Výsledky kontroly užitkovosti a testování prasat za rok 2000

Šlechtitelské chovy, zejména ty, které nesou označení nukleové chovy (NŠCH), či šlechtitelské chovy otcovských plemen jako jejich obdoba u otcovských plemen, jsou „dílnou“ pokroku pro dosahování žádoucích genetických schopností prasat. Plemenná prasata jsou podrobována trvalé kontrole užitkovosti a testování na předem vybrané užitkové, popř. funkční vlastnosti. Je dlouholetou tradicí, že se o výsledcích této činnosti podává každoročně zpráva v příslušné ročence. Ročenka je k dispozici zpravidla šlechtitelským chovům a řadě dalších odborných pracovníků a institucí zabývajících se chovem prasat. Zájemci si ji mohou také objednat u Svazu chovatelů. Obsahuje velké množství informací, které mnohdy předpokládají hlubší znalost problematiky.

Chov prasat však nejsou jenom šlechtitelské chovy, ale i chovy rozmnožovací a především široká základna chovů užitkových, jejichž hlavním posláním je výroba selat pro výkrm a výkrm jatečných prasat. Tito chovatelé přicházejí se šlechtitelskou sférou do styku pouze v případech nákupu kanců či spermatu kanců, v některých případech, mají-li rozmnožovací chov, při nákupu prasniček na jeho obnovu. Velké množství údajů uvedených v ročence, či v katalozích pro nákupní trhy na kanečky či prasničky jim mnohdy moc neříká. Navíc vše je umocněno velmi rychlými změnami v čase, jak je přináší vědecko-technický pokrok a radikální modernizace šlechtitelského programu.
Ve snaze přiblížit obsah těchto čísel řadovému chovateli, který nemá čas a mnohdy ani možnost sledovat odborný tisk, bych se chtěl pokusit podat k nim vysvětlení populární formou srozumitelnou i člověku bez hlubších odborných znalostí.

Přínos šlechtění a hybridizace pro plodnost prasnic
Z hlediska produkce selat mají prioritní význam dvě plemena a to bílé ušlechtilé a landrase. Proč zrovna dvě, proč nestačí jedno? Je tomu proto, že pro produkci selat do výkrmu je nejlépe používat tato plemena ne v čisté formě, nýbrž v podobě prasnic, které jsou vzájemnými kříženkami těchto plemen. Není při tom rozhodující, zda je matkou křížených selat prasnice bílá ušlechtilá či landrase. Odborně těmto kříženkám říkáme prasnice F1 generace (první dceřinná generace). Smyslem získávání kříženek je poznatek, že v průměru velkých souborů mají o určité procento početnější vrhy než čistokrevné prasnice a rozdíl mezi průměrnou užitkovostí čistokrevných prasnic a prasnic-kříženek přičítáme vlivu křížení, odborně řečeno heteróznímu efektu. Procentické vyjádření zvýšení počtu selat v důsledku křížení činí v průměru asi 7 %. Použijeme-li čísla z tabulky 1 – živě narozená selata, pak za neexistence heterózního efektu bychom obdrželi (11,4 + 11,6) : 2 = 11,5. Vidíme, že v takovémto případě by křížení nemělo smysl, protože bychom se od užitkovosti čistokrevných plemen nevzdálili. Započteme-li zmíněný 7 % efekt z 11,5 = 0,805, pak průměrný počet živě narozených selat u kříženek dosáhne 11,5 + 0,8 = 12,3. S těmi z vás, kterým se to zdá málo, počítejme dál. Od prasnice bychom měli za rok dosáhnout alespoň 2,2 vrhu, tedy i 2,2x zmíněný heterózní efekt, tj. 0,8 x 2,2 = 1,76 selete od prasnice za rok více, než kdybychom používali čistokrevné prasnice výchozích plemen. Máme-li chov v počtu 100 prasnic, pak je to 100 x 1,76 = 176 selat navíc. O kolik bychom museli držet více čistokrevných prasnic? Činí to (176 : 2,2) : 11,5 *7 prasnic. Pro těchto 7 prasnic bychom museli mít větší kapacitu ustájení a více krmení. Při 11 q směsi na prasnici a rok to činí 7 x 11 = 55 x 600 (příklad) Kč = 33.000 Kč. Připočítejme k tomu pořizovací náklady na 7 kotců a další nutné náklady a vidíme, že křížení přináší veliké ekonomické přínosy.
Vlivem cíleně zaměřeného šlechtění se počet živě narozených selat ve vrhu zvýšil od roku 1992 do roku 2000 ve šlechtitelských chovech o + 0,5 selete u bílého ušlechtilého a o + 0,7 selete u plemene landrase, v průměru tedy o 0,6 selete. A opět můžeme počítat ekonomický přínos šlechtění čistokrevných plemen pro oblast reprodukce. Udělejme si obdobnou úvahu pro celou republiku. Vezměme 275 000 prasnic a pro jednoduchost uvažujme pouhé dva vrhy za rok a bez heterózního efektu. Pak 275 000 x 2,0 = 550 000 x 0,6 = 330 000 získaných selat navíc jen v důsledku šlechtění. Při dosahovaných 17,8 selat od prasnice za rok (nízký průměr ČR) je to 18 540 prasnic, kterých by bylo potřeba navíc k zajištění výroby selat při původní užitkovosti.

Unifikovaný test vlastní užitkovosti – cesta zlepšování výkrmových schopností
Co lze vyčíst z tabulky 2a, která charakterizuje výsledky v tzv. testu vlastní užitkovosti u odchovávaných plemenných kanečků? Průměrný přírůstek od narození řadovému chovateli moc neříká. Bližší mu bude přírůstek uvedený v posledním sloupci, v tzv. unifikovaném testu vlastní užitkovosti (UTVU). Probíhá od 12 týdnů věku selat do 21 týdnů věku. Na počátku testu mají kanečci v průměru 35 kg a na konci testu, tj. za 9 týdnů, mezi 95 až 100 kg hmotnosti. Vidíme, že interval testu se blíží hmotnostnímu intervalu, po který jsou prasata v běžném výkrmu. Přírůstek uváděný v UTVU můžeme tedy přímo porovnat s přírůstky, jak je známe z výkrmu prasat, což je nám už bližší. Vrátíme-li se zpátky k testu, vidíme stručně řečeno, že ve 150 dnech věku dosáhnou kanečci hmotnosti 100 kg. Odchovávaní kanečci plemene BU dosahují v tomto měřeném intervalu 1037 g a kanečci landrase téměř 1100 g přírůstku; jde o průměr odchovávaných kanečků. Hranici 1000 g překonávají i plemena bílé otcovské a pietrain. U plemene pietrain tato skutečnost chovatele asi překvapí, není to však žádná náhoda, nýbrž důsledek velikých přeměn ve šlechtění tohoto plemene, které se navíc ubírá cestou stres rezistence. Už i na našem trhu najdete kanečky tohoto plemene s genotypem NN, popř. Nn v MHS lokusu (lokus odpovědný za stres). Doporučuji v tomto směru sledovat zejména produkci a. s. Pivkovice, okres Strakonice. Můžete využít i webových stránek Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě www.schpcm.cz, kde si klepněte na heslo kanečci a plemeno pietrain. Najdete tam řadu dalších neocenitelných informací, včetně tabulky, kterou kombinaci křížení si zvolit. Rozhodnout se však musí vždy každý sám, od toho je podnikatel.

Tvrdá selekce produkovaných kanců ve prospěch producentů
Uváděné průměrné hodnoty jsou dobré pro posouzení vývoje populací. Do praktické plemenitby jsou však hodnotiteli na základě rozhodnutí Svazu chovatelů prasat zařazováni pouze nadprůměrní kanci, navíc pocházející od nejlepších rodičů. Po ukončeném unifikovaném testu vlastní užitkovosti jsou tito kanci bez ohledu na to, že jsou od nejlepších rodičů, znovu tvrdě selektováni. U mateřských plemen jsou do další plementiby zařazování pouze kanci se směrodatnou odchylkou CPH (celková plemennná hodnota) nad +0,1, tedy pouze nadprůměrní, u otcovských plemen nad -0,3 směrodatné odchylky, tedy v podstatě rovněž nadprůměrní. Všichni horší kanci jsou kastrováni a do plemenitby se vůbec nedostanou. Ne všichni majitelé nukleových chovů jsou těmto opatřením přátelsky nakloněni, je to však opatření výrazně ve prospěch výrobní sféry, ve prospěch ekonomiky produkce jatečných prasat i aparativní klasifikace. I zde platí, že účel světí prostředky. Pro ilustraci uvádíme v tabulce 2b úroveň kanců nejvýznamnějších plemen a otcovských linií zařazených do plemenitby v roce 2000.
Z hlediska kombinace požadavků na výkrmové schopnosti, masnou užitkovost, vitalitu a odpovídající konstituční pevnost nacházejí právem v praxi stále větší oblibu hybridní kanci označovaní OL 87, OL88 a OL 89, u kterých se vhodně zmíněné požadavky syntetizují.
Pozorný čtenář vyčte z tabulky mnoho zajímavých informací pro svoji orientaci. I z ní je patrný výrazný přínos zejména nukleových šlechtitelských chovů výrobní praxi.

Unifikovaný test pouze ve šlechtění
Pro produkci selat do výkrmu mají význam plemena uvedená v tabulce 2c. O plodnosti bylo pojednáno výše, podívejme se na ně nyní z hlediska přírůstku a procentického podílu libového masa. Chovatel pracující v užitkovém chovu a používající kříženky F1 generace se s těmito zvířaty prakticky nesetká. Jejich význam je pro obnovu stád šlechtitelských a rozmnožovacích chovů. Velmi oblíbeným tématem diskusí i v řadách odborných pracovníků je přírůstek u prasniček a jeho vliv na následné zabřezávání a to zejména v souvislosti se zavedením již zmíněného unifikovaného testu vlastní užitkovosti. Na jednu podstatnou věc však všichni tito diskutéři zapomínají a to, že požadavek ad libitního krmení směsí Testa je Svazem chovatelů požadován z metodických důvodů pouze ve šlechtitelských chovech. Z pohledu již zmíněné působnosti se to v ČR týká asi 35.000 prasnic, zatím co zbývajících 240 000 prasnic je obnovováno z rozmnožovacích chovů či skupin. Zde vůbec žádné požadavky od Svazu chovatelů neexistují a chovatel si může výživu a potažmo i přírůstek usměrňovat podle svých potřeb. Má tedy unifikovaný test pro chovatele v užitkovém chovu nějaký význam? Samozřejmě že má, protože podstatným způsobem zpřesňuje selekci plemenných prasat ve šlechtitelských chovech na růstovou intenzitu a za existence kladného a úzkého záporného vztahu ke spotřebě krmiva i ke snižování spotřeby směsi na kilogram přírůstku. Všímaví chovatelé si toho v praxi jistě již povšimli. Kde by se vzaly přírůstky u celých turnusů ve velkochovech okolo 800 gramů při spotřebě okolo 2,70 kg? To není zázrak spadlý z nebe, je to důsledek cílevědomé selekce a zavedení unifikovaného testu vlastní užitkovosti ve šlechtitelských, především v nukleových chovech, na jejichž bedrech spočívá rozhodující tíha celého šlechtění.

Nezaměňujme hodnoty zjištěné různými metodami
V souvislosti s podílem libového masa v % měřeného přístrojem Piglog bychom chtěli praktickým chovatelům zdůraznit skutečnost, že % libového masa (LM) uváděné ve výsledcích vlastní užitkovosti není totožné s hodnotami FOM používanými při aparativní klasifikaci. Jako důkaz si povšimněme několika údajů u plemene BU a to % LM v tabulce 2c (UTVU prasniček) a % FOM v tabulce 4. Porovnáme tyto dvě hodnoty, tedy 59,3 (% LM u prasniček) a 55,8 (% LM ze stanice srovnatelné s FOM), rozdíl činí 3,5 %. Vezmeme-li v úvahu, že ve stanicích jde o průměr vepříků a prasniček, dojdeme k závěru, že hodnota % LM naměřené Piglogem je asi o 3,5 až 4 % vyšší než procento zjišťované přístrojem FOM. Prasnička, která má v katalogu 60,5 % LM má ve skutečnosti porovnatelnou hodnotu v FOM asi 56,5 % a to je v podstatě průměrná hodnota, s jakou se setkáváte ve většině vyspělých evropských zemí. Důvod, proč tomu tak je, přesahuje rámec tohoto článku. Pouze poznamenáme, že z hlediska selekce to nehraje žádnou roli. Pro potřebu praktického chovatele je však třeba vzít danou skutečnost na vědomí. Existují chovatelé, kteří k vlastní škodě odmítají nakoupit prasničky s podílem LM 60 % a více. Aparativní klasifikace se vás ovšem brzo „zeptá“, co jste pro kvalitu udělali v minulosti? Mnozí chovatelé budou mít hodně co dohánět, zejména v kvalitě stád prasnic. Vyměnit připařované kance je jednodušší.

Nová funkce stanic výkrmnosti a jatečné hodnoty
V tabulce 4 jsou uvedeny výsledky ze staničních zkoušek. Staniční zkoušky v dnešní době nehrají již takovou roli jako dříve, jsou však důležitou součástí programu z hlediska sledování vývoje masné užitkovosti i když těžiště selekce jde přes rozsáhlé informace z výsledků zkoušek vlastní užitkovosti. Další význam spočívá v monitoringu kvality masa, která nabývá na významu.

Již třetí rok nová orientace šlechtění
Praktickým chovatelům bychom rádi zdůraznili, že selekční tlak na masnou užitkovost u mateřských plemen (BU, L) byl upraven do polohy stabilizační selekce, to znamená, že nechceme masnou užitkovost u mateřských plemen dále zvyšovat, ale udržovat na současné úrovni. U mateřských plemen je už od počátku roku 1999 zvýšen selekční tlak na reprodukční vlastnosti, zejména na počet živě narozených selat ve vrhu. První úspěchy se již dostavují (viz tab. 1) a pro informaci uvádíme nové chovné cíle do roku 2010 (tab. 5).
Uvedené cíle jsou náročné a silně motivující. Je však známou pravdou že ten, kdo si klade malé cíle, málo dosáhne. A to není případ chovatelů sdružených ve Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě.

Ing Čestmír Pražák, CSc., RNDr. Věra Jelínková, CSc.,
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě,
Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *