Výsledky kontroly užitkovosti ovcí a koz v ČR za rok 2014

Nárůst stavů ovcí v kontrole užitkovosti od roku 2000 do roku 2003 byl více než 70%, v dalších třech letech se stavy bahnic v kontrole užitkovosti mírně snižovaly, v letech 2010 a 2011 byl však patrný výraznější pokles na 21 317 kusů, který se v roce 2012 zastavil a v roce 2014 opět mírně narostl na 23 553 kusů.

 

Ve sledovaných užitkových vlastnostech reprodukce – plodnost na obahněnou, intenzita, odchov i růstové schopnosti jehňat došlo po poklesu v roce 2013 k navázání na dlouhodobý pozitivní trend. Produkce potní vlny, jako nepovinný ukazatel, se sledovala v roce 2012 a 2013 jen u shetlandské ovce.

V roce 2014 bylo do kontroly mléčné užitkovosti dojených plemen ovcí zapojeno 1 606 bahnic, z nichž byla uzavřena normovaná laktace. Kontrola užitkovosti se prováděla ve 36 stádech. S ukončenou laktací bylo 676 bahnic plemene východofríské ovce, 359 bahnic plemene lacaune, tři bahnice cigája, dvě bahnice merinolandschaf, jedna bahnice šumavské ovce a 565 kříženek. Ovce plemene lacaune dosahovaly u sledovaných mléčných složek lepší výsledky v obsahu tuku i bílkovin, celková produkce mléka za laktaci byla vyšší u plemene východofríská ovce, celková produkce tuku za dojnou periodu byla vyšší u bahnic plemene lacaune a celková produkce bílkovin za dojnou periodu byla vyšší u bahnic plemene východofríská ovce.

V kontrole užitkovosti koz se od roku 2 000 stav koz zapojených do kontroly zdvojnásobil. Významný nárůst je však v podílu větších chovů oproti individuálním chovatelům, který se zvýšil z 58,6 % v roce 2000 na 79,6 % v roce 2014. To přineslo i významné zvýšení počtů koz se sledovanou laktací, kde došlo k nárůstu za sledované období o více než 190 %.

I přesto, že došlo vlivem vyššího podílu větších stád zapojených do kontroly užitkovosti koz a změnou přepočtu normované laktace ke snížení produkce mléka za laktaci a tím i produkce jednotlivých mléčných složek, je patrný významný nárůst v obsahu bílkovin, který se stal od roku 2001 hlavním selekčním kritériem u dojených plemen koz. V chovech koz zapojených do kontroly užitkovosti se významně zvýšilo oplodnění i odchov kůzlat, jen mírný nárůst plodnosti lze přičíst na vrub vyššího podílu větších chovů. Šlechtění dojených plemen koz se zaměřilo na zvyšování produkce mléčné bílkoviny při tolerování snížení tučnosti mléka, tak jak to vyžadují chovatelé ekonomicky závislí na produkci mléčných výrobků.*

Více se dočtete srpnovém číslu časopisu Náš chov.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *