Výsledky kontroly užitkovosti masného skotu za rok 1999

V České republice je kontrola užitkovosti masného skotu pravidelně prováděna od roku 1991. Výsledky kontroly užitkovosti (dále jen KUMP) za rok 1999 proto navazují na předcházejících osm ročníků. Vývoj početních stavů krav a počty zemědělských podniků zapojených do KUMP jsou uvedeny v grafu 1.

V porovnání s rokem 1998 se zvýšilo zapojení krav do KUMP o 7,8 %. Na tomto zvýšení se největší měrou podílí krávy, kříženky s masnými plemeny a to 20,6 %. U čistokrevných krav činil narůst 11,1 %. K poklesu došlo u krav mléčných a kombinovaných plemen. Počty krav podle plemen jsou uvedeny v tabulce 1.

Celkový počet narozených telat se proti předcházejícímu roku zvýšil o 16,5 %. Do tohoto zvýšení se promítlo jednak celkové zvýšení počtu zapojených krav, ale zejména zlepšení reprodukčních ukazatelů v chovech. Počet narozených telat na sto krav dosáhl poprvé v historii KUMP hodnoty 92,7 telete. Počty narozených telat podle plemen jsou uvedeny v tabulce 2. Jako negativní jev lze na druhé straně hodnotit vyšší podíl ztrát telat při narození. Podíl ztrát činil v roce 1999 5,6 %, proti 4 % v roce 1998 a tento velice důležitý ukazatel ekonomiky chovu masného skotu poněkud znehodnocuje zlepšení reprodukčních výsledků.

U plemene belgické modré je zvýšený počet telat narozených v roce 1999 způsoben zapojením nových chovů s převodným křížením. Z celkového počtu dvanácti u nás chovaných plemen připadá na pět nejrozšířenějších (charolais, hereford, aberdeen angus, masný simentál a limousin) 88,2 % ze všech narozených telat. V systému chov krav bez tržní produkce mléka je v naprosté většině chovů uplatňováno sezónní telení. Proti roku 1998 se zvýšil podíl telat narozených v období únor až březen. Porovnání frekvence telení v roce 1998 a 1999 dokládá graf 2.
Graf 2. Frekvence telení v průběhu kontrolního roku podle měsíců narození

Ztráty telat jsou dosahovány při tomto systému telení nejvyšší v zimním období, to znamená při telení v říjnu až lednu. Podíl ztrát telat z celkového počtu narozených dokumentuje graf 3. Do ztrát telat jsou v rámci KUMP zahrnuta mrtvě narozená telata, úhyny do 48 hodin po narození a zmetání. Rozhodující měrou se na těchto ztrátách podílí mrtvě narozená a uhynulá telata (99,8 %). Z grafu 3 je patrné, že nejvyšší podíl ztrát představuje období telení, které probíhá v zimovišti. Zde je třeba zajistit maximální dohled ze strany ošetřovatelů na průběh telení. Ten musí být po celých 24 hodin. Při telení v pozdějším období, zejména květen až srpen, je sice podíl ztrát nejnižší, telata ale nedosahují v 210 dnech věku hmotností telat narozených v lednu až březnu.
Graf 3. Podíl ztrát telat z počtu narozených podle měsíce narození
O počtu narozených telat se rozhoduje v připouštěcím období. To navazuje na předcházející období telení a je stejně důležité jako předešlé. Z počtu porodů v roce 1999 lze konstatovat, že na úseku reprodukce došlo v posledních letech k určitému zlepšení. Toto zlepšení je způsobeno především nasazením většího počtu býků působících ve stádech v přirozené plemenitbě. Projevuje se na průměrné délce mezidobí u otelených krav. Každý rok se snižuje podíl otelených krav s mezidobím od předcházejícího otelení delším než 440 dní. Jaká je variabilita tohoto ukazatele za všechna plemena u krav otelených v roce 1999 uvádí graf 4. Vyšší počet býků v přirozené plemenitbě se v chovu projevil příznivě na
Graf 4. Variabilita průměrného mezidobí u krav otelených v roce 1999
reprodukci. Na druhé straně může tento trend do budoucna působit negativně zejména v těch chovech, které se zabývají šlechtitelskou prací, protože i zde klesá podíl provedených inseminací. Jaký je rozsah přirozené plemenitby a kolik připadá narozených telat na jednoho býka v přirozené plemenitbě, uvádí následující tabulka 4. Prakticky u všech plemen se podíl přirozené plemenitby proti předcházejícímu období zvýšil. Průměrný počet narozených telat po býkovi působícím v přirozené plemenitbě je nižší a nebo na stejné úrovni jako v minulém období. Ve snaze o trvalé zlepšování genofondu u nás chovaného masného skotu a řešení problému se stoupajícím rozsahem přirozené plemenitby, při které jsou využíváni býci neprověření v rámci kontroly dědičnosti, zahájil svaz v roce 2000 na základě výsledků kontroly užitkovosti plošné zpracování kontroly dědičnosti v masných stádech. První výsledky budou publikovány v některém dalším příspěvku v časopise Náš chov. V rámci odhadu plemenných hodnot je sledován i odhad plemenné hodnoty pro hmotnost telat při narození a průběh porodů. Zejména u francouzských plemen charolais a blonde d´aquitaine, ale především u plemene piemontese je výskyt komplikovaných porodů u krav při prvním otelení vysoký. Přitom v souvislosti s komplikovanými porody je současně vysoký i podíl ztrát telat. Jak se tento vzájemný vztah projevuje u jednotlivých vybraných plemen dokumentuje následující tabulka 3. Vysoký podíl ztrát telat u krav otelených ve dvou, případně třech letech může svědčit i o nedostatečném sledování průběhu porodů v chovech. Zároveň si chovatelé musí uvědomit, že u této kategorie krav se mohou objevit i určité komplikace poporodní, které dále ovlivňují reprodukční ukazatele. Mladé krávy totiž vykazují v chovech bez tržní produkce mléka dlouhodobě horší úroveň zabřezávání.

Růstová schopnost telat masného skotu a kříženců s masným skotem je v rámci KUMP hodnocena na základě hmotností telat přepočítaných na jednotný věk 120, 210 a 365 dnů. Dosažené výsledky za rok 1999 jsou uvedeny v tabulce 5 pouze za čistokrevná telata. Hmotnosti telat, které jsou v rámci kontroly užitkovosti u masných plemen dosahovány, jsou dlouhodobě na úrovni zemí původu, ze kterých se k nám masný skot dovážel. Potěšitelné je, že mají zároveň trvale stoupající tendenci. U plemen aberdeen angus, charolais, limousin, masný simentál vysvětlují i oblibu těchto plemen u našich chovatelů.
Uzávěrka kontroly užitkovosti masného skotu za rok 1999 dokumentuje, jakého bylo dosaženo pokroku v chovu masného skotu v naší republice. Zároveň však ukazuje i některé přetrvávající nedostatky. Řešení těchto nedostatků by se mělo odrazit v nově připravovaných šlechtitelských programech jednotlivých masných plemen skotu a především na jejich urychlené realizaci. Jedině tak mohou naše masná plemena udržet krok se zeměmi původu těchto plemen. Při udržení stávajícího dobrého zdravotního stavu našich stád umožní ve zvýšené míře produkci plemenného materiálu i pro zahraniční odběratele. První náznaky většího zájmu zahraničních chovatelů o náš plemenný materiál byly zaznamenány již v loňském roce.
Karel Šeba

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *