Vyčerpání plemeníků jako přirozený jev

Pokud je plemeník využíván tak intenzivně, že v důsledku vyčerpání dramaticky poklesne kvalita jeho spermatu, považujeme to obvykle za chybu chovatele. Výzkumy divoce žijících ovcí na skotském ostrůvku St. Kilda ale ukazují, že vyčerpání plemeníků nastává i v přírodě a je zřejmě nedílnou součástí životního cyklu zvířecích populací.

Ostrovy St. Kilda se nacházejí asi 160 km od skotského pobřeží. Ve třicátých letech tu farmáři vzdali marné snahy o chov ovcí a odstěhovali se na pevninu. Ovce zůstaly na ostrově a vytvořily divokou populaci označovanou jako Soay a počítanou k nejprimitivnějším ovčím plemenům Evropy. V současné době čítá tato populace asi 1400 kusů.
S příchodem říje se rozhoří mezi berany tvrdé boje o vůdčí postavení. Berani zápolí s enormním nasazením. Ne náhodou jsou hlavní příčinou smrti beranů zlomeniny krčních obratlů. V takových soubojích mívají navrch největší a nejtěžší samci s největšími rohy. Ti se také během nadcházející sezóny nejvíce páří s říjnými ovcemi. Během jediného dne může dominantní beran kopulovat i třináctkrát. Dominantní postavení ale nedává beranovi na páření „monopol“. Jedinou ovci může během dvoudenní říje připářit až sedm různých beranů.
Při tomto způsobu páření se odehrává mezi berany ještě jedna, mnohem nenápadnější bitva. Tu vedou spermie různých beranů v pohlavním traktu připářené ovce. Spermie tu vlastně soutěží o to, která z nich nakonec oplodní ovulované vajíčko. O tom, že různí berani mají celkem vyrovnané šance svědčí více než výmluvně fakt, že tři čtvrtiny dvojčat mají u ovcí Soay různé otce. Šance berana stoupá s množstvím spermií, které je schopen při páření ejakulovat.
Výzkum vědců ze skotské Stirling University ale jasně prokázal, že během posledních dvou týdnů sezóny sice dominantní berani nijak nepolevují ve frekvenci páření s říjnými ovcemi, ale dramaticky klesá kvalita jejich spermatu. Klesá celkový počet spermií v ejakulátu a naopak prudce roste podíl nezralých nebo defektních spermií.
Dominantní berani sice plodí největší množství jehňat, ale koncem sezóny naopak stoupá podíl jehňat počatých slabšími berany. Slabší berani prohrávají přímé fyzické souboje a v průběhu sezóny nemají tolik příležitostí k páření, ale ke konci sezóny mají výrazně kvalitnější sperma než jejich vyčerpaní ale jinak mnohem silnější konkurenti.
Tento objev bourá pevně zakořeněné představy, že volně žijící zvířata nemají nijak limitovánu produkci spermií. I ve zcela přirozených podmínkách se může samec pohlavně vyčerpat. Vědci ze Sterling University jsou přesvědčeni, že ovce nejsou jediným druhem savců, kde k vyčerpání samců dochází a že je to jev relativně velice rozšířený. V dalších výzkumech se hodlají zaměřit na životní strategie ovcí a slabších beranů. Pokládají za velice pravděpodobné, že ovce dávají na konci sezóny přednost páření se slabšími berany s kvalitnějším spermatem. Zároveň se zdá, že i slabší berani dobře vědí, kdy přichází jejich chvíle a „šetří se“ se na závěr sezóny, kdy jejich silnější sokové „odpadnou“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *