Výkonnost holštýnské populace opět vyšší

Tak jako každoročně v tomto období byly zpracovány Českomoravskou společností chovatelů a. s. výsledky kontroly užitkovosti za uplynulý kontrolní rok. Tyto údaje dávají možnost posoudit vývoj převážné části populace dojených krav v ČR. Patříme totiž k zemím, kde je do kontroly užitkovosti (KU) zapojeno více než 90 % všech dojených krav. Souhrnné výsledky KU jsou tedy sumarizací reprezentující data o užitkovosti zmiňovaných více než 90 % krav. Tím se řadíme k zemím s největším rozsahem KU. Podle údajů ICAR (mezinárodní organizace pro kontrolu užitkovosti zvířat) má srovnatelný rozsah KU Dánsko, Nizozemsko a Německo, tedy země s bohatou chovatelskou tradicí a značným podílem na evropském obchodu s plemennými zvířaty.

Vývoj stavů krav a stručný přehled výsledků kontroly užitkovosti
V roce 2001 pokračovalo snižování stavů krav v kontrole užitkovosti (KU). Pokles byl nižší než v předchozích letech a činil asi 9000 krav. Vývoj plemenné skladby populace krav byl obdobný jako v předchozích letech. Došlo k mírnému snížení počtu krav českého strakatého plemene a zvýšení stavu holštýnských krav. Populace obou hlavních plemen jsou již téměř vyrovnané (tabulka 1). Ostatní plemena jsou zastoupena nevýznamnými počty (tabulka 2).
V rámci holštýnské populace se zvyšuje počet a podíl čistokrevných krav a klesá podíl krav s nižším genovým podílem černostrakatého skotu. Čistokrevné holštýnské krávy již tvoří polovinu černostrakaté holštýnské populace (tabulka 3).
Také počet uzávěrek se proti předchozímu roku snížil (-9866 laktací). U českého strakatého plemene došlo ke snížení o 11 772 uzávěrek, naproti tomu u čistokrevných holštýnských krav bylo uzavřeno o 5564 laktací více v porovnání s předchozím rokem. Průměrná dojivost všech krav v KU poprvé překročila hranici 6000 kg mléka a byla 6136 kg mléka o tučnosti 4,17 % a obsahu bílkovin 3,31 % (tabulka 4).
Významného nárůstu užitkovosti dosáhly černostrakaté krávy. U čistokrevných černostrakatých krav došlo ke zvýšení produkce mléka proti minulému roku o 412 kg mléka, u celé černostrakaté populace byl nárůst ještě vyšší (431 kg mléka). Užitkovost čistokrevných černostrakatých krav dosáhla 7079 kg mléka o tučnosti 4,04 % a obsahu bílkovin 3,27 % (tabulka 5). Poprvé byla u této plemenné skupiny dosažena průměrná užitkovost vyšší než 7000 kg mléka. U prvotelek došlo ke snížení věku při prvním otelení o 15 dní.
S růstem průměrné užitkovosti populace se také zvyšuje počet stájí s vynikající užitkovostí. Jestliže v roce 2000 vykázalo průměrnou produkci 200 kg bílkovin a více 860 stájí, tak v roce 2001 to bylo již 953 stájí. Z toho 233 stájí dosáhlo průměrné produkce nad 250 kg bílkovin. Zvýšil se také počet stájí s produkcí vyšší než 10 000 kg mléka. V loňském roce se tímto vynikajícím výsledkem mohly pochlubit čtyři stáje. V letošním roce se tento počet zvýšil na 11 stájí. Zatímco v roce 2000 šlo pouze o stáje s menším počtem uzávěrek, méně než 100, tak v letošním roce jsou to také tři stáje s více než 200 ukončenými laktacemi.
Nejlepší prvotelka (č. 109001101) pochází ze ZD Trhový Štěpánov (otec Daintyboy), jde o kříženku z převodného křížení (H88C), která se otelila ve věku 27 měsíců a 29 dní a nadojila 138 35 kg mléka o tučnosti 3,39 % (469 kg) a obsahu bílkovin 3,43 % (474 kg). Ze starších krav dosáhla nejvyšší produkce kráva č. 70959730 (otec Spectacular) z chovu pana Josefa Němce, která na 4 laktaci nadojila 17 204 kg mléka, 4,3 % tuku (741 kg) a 3,57 % bílkovin (614 kg).

Reprodukce je problémem
Zároveň došlo k prodloužení mezidobí o dva dny na 411 dní u čistokrevných černostrakatých krav a 407 dní u celé černostrakaté populace. Mezidobí je evidováno v rámci KU a je označováno za souhrnný ukazatel reprodukce. Jeho délka je ovlivněna především délkou servis periody. V tabulce 6 jsou zahrnuty stáje evidované v plemenné knize holštýnského plemene, které vyprodukovaly 250 kg bílkovin a více. Jde o 233 stájí, ve kterých bylo ukončeno 39 475 laktací s průměrnou produkcí 8386 kg mléka, 3,99 % tuku (334 kg) a 3,31 % bílkovin (277 kg). Průměrná délka mezidobí byla u této skupiny užitkovostí nadprůměrných stájí 410 dní, což je srovnatelné s délkou mezidobí celé černostrakaté populace. Mezidobí do 400 dní bylo dosaženo v 88 stájích a u 17 744 krav, což představuje téměř polovinu souboru. V horní části tabulky je tento soubor členěn podle délky mezidobí. Zajímavé je, že průměrná mléčná produkce je u všech skupin poměrně vyrovnaná. Z toho vyplývá, že u značné části stájí je dosahováno vyhovující délky mezidobí (do 400 dní) i při vysoké mléčné produkci. Je zde, ale také značný počet stájí (60) se 6118 zvířaty s mezidobím delším než 420 dní. Ve spodní části tabulky je soubor členěn podle kapacity stáje představované počtem ukončených laktací. Nejvyšší užitkovost byla u skupiny malokapacitních stájí (do 50 uzávěrek), ale překvapivě také u stájí kapacitnějších (301 a více uzávěrek). Zajímavé je, že se zvyšující se kapacitou stáje se zkracuje mezidobí. Rozdíl je poměrně značný a činí 20 dní.
Také další ukazatele reprodukce, jako je březost po první inseminaci, mají dlouhodobě sestupnou tendenci a dosahují již alarmujících hodnot. Údaje jsou pravidelně čtvrtletně publikovány, proto je zde neuvádíme. V minulosti byla nízká mléčná užitkovost označována za slabé místo chovu dojnic v ČR. Dnes je situace poněkud jiná. Výší mléčné produkce se náš chov dojnic přiblížil nebo vyrovnal běžné evropské úrovni. Tento rychlý nárůst produkce je spojen s neuspokojivých zabřezáváním značné části krav. Je to problém, jehož řešení není jednoduché, a zejména příčiny tohoto stavu jsou případ od případu odlišné. Některé příčiny jsou však společné. Obvykle se jedná o problémy spojené s výživou dojnic. Dále je to problematika managementu reprodukce stáda. Významnou roli hraje četnost sledování a délka pozorování říjících se krav. U značné části vysokoprodukčních krav se příznaky říje projevují ve velmi časných ranních hodinách. Na to je třeba reagovat organizačními opatřeními ve stáji. S tím souvisí také stanovení optimální doby pro inseminaci. Za zmínku jistě stojí, že v řadě zemí je běžnou praxí, že inseminační technik vyjíždí do svého okrsku s výjimkou neděle dvakrát denně. Tím se zvyšuje procento krav inseminovaných v co nejvhodnější době.
Pro příklady, že to jde, není třeba chodit do zahraničí. Pro orientaci uvádíme stáje s průměrnou produkcí 9000 kg mléka a více s mezidobím do 390 dní (tabulka 7).
Jiří Motyčka, Ladislav Vondrášek, Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *