Výkrm kuřat až na druhém místě

Přestože ZZN Mělník je s produkcí kolem sedmi tisíc tun brojlerových kuřat za rok nejvýznamnějším dodavatelem do zpracovatelského provozu v pražské Libuši, v jeho aktivitách není výkrm drůbeže na prvním místě. V drůbežářské praxi je ale roční zástav 3 711 000 kuřat v sedmi turnusech pro mělnickou akciovou společnost už slušnou vizitkou.

Akciová společnost Zemědělské zásobování a nákup v Mělníku, která patří ke skupině Agrofert Holding, a. s., se vedle výkrmu brojlerových kuřat také věnuje obchodování s produkty rostlinné výroby, dále se zabývá například prodejem agrochemikálií a hnojiv nebo výrobou kompletních a doplňkových krmných směsí pro monogastry. Na zisku společnosti se lví měrou podílí především krmivářský průmysl. Moderní výrobny krmných směsí jsou vybaveny míchacím zařízením, řízeným výpočetní technikou. Právě výpočetní technika hraje významnou roli při sestavování krmných receptur nejen pro výkrm, ale i odchov kuřat nebo pro plemenné i užitkové nosnice, dále pak pro krůty a pro prasata.

Porovnání genotypů v provozu
Ve svých současných čtyřech výkrmových provozech – dvou v Libiši (s celkovým zástavem 265 000 kuřat) a po jednom v Horňátkách (135 000) a Liběchově (70 000) – podnik ročně naskladňuje 3 711 000 kuřat genotypu Ross 308. Výhradním dodavatelem jednodenních kuřat je akciová společnost Xavergen, která je dodává podniku ze své líhně v Žatci.
Dodavatelská firma ve svých rozmnožovacích chovech produkuje ještě hybridy americké provenience – Coob 500. Podle slov vedoucího drůbežářského úseku mělnického zemědělského podniku Miroslava Kubíčka se právě produkt anglického šlechtění ve výkrmu osvědčil. Jde o hybrid, který je vyšlechtěn do vyšších hmotnostních kategorií a vyniká vysokou růstovou schopností a výtěžností svaloviny. „Kuřata genotypu Cobb 500 jsme také zkoušeli. V porovnání s předchozím hybridem vykazovala ve stejné době výkrmu dokonce o 15 g vyšší přírůstky. Ve prospěch kuřat Ross 308 však hovořila lepší ekonomika výkrmu,“ upřesnil. Vedle lepší konverze krmiva, která se při 39 dnech výkrmu pohybovala kolem 1,70 až 2 kg směsi na kilogram přírůstku to byl i nízký úhyn do tří procent. Od výkrmu amerických hybridů odradily mělnické producenty také zdravotní problémy, projevující se praskáním šlach na končetinách kuřat ve třech týdnech výkrmu. Jejich časté posedávání se potom v důsledku otlaků a nálepů negativně odrazilo při zpeněžení kuřat na jatkách.

Podnik musí umět počítat
Od letošního prvního března výkrmci zpeněžují brojlerová kuřata za cenu o padesát haléřů nižší než dosud. To v první cenové třídě představuje realizační cenu jatečných kuřat za 21,50 Kč/kg, za kuřata zatříděná do druhé třídy jatky platí o sedm korun méně. Ve třetí cenové třídě je rozdíl ve zpeněžení kuřat již patnáct korun. To je již velký rozdíl a pokud má podnik ekonomicky vycházet, zcela logicky musí umět počítat.

Sedm turnusů ročně
Vykrmená kuřata jdou na jatky ve věku 38 až 39 dnů ve standardní hmotnosti 1,9 až 2 kg. Aby se podnik vešel do plánovaných sedmi turnusů ročně, musí při každém druhém naskladnění připravit halu na další zástav již za deset dnů, namísto standardních čtrnácti.
Během této doby se haly nejprve mechanicky vyčistí. Pak přijde na řadu mokré čištění, ale ještě před ním se provede ošetření proti potemníku moučnému. Předposledním krokem sanačního postupu je mokrá dezinfekce Dikonitem proti bakteriím, virům a plísním. Nedílnou součástí sanačního postupu je i důkladné čištění napáječek (Persterilem) a krmítek, která stačí omýt v Jaru s vodou a Savu. Nakonec se do haly nastele sláma, která se plynuje formalínovými parami. Nejdříve tři dny po tomto zákroku se do haly mohou naskladnit kuřata, ale podmínkou je výkrmnu vyhřát na teplotu kolem 30 °C. Umístění papírových pásů do středu haly na prvních dvacet čtyři hodiny má pro naskladněná jednodenní kuřata praktický význam. Na vzniklý asi metrový pás z papíru se totiž kuřatům přisypává krmicí směs – to aby si navykla, co mají v krmítkách hledat.
Ve všech provozech podniku využívaná technologie krmení Chore – Time je až na šnekový dopravník směsi v potrubním systému obdobou běžně používaných krmných zařízení. Po celou dobu výkrmu se kuřatům předkládají krmné směsi (BR1, BR2 a BR3), které si v Mělníku míchají ve vlastní režii. Harmonogram rotace kokcidiostatik ve směsích se připravuje každý třetí měsíc. Kompletní vakcinační program a dodržování navazujících zooveterinárních opatření je zárukou minimálních zdravotních potíží v chovu.

Ekonomika výkrmu
Kuřata se vykrmují necelých šest týdnů, přesněji za 39 dnů putují na jatky. Na jednorázové vyskladnění poloviny haly, které představuje 66 000 kuřat podnik najímá profesionální chytače. Podle vedoucího provozu současných 36 lidí, kterých je zapotřebí k vyskladnění jmenovaného množství v blízkém budoucnu nahradí mechanizace. Vyskladnění kombajnem se sice považuje za dobrou alternativu, ale potíže by mohly nastat při poruše chytacího stroje. To má ve vazbě na harmonogram dodávek především ekonomický dopad. „Výkrm brojlerových kuřat – to je ekonomika. Pro nás představuje především vypracování harmonogramů naskladnění jednodenních kuřat a dodávek vykrmených kuřat na jatky. Protože jakékoli nedodržení by znamenalo ekonomickou ztrátu,“ konstatoval.
Nejen dodržení plánovaných turnusů ale i vyrovnanost jatečných kuřat rozhoduje o ekonomice výkrmu. Při dosavadním ručním způsobu chytání se kuřata třídí a následně zpeněžují, až na výjimky v nejvyšší cenové třídě. S využitím mechanizace, která jednotlivé kusy již nerozlišuje, pak zřejmě nastane problém s jejich objektivním zatříděním do té nejvyšší kvality.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *