Výběry plemenných býků masných plemen v roce 2001

V prvním pololetí letošního roku proběhly podle plánu základní výběry plemenných býků deseti masných plemen skotu na uznaných odchovnách a u chovatelů. Býci, kteří byli předvedení k základnímu výběru, se narodili v období říjen 1999 až březen 2000 a byli hodnoceni v první etapě (od 2. dubna do 10. května 2001), býci narození od 1. dubna do 30. června 2000 se hodnotili při výběrech ve druhé etapě, a to v měsíci červnu. Proti předcházejícím letům došlo při výběrech k podstatným změnám při hodnocení zvířat. Všechny býky, kteří byli předvedeni k výběrům, hodnotila komise Svazu podle nového lineárního systému hodnocení masného skotu. Podle desetibodové stupnice jsou hodnoceny následující ukazatele: tělesný rámec (zahrnuje samostatné posouzení výšky v kříži, délky těla a hmotnosti v 365 dnech věku), kapacita těla (zahrnuje samostatné posouzení přední šířky hrudníku, hloubky hrudníku, délky a šířky zádě), osvalení (zahrnuje samostatné posouzení osvalení plece, hřbetu a beder, zádě).

Maximálně je možno přidělit 30 bodů za tělesný rámec, kapacitu těla, osvalení. Samostatně je posuzován užitkový typ (posuzována je harmonie tělesné stavby, ušlechtilost a pohlavní výraz) – maximálně 10 bodů. Při celkovém součtu bodů, mohl plemenný býk získat maximálně 100 bodů. Nejvyšší počet bodů bez ohledu na plemeno získali podle lineárního hodnocení býci, kteří jsou uvedeni v tabulce 1.
Další novinkou při letošních výběrech je zveřejnění plemenných hodnot předváděných býků v katalogu. Zájemci o koupi býka si mohli vybrat plemeníka i podle výsledků kontroly dědičnosti.
V roce 2000 bylo za celý rok předvedeno k základním výběrům 535 býků. Z nich bylo do plemenitby vybráno 385, to je 72 % z předvedených (v roce 1999 to bylo 73,3 %). Za první pololetí letošního roku bylo k výběrům předvedeno 653 býků a z nich se 461, to je 70,6 %, vybralo do plemenitby. Zastoupení jednotlivých plemen, celkové počty předvedených a vybraných býků a podíl selekce dokumentuje tabulka 2. I přes celkové zvýšení počtu předvedených býků nedošlo ke snížení selekce. Stejně jako v předcházejících letech byla celková nabídka nižší než poptávka, což se projevilo na tom, že všichni vybraní býci byli prodáni.
V tabulce 3 je uvedeno procento selekce podle jednotlivých důvodů vyřazení. I přes shora konstatované zvýšení intenzity selekce při základních výběrech, mění se v průběhu hodnoceného období struktura příčin důvodu vyřazování býků. Jestliže v roce 1999 bylo na základě dosaženého přírůstku v testu vyřazeno 12,6 % z testovaných býků a v roce 2000 již jen 11 %, klesl tento podíl za první pololetí 2001 na 10,3 %. Za stejné období se zvyšuje selekční tlak na ostatní ukazatele zevnějšku (rámec, osvalení, mechanika pohybu, ovladatelnost býka atd.). Rozbor důvodů vyřazení podle plemen je uveden v tabulce 3.
Tabulka 4 uvádí průměrné plemenné hodnoty předvedených býků celkem a také samostatně i podle výsledku výběrů. Výběr mladých býčků do testu nebyl ještě v roce 2000 prováděn podle plemenných hodnot (byly stanoveny až po naskladnění I. etapy na OPB), proto sloužily tyto údaje při výběrech pouze jako orientační a nebyly ještě využity jako selekční kritérium. S výsledky kontroly dědičnosti již počítají nově zpracované šlechtitelské programy pro jednotlivá masná plemena od roku 2002. I přes to je z tabulky patrné, že v průměru dosahují vybraní býci v přímém efektu lepší výsledky než býci vyřazení. Vzhledem k tomu, že naprostá většina býků končí v užitkovém křížení, bude pro tento typ plemenitby výběr podle přímých růstových efektů rozhodující. Podle zahraničních zkušeností lze konstatovat, že býci s vysokou plemennou hodnotou pro maternální efekty, vykazují poněkud horší výsledky pro masnou užitkovost. To se ostatně projevilo i při letošních výběrech a je dokumentováno v tabulce 4 například u plemene blonde d´ aquitaine (BA), charolais (CH), limousin (LI). V příštím období bude třeba zaměřit selekci s ohledem na potřebu zajištění obou typů plemenných býků a to podle požadavků chovatelů a podle rozsahu užitkového křížení a čistokrevné plemenitby v ČR.
V tabulce 5 jsou uvedeny výsledky kontroly užitkovosti a dosažené průměrné přírůstky v testu a přírůstky od narození. Mimo plemeno salers (SA) vykazují ostatní plemena zvýšení hmotností v 210 dnech a 365 dnech věku. To je patrné i na růstu průměrného životního přírůstku. Zároveň jsou vyšší i přírůstky v testu mimo plemena charolais, limousin a galloway, u kterých přírůstek proti předcházejícímu roku spíše stagnuje. V nadcházejícím období je třeba dosahované přírůstky v testu a od narození u naprosté většiny plemen rovněž stabilizovat na odpovídající úrovni (u přírůstku v testu na úrovni 1500 až 1700 g). Rozhodující míra selekce bude zaměřena především na vyjádření masné užitkovosti a to na základě exteriérových znaků. Za povšimnutí stojí i pokles hmotností u býků ve 120 dnech věku. Tento ukazatel růstu je nejvíce ovlivněn matkou a lze ho dávat do souvislosti s poklesem a nebo stagnací úrovně maternálních efektů v jednotlivých populacích masného skotu u nás.
Výsledky KUMP za poslední tři roky signalizují u všech masných plemen pokles počtu narozených telat po inseminaci. To souvisí jednak s nárůstem početních stavů býků v přirozené plemenitbě a na druhé straně s přetrvávajícími horšími výsledky zabřezávání masných krav po inseminaci. Změny v systému zajišťování plemenitby se příznivě projevily na výrazném zvýšení počtu narozených telat na 100 krav základního stáda, zároveň dochází i ke zkrácení průměrného mezidobí. Na druhé straně se zvyšování podílu telat, která se narodila po býcích působících v přirozené plemenitbě, odrazilo i na produkci plemenných býků. V prvním pololetí 2001 činí podíl vybraných býků po těchto otcích 63,7 % z vybraných do plemenitby. Potomstvo po otcích prověřených v kontrole dědičnosti v zemi původu se na vybraných býcích podílí 25,2 % a 11,1 % připadá na potomstvo otců neprověřených a působících v inseminaci. Jaký je stav podle plemen dokumentuje graf. Nejnižší podíl na produkci plemenných býků má přirozená plemenitba u plemene BA 27,3 %. U ostatních plemen již tento způsob zajišťování plemenitby při produkci býků převažuje. Využití plemenných hodnot při další šlechtitelské práci do značné míry změní pohled na kategorizaci otců býků, protože tyto hodnoty jsou odhadnuty pro všechny plemenné býky na základě našich výsledků KUMP a lze je u importů konfrontovat s plemennou hodnotou, která byla stanovena v zemi původu. Na základě šlechtitelských programů jednotlivých masných plemen dojde v letošním roce k přehodnocení stavu otců býků a matek býků. Základním cílem tohoto opatření je maximální využití výsledků kontroly dědičnosti pro záměrné připařování a pro produkci kvalitního plemenného materiálu. Jak již bylo uvedeno, nebyly plemenné hodnoty v roce 2001 ještě využity při selekci, přesto lze vyhodnotit průměrné plemenné hodnoty býků podle kategorie otců. V tabulce 6 jsou rozděleni otcové býků do tří kategorií:
a) otcové využívaní v inseminaci bez známých plemenných hodnot v zemi původu,
b) otcové využívaní v inseminaci se známou plemennou hodnotou ze země původu,
c) otcové kteří působí v přirozené plemenitbě bez známé plemenné hodnoty.
Pokud budeme hodnotit tyto tři kategorie podle PH pro přímý růstový efekt, musíme konstatovat, že u všech hodnocených plemen dosahují otcové z inseminace vyšší plemenné hodnoty než otcové v přirozené plemenitbě. Neplatí to pouze pro plemena aberdeen andgus (AA), u piemontese (PI) ve 120 a 365 dnech a u SA v 365 dnech. U plemen AA, CH, LI a SA vykazují otcové používaní v inseminaci lepší PH pro průběh porodu, ale kromě plemene PI nejsou ani u ostatních plemen výrazněji horší výsledky u tohoto ukazatele. V maternálním efektu jsou PH býků po otcích prověřených v KD v zemi původu horší, než po otcích z přirozené plemenitby u plemen CH, LI, hereford (HE) a u SA pouze v 365 dnech.
Obdobně jako u předcházejícího hodnocení PH je v tabulce 7 provedeno porovnání výsledků lineárního hodnocení zevnějšku. Lineární hodnocení zevnějšku obou kategorií inseminačních otců býků je indexováno na výsledky hodnocení otců býků z přirozené plemenitby. U otců prověřených v zemi původu v kontrole dědičnosti, vykazují horší výsledky hodnocení zevnějšku pouze plemena AA a SA. U ostatních plemen prokazují synové prověřených býků výrazně lepší výsledky zejména v hodnocení osvalení a užitkového typu. Pouze u plemene LI a u plemene CH (v osvalení) dosahují ještě lepší výsledky synové otců býků neprověřených. U plemen PI a HE mají synové prověřených býků navíc i výrazně větší tělesný rámec.
Uvedené výsledky výběrů plemenných býků za I. pololetí 2001 by měly být jasným signálem pro chovatele. Je třeba věnovat maximální pozornost výběru otců býků a to jak u býků působících v přirozené plemenitbě, tak u býků používaných v inseminaci (převážně z dovozu). Toto hodnocení musí být komplexní. Bezdůvodně nelze upřednostňovat pouze plemenné hodnoty na úkor hodnocení zevnějšku a naopak. Naše zkušenosti z posledních let, které jsou potvrzeny výsledky ze zahraničí, potvrzují, že jednostranné zvyšování růstové schopnosti (hmotnost a přírůstky), může na druhé straně zhoršovat osvalení. Naopak jednostranná důsledná selekce na osvalení, může vést ke snižování tělesného rámce. O šlechtitelské práci našich chovatelů v rámci desetiletého vývoje chovu masného skotu v ČR, jistě mnohé napoví III. Národní výstava masného skotu ve dnech 18 až 20.10.2001 v Praze – Letňanech.
Karel Šeba, Jan Kopecký, ČSCHMS Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *