku, průběhu trávení a rozmnožování. Patologickými ukazateli jsou chovem podmíněná onemocnění, poranění a ztráty zvířat. Chováním zvířata reagují na podmínky vnějšího prostředí. Dlouhodobě nevyhovující podmínky vnějšího prostředí způsobují stres zvířat, snížení užitkovosti, onemocnění, poranění, popřípadě úhyn a ekonomickou ztrátu chovatele.

 

Výživa a kvalita masa

Kvalita hovězího masa, které se dostane ke spotřebitelům, je ovlivňována zčásti technologickými procesy po porážce zvířat a také vlivy během odchovu a výkrmu. Mezi nejdůležitější negenetické vlivy patří systém výkrmu skotu. V oblastech LFA (less facoured areas) se v současnosti praktikuje odchov telat ve stádech s následným pastevním výkrmem jatečného skotu. Tento způsob patří mezi low-input ekonomické systémy.

Na kvalitu masa produkovaného extenzivním systémem v porovnání se systémem intenzivního výkrmu se zaměřil ve své prezentaci Mgr. Aleš Dufek. Z výsledků výkrmového pokusu ve Výzkumném ústavu pro chov skotu, s. r. o., Rapotín, vyplynulo, že extenzivně vykrmovaná zvířata mají maso s nižším obsahem sušiny proti intenzivně vykrmovaným. Obsah tuku v jejich mase je nižší a obsah bílkovin vyšší a mají v mase také vyšší obsah popelovin. Plocha roštěnce na průřezu a velikost vláken je u extenzivně vykrmovaného skotu nižší, maso má nižší pH a je tmavší. Maso extenzivně vykrmovaných býků má vyšší hodnotu pro sílu WB (Warner Bratzler Shear Force), nutnou k překousnutí vzorku vařeného roštěnce a také zraje pomaleji a ani po měsíčním zrání se nedostane na hodnoty, které lze považovat za vhodné pro konzumenta.

 

Genetické faktory

Kvalita hovězího masa a kompozice JUT (jatečně upravený trup) jsou ovlivněny synergickým působením genetických vlivů a vlivů prostředí. Mezi genetické patří například vliv rodičů, genetického základu (plemeno) a na molekulární úrovni řada kandidátních genů – markerů.

Jak uvedl Mgr. Jan Říha (VUCHS Rapotín), mezi významné sledované genetické markery ve vztahu ke kvalitě masa a jatečné výtěžnosti patří MSTN (myostatin, jehož mutace způsobuje svalovou hypertofii/hyperplazii, dvojí osvalení – charolais, piemontese, belgické modré, ovlivňuje výtěžnost a skladbu JUT, ale negativně kvalitu masa), CAPN1 (degenerace svalových bílkovin post mortem – křehkost, kulinářské a senzorické vlastnosti), Pit-1 (má vztah ke kompozici JUT a růstu –aberdeen angus – a mléčné užitkovosti), GH (má vztah k růstovým schopnostem, kompozici JUT a kvalitě masa), TG5 (je fuknkční a poziční kandidátní gen pro ukládání tuku, vliv na marbling masa), LEP (leptin – jeho obsah v plazmě má vliv na příjem krmiva, masnou užitkovost, ukládání tuku), TFAM (ovlivňuje ukládání energie a metabolismus, je asociován s marblingem –limousin), FABP4 (má vztah k profilu mastných kyselin a ukládání tuku v těle skotu), SCD (ovlivňuje profil mastných kyselin v mase, kulinářské vlastnosti – bod tání loje).

Podle Mgr. Říhy lze vhodnými postupy šlechtění skotu, využití genetického potenciálu ve spojení s kvalitní výživou a technologií chovu za předpokladu využití výsledků výzkumu dosáhnout vhodného uplatnění hovězího masa na domácím trhu s potravinami a přispět tak ke konkurenceschopnosti české živočišné výroby.

 

Ekonomika výkrmu

Výrobní ukazatele chovů, jež se zabývají výkrmem býků, shrnul ve své přednášce Ing. Petr Kopeček, Ph.D., z ÚZEI Praha. Byly analyzovány výsledky výkrmců v letech 2004–2008. Převažujícími plemeny jatečných býků byly holštýnské a české strakaté. Hmotnost býčků při zástavu byla asi 170–180 kg a při vyskladnění 590 kg. Přírůstky hmotnosti u telat do šesti měsíců činily průměrně 0,743–0,798 kg na den, u býků ve výkrmu to bylo 0,849–0,928 kg na den. Délka výkrmu byla v závislosti na užitkovosti od 472 do 494 dnů (k tomu se musí připočítat délka odchovu telat průměrně 182,5 dne).

V případě odchovu telat rostly zejména v posledních dvou letech celkové náklady rychleji než užitkovost, což se projevilo i v růstu jednotkových nákladů na výkrm býků. Na růstu nákladů se nejvýznamněji projevil růst nákladů na krmiva, a protože zaujímají z celkové struktury nákladů výkrmu skotu asi 53 %, je zřejmá velká citlivost tohoto odvětví na výkyvy cen výrobců krmných obilovin.

Podle Ing. Kopečka se po vstupu ČR do EU ekonomika výkrmu býků zlepšila pouze v letech 2005 a 2006. V posledních dvou letech byla zaznamenána tendence k významnému zhoršení ekonomické situace chovatelů jatečného skotu vzhledem k poklesu realizačních cen a také kvůli zhoršující se efektivnosti odchovu telat a výkrmu býků vlivem rychlejšího růstu celkových nákladů než užitkovosti.

 

Klíčové informace:

·   Odborné semináře v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare zvířat uspořádal Výzkumný ústav pro chov skotu (VÚCHS) v Rapotíně na začátku března.

·   Přednášky odborníků z VÚCHS, s. r. o., v Rapotíně, České zemědělské univerzity v Praze, VFU Brno a Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Praha, zahrnovaly rozsáhlou problematiku od životní pohody a zdraví zvířat přes management, výživu, krmení a genetiku až po ekonomiku výkrmu skotu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *