Vyhodnocení růstové křivky beranů od narození do lasifikace na nákupních trzích

Základní šlechtitelskou činností v chovu ovcí je vhodný výběr zvířat pro plemenitbu. Reprodukční jehnice jsou do vlastního stáda zařazovány přímo v chovech na podkladě výsledků kontroly užitkovosti a dědičnosti. Podstatně jiný postup je uplatňován u samčí populace. Plemenní berani jsou zařazováni do plemenitby především prostřednictvím veřejných nákupních trhů nebo svodů. Delegovaná komise nebo pověřený hodnotitel předvedené berany na nákupním trhu před prodejem ohodnotí a zařadí do výsledných tříd na základě pěti užitkových vlastností (plodnosti, přírůstku nebo dojivosti, množství a kvality vlny, zmasilosti, zevnějšku) a dále věku, živé hmotnosti, pohlavního a tělesného vývinu. Cena beranů při prodeji je vyhlašována formou dražby nebo sjednáním ceny mezi prodávajícím a kupujícím.

V zájmu zkrácení generačního intervalu je snahou odborné veřejnosti zachovat, případně jen mírně zvýšit stávající minimální věkovou hranici a živou hmotnost beranů pro zařazení do plemenitby. Stanovení stejné věkové hranice a živé hmotnosti pro všechna plemena není vzhledem k biologickým a genetickým rozdílům možné. Na tuto otázku alespoň z části dává odpověď provedené vyhodnocení živé hmotnosti beranů v kg ve vztahu k věku za období 1996 až 2000. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že růst a částečně i vývin je úzce spojen s výživou a chovatelskými podmínkami. Znamená to, že neplnohodnotná výživa, zejména v raném věku, má brzdicí účinek na úspěšný růst a částečně i vývin. Růst a vývin při optimální výživě a zdraví probíhají koordinovaně. V raném mládí do ukončení pohlavního vývinu roste nejrychleji kostra a svalovina. Neplnohodnotná krmná dávka s nízkým obsahem bílkovin má za následek zpomalení růstu kostry a svaloviny. Případné pozdní zlepšení výživy již zcela nenahradí zejména tvorbu svaloviny, nýbrž vede k ukládání ponejvíce tukové tkáně.
Spolu s růstem těla dochází postupně ke kvalitativním změnám v organismu, kterému se odborně říká vývin. Vývin a růst nelze od sebe oddělit, neboť probíhají souběžně s věkem jedince od narození až do dospělosti. Náleží sem mimo jiné zejména pohlavní vývin a vnější tvarové změny a složení těla. Čím rychleji probíhají vývojové změny v organismu, tím dřívější je jeho ranost, která se projevuje především pohlavním pudem u beranů a říjí jehnic. Ranost vývinu je rozdílná podle plemen a navíc individuálně kolísá ještě mezi jednotlivými zvířaty. Je to vlastnost vysoce dědičná a u jednotlivých plemen byla vyšlechtěna záměrnou plemenitbou za několik uplynulých generací. Ranost je řízena vnitřní sekrecí zvířete funkcí hypofýzy, jejíž činnost je podporována světlem. Hormon hypofýzy mimo jiné také významně ovlivňuje tvorbu bílkovin a tím i vyšší denní přírůstky u beránků v odchovu nebo jehňat ve výkrmu. V době zimního období je proto žádoucí zejména při výkrmu jehňat uměle prodloužit denní světelný režim.
Při zpracování údajů bylo postupováno tak, že živá hmotnost v kg každého berana byla přepsána z úředních katalogů (výběrových protokolů) na připravené formuláře podle věku (měsíců) plus mínus 15 dnů. Do vyhodnocení byli zařazeni všichni klasifikovaní berani (2510 kusů), kteří splňovali požadované údaje, tj. datum narození a měli záznam o živé hmotnosti. Živá hmotnost jehňat ve 100 dnech věku, která je uvedena v tabulkách, je z roku 2000 a je údajem pouze orientačním. Průměrná živá hmotnost v kg byla u všech věkových kategorií vypočítána z celkového součtu živých hmotností beranů děleno počtem kusů. Výsledky živých hmotností jsou zpracovány u 12 plemen za 5 let roku 1996 až 2000.
Výsledky živých hmotnosti v 5 až 18 měsících věku jsou u jednotlivých plemen uvedeny v tabulce 1 a 2. V tabulce 1 jsou vyhodnoceny čtyři masná plemena charolais (CH), suffolk (SF), texel (T), oxford down (OD) a v tabulce 2 je vyhodnoceno osm plemen s kombinovanou užitkovostí merinolandschaft (ML), romney marsh (RM), bergschaf (BG), východofríská ovce (VF), zwartbles (ZW), šumavská ovce (Š), cigája (C) a romanovská ovce ®. Z celkového počtu dvanácti plemen bylo sedm hodnocených plemen beranů zařazeno do plemenitby už v pěti měsících věku, tj. v době, kdy růst, ale zejména vývin jsou přibližně na poloviční cestě růstové a vývojové křivky (tabulka 3). Nejvyšší procento zařazených beranů v pětiměsíčním věku zaujímá plemeno SF (22,1 %), následuje RM (21,8 %) a v pořadí na třetím místě OD (11,5 %). V rámci všech hodnocených plemen to představuje 10,8 %. Z dalších číselných údajů je zcela evidentní, že nejvíce beranů na nákupních trzích bylo v letech. 1996 až 2000 hodnoceno v šesti a sedmi měsících věku (55 %).Ve věku do 10 měsíců včetně bylo z celkového počtu hodnoceno 81,8 % beranů. Názorně to vyjadřuje tabulka. 3. Pro malý počet beranů nebylo plemeno Š a C do hodnocení zařazeno. V šesti a v sedmi měsících věku bylo v roce 1996 až 2000 na základě klasifikace na nákupních trzích zařazeno do plemenitby u plemene OD 96,3 % (52 kusů), ZW 93,2 % (41 kusů), VF 90,1 % (139 kusů), T 82,1 % (105 kusů), RM 78,2 % (93 kusů), CH 72,4 (476 kusů), BG 64,7 % (11 kusů) a SF 61,5 % (329 kusů). V této souvislosti je nutné zdůraznit, že vývin a růst beranů v šesti a sedmi měsících věku nekončí, ale dále pokračuje až do dvanácti měsíců, případně i déle, což ostatně potvrzují uvedené výsledky živých hmotností v kg u jednotlivých plemen. Z biologického, genetického, ale i praktického hlediska se jeví jako vhodná doba pro zařazení beranů do plemenitby konec druhé nebo začátek třetí třetiny dospělosti. Tento tělesný vývin a růst beranů, kromě Š a C, odpovídá přibližně sedmi a více měsícům věku o živé hmotnosti u kombinovaných typů 45 kg a více, u masných plemen 50 kg a více. Výjimku tvoří berani VF, které lze zařadit do plemenitby již od 6 měsíců věku o živé hmotnosti 45 a více kg. Navrhovaný věk a minimální živá hmotnost řeší jak požadované zkrácení generačního intervalu, tak zkrácení období pro vyhodnocení kontroly dědičnosti beranů.

Ing. Alois Pinďák, CSc.
ČMSCH, a. s. Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *